Docent Michal Šimíček je přesvědčený, že základní vlastností každého vědce by měla být nejen kreativita, ale i zvědavost a fascinace věcmi kolem sebe. On sám byl od malička fascinován zejména přírodními procesy, zajímalo ho, jak fungují živé organismy, zvířata i rostliny, a to na té nejzákladnější až atomické úrovni.

Dlouho se pohyboval na pomezí chemie a biologie, až nakonec zakotvil u genetiky, molekulární biologie a biochemie. Po působení na zahraničních pracovištích v Belgii, Londýně a Cambridge se usadil v Ostravě ve výzkumném týmu při Fakultní nemocnici Ostrava a Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Zde měl jedinečnou možnost sestavit si vlastní mezinárodní vědecký tým.

V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci. Nyní je v rámci projektu LERCO vedoucím výzkumného programu zaměřeného na výzkum a vývoj nových terapeutických metod krevních nádorů. Se svým týmem pracuje na vývoji unikátní technologie buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Měla Cena Neuron nějaký dopad na vaši další profesní kariéru?

Určitě to byla velká prestiž a ocenění jak mého dlouholetého působení, tak aktivit celého ostravského týmu. Biomedicínské obory nemají tady v Ostravě dlouhou historii, a tak to jistě přispělo k většímu zviditelnění našeho výzkumného centra. Osobně znám spoustu vynikajících vědců, kteří pochází z našeho regionu, ale kvůli absenci vhodných pozic se nakonec usadí jinde. Nyní je zde důkaz, že na Ostravské univerzitě lze dělat uznávaný výzkum i v oblasti pokročilé molekulární medicíny.

Jak si tedy stojíte v té konkurenci, a tím mám na mysli ne jenom v rámci republiky?

Já myslím, že dobře. Jsme samozřejmě do určité míry specializovaní, nemůžeme dělat všechno, ale na poli buněčných terapií v prostoru střední a východní Evropy bych si dovolil říct, že jsme možná lídry. Je to velmi progresivní oblast, kde nejen akademická sféra, ale i komerční sektor ví, že je to jak o spolupráci, tak i o vzájemném soutěžení, kdo rychleji přijde s nějakým produktem, kdo přinese nějakou inovaci v dané oblasti. To, že nejsme jen regionálním pracovištěm ukazuje i fakt, že jsme poměrně atraktivní i pro kvalitní zahraniční vědce z celého světa.

Na čem aktuálně i dlouhodobě pracujete?

Naše výzkumné centrum BCRG (Blood Cancer Research Group, pozn. red.) se zaměřuje na výzkum krevních nádorů a vývoj buněčné terapie a imunoterapie. Pracujeme tedy na základním výzkumu, kdy se snažíme pochopit proces proměny zdravých buněk na rakovinové. Toto nám umožňuje identifikovat rozdíly mezi normální a nádorovou buňkou na úrovni DNA a jiných molekul.

Na základě těchto poznatků se poté snažíme připravit léčebné produkty na bázi upravených imunitních buněk, které jsou schopny rakovinné buňky rozeznat a cíleně eliminovat. Jde o velmi komplexní oblast, která vyžaduje spolupráci specialistů z mnoha oborů jako je například bioinformatika, genomika, molekulární medicína a mnoha dalších. Celá vědecká skupina tak čítá přes 25 osob.

Vy už ale za sebou máte nějaké patenty i klinické testy. V jaké jste tedy nyní fázi?

Ano, za BCRG je jeden patent již schválen a máme několik dalších patentových přihlášek. Uznání patentu na mezinárodní úrovni trvá poměrně dlouho, okolo čtyř až pěti let. Cesta z laboratoře ke klinickým testům je ještě delší proces. Na vývoji moderní buněčné terapie založené na tzv. CAR T-buňkách pracujeme už více než šest let. Pokud dostaneme od SÚKLu (Státní ústav pro kontrolu léčiv, pozn. red.) zelenou, tak snad již v následujícím roce díky spolupráci s kolegy z Prahy a Brna zahájíme limitovanou klinickou studii fáze 1 s vlastními CAR T-buňkami. V horizontu několika let pak plánujeme rutinní výrobu těchto unikátních léčebných přípravků přímo zde v Ostravě.

Pokud by se podařilo získat všechna povolení k výrobě, co to znamená pro koncového pacienta?

Buněčná terapie založená na CAR T-buňkách patří mezi jedny z nejmodernějších přístupů v léčbě rakoviny. U krevních nádorů je většinou mnohem efektivnější než jiné dostupné léčebné postupy. Bohužel ve srovnání s ostatními léky je ale taky mnohem nákladnější. Z důvodu náročné výroby a logistiky – každý lék musí být přímo z buněk daného pacienta – se cena jedné léčebné dávky nyní pohybuje v řádech vyšších jednotek milionů.

Náš tým vyvíjí nový přístup, kdy na místo buněk pacientů využíváme krevní buňky zdravých dárců. V praxi vezmeme „odpad“, který vzniká při odběru krve pro transfuze, kde jsou potřeba jen červené krvinky. My naopak využijeme bílé krvinky, které se pro krevní transfuzi nesmí použít. Tyto buňky pak v laboratoři vybavíme takzvaným CAR receptorem pro identifikaci nádoru, a zároveň je upravíme tak, aby transplantát z nich vytvořený přijal i nepříbuzný pacient. Tento přístup ve výsledku přinese dramatické snížení nákladů na výrobu a zvýší dostupnost této léčby.

Znamená to, že například pacient s leukémií už nemusí čekat na dárce, který je kompatibilní, ale mohou mu být poskytnuty buňky od jakéhokoli dárce? Kdy bude taková léčba dostupná?

Ano, přesně tak. V budoucnu by tak odpadlo čekání na svého unikátního dárce. Předpoklad je, že se tento typ léčby bude využívat i u dalších diagnóz, nejen leukémie. V tuto chvíli se ale bavíme spíše o delším časovém horizontu, odhadem například deset a více let. Já bych to přirovnal k vývoji počítačů na začátku devadesátých let. Těžko by si někdo v té době dokázal představit, že každý bude mít v kapse malý výkonný počítač ve formě mobilu či hodinek. Vývoj buněčné terapie je stále na začátku, ale jde nesmírně rychle kupředu. Oproti počítačům se však jedná o medicínské produkty a jejich uvolnění podléhá výrazně více regulacím.

V současné době se v areálu Lékařské fakulty Ostravské univerzity staví vědecko-výzkumný hub, v němž byste měli najít nové zázemí. V čem to pro vás bude jiné než dosud?

Nyní je většina našich laboratoří v několika budovách v areálu Fakultní nemocnice Ostrava. Nová infrastruktura vybudovaná v rámci projektu LERCO vytvoří jednotné zázemí pro celý tým a nabídne řadu nových technologických možností, které zvýší efektivitu naší práce. Pod jednou střechou s námi budou také další výzkumné týmy z Ostravské univerzity, a to jak z Lékařské, tak Přírodovědecké fakulty. A především pak vzniknou prostory pro nově příchozí vědce. Jen v rámci BCRG centra se nám na vedoucí pozice nových výzkumných týmů již podařilo rekrutovat špičkové vědecké pracovníky z Německa, Španělska a Jižní Koreje.