Ostravská univerzita systematicky podporuje inovativní přístupy ve výuce. Organizuje kulaté stoly, aktivizační kurzy, vytváří metodické materiály a buduje takzvanou učící se univerzitu. Aktuální nabídka je dostupná na stránkách „Učím na Ostravské“. Zkvalitňování výuky se opírá o výsledky výzkumů.

Studenti upřednostňují učivo, které využijí v praxi. Jasně to vyplývá z loňského výzkumu na Ostravské univerzitě, do kterého se zapojilo 508 studentů a vyučujících. Zatímco vyučující označili přednášky za nejpřínosnější pro rozvoj studentů, sami studenti na to mají jiný názor. Jednoznačně totiž preferují praxe, stáže a cvičení. „Oceňuju, pokud pedagogové zapojují studenty v hodinách tak, aby se učivu věnovali a přemýšleli nad souvislostmi. Abychom se jen nebiflovali teorii nazpaměť, ale dokázali to propojit s praxí. Protože to nám dá následně nejvíc do té práce, kde to můžeme využít,“ vysvětluje jedna z respondentek.

Pokud jsou studenti aktivně zapojováni do výuky, zlepší se jejich studijní výsledky. Vědci analyzovali 225 studií na toto téma a došli k závěru, že u tradičních výkladových přednášek je 1,5x vyšší pravděpodobnost, že studenti neuspějí, oproti těm, kde své přednášky proložili aktivním učením – například řešením příkladů, vrstevnickým učením nebo prací ve skupinách. Existuje mnoho dalších výzkumů, které hovoří ve prospěch aktivního zapojení studentů do výuky, bez ohledu na to, jaký obor studují nebo jak početné jsou skupiny. Přednášky i nadále zůstávají místem, kde se studenti seznamují s teorií, celosvětově se ale proměňuje způsob, jak jsou strukturovány. Upouští se od čistých monologů a pozornost se soustřeďuje na to, co v hodinách dělají studenti.

S proměnou výuky se dá začít jednoduše pomocí drobných aktivit, jako je například úvodní opakování, závěrečné shrnutí ponechané studentům nebo jejich zapojení do diskuze metodou Think-Pair-Share. „Někdy do následující hodiny zařadím krátký test, co všechno si studenti odnesli z předešlé hodiny a na čem je potřeba zapracovat. Stejně je zapojuju i na konci hodiny, kdy zjišťuju, jak dobře poslouchali, dám jim dotazník a křížovku, kde jsou odpovědi na otázky vztahující se k obsahu přednášky“, uvádí jeden z vyučujících v dotazníkovém šetření. Věda o učení tomuto přístupu dává za pravdu. Takzvané „testování pro učení“ je vůbec jedním z nejefektivnějších způsobů, jak podpořit učení.

Podle našeho výzkumu již více než polovina akademiků na OU pojímá přednášky jinak než jako svůj monolog. Nejčastěji je vedou k dialogu, nechávají je řešit různé příklady či problémy. „Na bakalářském stupni se bohužel na katedře anglistiky zatím nedokážeme přednáškám pro velký počet studentů vyhnout. Ale i v početné skupině se dá výklad střídat s krátkou prací ve skupinkách nebo ve dvojicích, vést dialog a nabídnout studentům občas minutku na přípravu odpovědi nebo řešení, aby se do diskuse zapojili i ti, kteří neradi sypou odpovědi z rukávu bez chvilky zamyšlení,“ vysvětluje dr. Renáta Tomášková. „Výuka [pozn. dr. Tomáškové] je velmi pestrá. Podporuje sebereflexi a reflexi druhých, vede studenty k diskuzi,“ objevilo se v dotazníku.