První ročník AI Art Biennale Kraków (6.–20. března 2026) otevřel v polském kulturním centru novou kapitolu dialogu mezi technologií a uměním. Událost, kterou kurátorsky zastřešuje SWPS University ve spolupráci s Akademií výtvarných umění v Krakově, propojuje výstavy, performativní program, odbornou konferenci i vzdělávací workshopy. Hlavním tématem je „Creative Dialogue and Education with AI“, tedy zkoumání toho, jak se lidská a strojová inteligence potkávají v tvůrčím procesu.

Mezi pětatřiceti vystavujícími umělci se letos objevují také dva zástupci Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Tereza Čapandová a Tomáš Koudela. V Krakově prezentují společnou intermediální instalaci „Taste of Damp Earth“, která výrazně zapadá do hlavní dramaturgické linie celého bienále.

Zmiňovaná instalace pracuje s textem, obrazem a zvukem jako s vrstevnatým systémem vznikajícím po události jako jakýmsi pozůstatkem či sedimentem. Základem je poetický korpus vytvořený dialogem mezi člověkem a jazykovým modelem, tedy formou spolupráce mezi člověkem a strojem. Text je dále transformován do obrazu a zvuku, které posouvají jeho význam, rozkládají jej a znovu skládají do jiných významových konfigurací.

Kniha jako objekt, video projekce i zvuková kompozice společně utvářejí postapokalyptické pole, v němž jazyk působí jako stopa paměti, narušení i přežívání. Instalace tak reflektuje proměnu slova v éře syntetické inteligence, tedy okamžik, kdy text vzniká v kooperaci, kterou ale není možné zcela kontrolovat.

Paralelně s instalací byla vydána i kniha Chuť vlhké hlíny Tomáše Koudely píšícím pod pseudonymem Jan Vrak. Jde o experimentální básnickou sbírkou, která vznikla postupným utvářením poetického organismu, který na sebe nabaluje vrstvy významu, nedorozumění, šumu i nečekané zkratky. Koudela zde testuje možnosti kooperativního psaní, kdy se hranice mezi autorem, editorem a algoritmem stírá. AI se stává spoluhráčem, který občas nabídne asociace, jindy úplně rozbije původní směr a nutí autora hledat nové vstupy či korekce. Design a sazbu knihy vytvořili Tereza Čapandová & Jakub Pohludka, kteří vizuální podobou podpořili fragmentární procesualitu zdůrazňující charakter sbírky.

Účast umělců potvrzuje rostoucí význam české digitální a intermediální scény ve středoevropském kontextu. Bienále, rozprostřené mezi prostory Pałac Potockich, Bunkier Sztuki, Wesoła Immersive a Cogiteon – Małopolskie Centrum Nauki, představuje platformu, kde se setkávají různé strategie práce s umělou inteligencí, od datové analýzy přes pohybové performance až po interaktivní instalace reagující na přítomnost diváka.

V tomto prostředí působí „Taste of Damp Earth“ jako citlivá, ale zároveň kritická intervence. Namísto přehnaných efektů či technologické spektakularity staví do popředí intimní vrstevnatost textu a jeho proměny v čase i médiu.

AI Art Biennale Kraków 2026 ukazuje, že dialog mezi umělci a algoritmy se postupně stává samozřejmou součástí současné tvorby. Instalace Terezy Čapandové a Tomáše Koudely do této debaty vstupuje vlastním jazykem, klade otázku, co zůstává po setkání člověka a umělé inteligence, a zda se jazyk může stát místem, kde je stále možné nalézt stopu lidskosti, byť už ne vždy zcela nezávislou na stroji.