S podporou aliance NEOLAiA se v Ostravě koná inovativní BIP s názvem Summer School in Digital Humanities and Social Science. V něm se studující napříč Evropou seznámí s GIS systémy a tvorbou digitálních interaktivních map reflektujících sociální, kulturní i historické aspekty. „O tento BIP (Blended Intensive Programme) byl ze strany studujících obrovský zájem. Mohli jsme však přijmout jen 40 studujících, kteří budou tvořit digitální interaktivní mapy zahrnující různá data. Mohou se týkat historie, sociálního, kulturního nebo uměleckého prostředí a podobně,“ uvádí garantka docentka Daniela Rywiková.
BIP je rozdělen na dvě části. První, online část, začala už 26. února a zaměřuje se na výuku teoretických znalostí a ovládání GIS softwaru (Geographic Information System). Studenti se naučí pracovat se základními pojmy kartografických projekcí, zjistí, co to jsou vektorová a rastrová data, relační tabulky, základní operace prostorové analýzy, dostanou úvod do QGIS, vypracují návrh formuláře pro sběr dat v terénu a další. Tuto část výuky zajišťují doktorka Renáta Popelková z Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty OU a profesoři Antonio Garrido Almonacid a Manuel Ureña Cámara z partnerské univerzity ve španělském Jaénu.
Cílem letní školy je ukázat, jak lze využívat GIS systém tak, aby napomáhal k ochraně kulturního a industriálního dědictví.
Druhá část programu začíná 2. června a studující stráví přibližně 14 dní v Ostravě, kde se zaměří na praktické využití GIS technologií přímo v terénu, konkrétně v ostravských Vítkovicích. „Tato část má charakter letní školy, protože studující budou v Ostravě více než deset dní. Jednotlivé mezinárodní studentské týmy budou sbírat data z různých oblastí: historie, architektury, street artu, industriální struktury, stopy a symboly práce a další, a ty pak zanášet do společné interaktivní mapy. K tomu se skvěle hodí ostravské Vítkovice se svou industriální historií i přítomností a unikátními architektonickými a industriálními komplexy. Proto jsme jako téma letní školy vybrali Vítkovice – zapomenutá industriální čtvrť a mizející komunity. Cílem letní školy je ukázat, jak lze využívat GIS systém tak, aby napomáhal ochraně paměťových stop, kulturního a industriálního dědictví, mapování zaniklých památek, komunit a vizuálních objektů při rekonstrukci víceúrovňové historie (digital history) a jejím opětovném propojení s přítomností. Výsledkem bude více vrstevná interaktivní digitální mapa zahrnující řadu sociálních, kulturních a historických témat a struktur. Touto náročnou odbornou částí studující provede vedle doktorky Renáty Popelkové také expertka na technické památky doktorka Květa Jordánová z Katedry dějin umění a kulturního dědictví Filozofické fakulty OU,“ přibližuje docentka Rywiková.
Čeští studenti budou pomáhat těm zahraničním
Do tohoto BIPu se zapojili studující téměř ze všech univerzit aliance NEOLAiA. Pocházejí z Kypru, Itálie, Francie, Španělska, Litvy, Německa, Rumunska, Švédska nebo z Libye, takže tvoří národnostně, ale také oborově velmi pestrou skupinu. Většina z přihlášených přitom dosud nemá žádné zkušenosti s GIS systémy. „Pro nás není nejzásadnější důraz na výkon, ale chceme, aby si studenti osahali GIS systém, aby získali základy, které mohou dále rozvíjet na svých univerzitách v oblasti digital humanities. Zároveň usilujeme o to, aby se posílila mezinárodní spolupráce nejen mezi akademiky aliančních univerzit, ale také mezi studujícími, aby navázali ideálně trvalé a obohacující kontakty,“ vypočítává docentka Rywiková. Přihlášení zahraniční studující jsou převážně z humanitních a sociálních oborů. Ostravští studující z Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty a z Katedry dějin umění a kulturního dědictví Filozofické fakulty OU jim budou pomáhat jak s prací v GIS systémech, tak s pobytem v Ostravě.
„Někteří studenti už mají ze svých univerzit nějaké zkušenosti s digital humanities, což je skvělé, protože mohou pomoci a inspirovat ty, kteří se s digitálními technologiemi v souvislosti s humanitními vědami dosud nesetkali. Součástí pobytu budou mimo jiné i přednášky, semináře a workshopy, kde si mohou vzájemně sdílet své zkušenosti a následně prezentovat svou část společného projektu. Zároveň oslovujeme další odborníky, kteří mají zkušenosti s využitím digitálních technologií v humanitních vědách,“ doplňuje docentka Rywiková.
Kromě výukové části je připraven také doprovodný program, včetně kreativního workshopu organizovaného ve spolupráci s Pedagogickou fakultou a Fakultou umění. Organizátoři naplánovali i několik odborných exkurzí, aby zahraniční studenti dokázali získané poznatky zasadit do širšího historicko-kulturního kontextu. Součástí programu bude také Open Science Festival, který se bude konat v City Campusu OU 12. června, a kde budou mít studentské týmy možnost představit své výstupy veřejnosti.
BIP bude pokračovat i na dalších univerzitách
Tento BIP vzbudil mezi studujícími i ostatními univerzitami velký zájem. Na OU navíc dosud neexistuje studijní program, který by propojoval digitální technologie a humanitní vědy. Proto se uvažuje o každoročním opakování takto tematicky zaměřeného BIPu v rámci aliance, přičemž by se jednotlivé ročníky konaly na různých univerzitách a postupně by rozšiřovaly tematiku o další IT nástroje.
BIP se mohl realizovat zejména díky výborné spolupráci Ostravské univerzity s mezinárodními partnery NEOLAiA. „Významnou podporu poskytly kolegyně z Centra mezinárodní spolupráce, díky patří zejména doktorce Renátě Tomáškové a Kamile Danihelkové. S administrativou, vztahující se k přijímání přihlášených studentů, pak velmi pomohly kolegyně z Filozofické fakulty Lada Gottwaldová a Markéta Ausficírová, kterým bych tímto chtěla poděkovat za skvěle odvedenou práci, a také Přírodovědecké fakultě, která nám pro letní školu nabídla nejen skvělou odbornici doktorku Popelkovou, ale také počítačové zázemí s potřebným softwarem,“ uzavírá docentka Rywiková.
Tento BIP nejenže propojuje studenty z různých zemí a oborů, ale především ukazuje, jak mohou digitální technologie přispět k uchovávání a zkoumání kulturního dědictví. Digitální humanitní vědy mají obrovský potenciál, a Ostravská univerzita se stává jedním z klíčových center této inovace.