Semestr v Arizoně

Autor: , 12. 12. 2019

Vojtěch Miksa, student Politické geografie z Přírodovědecké fakulty, strávil díky programu VIA letní semestr 2019 na Northern Arizona Univerzity v USA. Jak se na studijní pobyt dostal, jak to v cizině zvládl a co všechno procestoval?


Ahoj Vojto, na základě čeho ses rozhodl vyjet a jak sis vybral právě studium v USA?
Byl jsem zrovna na Erasmu v lotyšské Rize, když mi přišel e-mail o vyhlášení výzvy na výběrové řízení do programu VIA. Nalákalo mě, že se můžu podívat někam dál do světa, nejen do Evropy.

Bylo pro tebe snadné se na výjezd dostat?
Do půlky února byla otevřená výzva na Ostravské univerzitě, o pár měsíců později jsem se dozvěděl, že jsem přijat. A v lednu jsem už byl v USA. Abych vyjel, musel jsem absolvovat testy na angličtinu a napsat motivační dopis. Jazykové testování v dubnu bylo ústní i písemné. Po pár týdnech proběhl ještě ústní pohovor, ale ten už byl v češtině. Jasně, že jsem se bál, jestli to na některém kroku neztroskotá. Pokud něco neumím, tak to jsou gramatické testy. Ale nějak to dopadlo.

Co ještě jsi musel pro výjezd udělat?
Se zvacím dopisem od univerzity jsem v září, tj. půl roku před výjezdem, mohl zažádat o víza. Tehdy jsem mohl oficiálně začít řešit letenky a ubytování. Letenky jsem sehnal zpáteční za 22 tisíc Kč, letěl jsem trasu Praha-Amsterdam-New York-Phoenix a zpátky Phoenix-New York-Praha. Na konec října jsem si domluvil na ambasádě pohovor, který trval asi půl minuty, a víza jsem bez problémů dostal.

Vojta si pro své studium v USA vybral Arizonu.

Byl jsi do té doby někde mimo Evropu?
Ne, to bylo úplně poprvé. A najednou jsem letěl sám přes oceán, pak přes celé Státy do Arizony, měl jsem strach z výšek, z uzavřených prostor, říkal jsem si, že jedu přes půl světa někam, kde nikoho neznám. Ale všechny strachy jsem překonal a zocelilo mě to.

Rozmýšlel ses mezi více zeměmi? Jaké byly tvé požadavky na zemi a univerzitu, kde strávíš půl roku?
Amerika mě napadla jako první, přišla mi nejlákavější vzhledem k mému oboru. Zajímal jsem se tehdy hodně o americkou zahraniční politiku. Jako druhou zemi v záloze jsem měl vyhlídnutou Jižní Koreu, chtěl jsem vyjet někam daleko. Jednak jsem chtěl do rozvinuté země, kde bude vzdělání kvalitní. A zadruhé jsem chtěl někam, kam jezdí hodně dalších mezinárodních studentů.

Zmiňuješ, že Northern Arizona Univerzity byla kvalitní školou. Jaké bylo studium ve srovnání s českou univerzitou?
Záleží, jaké si student zapíše předměty. Na každou hodinu ale musel být člověk připravený. Já měl 5 předmětů, každý byl 2x týdně, jedna lekce trvala 70 minut a ne 90 minut jako v Ostravě. Tady semestr odchodím a pak je náročné zkouškové. Tam je systém jiný, příprava je z hodiny na hodinu a zkoušky jsou i v polovině semestru. Omylem jsem si také vzal náročný kurz z nejvyššího ročníku, ale nakonec mi právě tento předmět dal nejvíc a zvládnul jsem ho.

Jak jsi vyšel se stipendiem, kolik nákladů ti pokrylo? Musel sis našetřit předem?
Dostal jsem grant pokrývající 90 % nákladů a od fakulty jsem obdržel zbylých 10 % z celkové částky. Grant mi došel v polovině pobytu, ale to je tím, že jsem si kupoval novou elektroniku, přebookovával si letenku a pořád jsem někde jezdil. Ubytování stálo v přepočtu 18 tisíc Kč měsíčně a drahé je v USA také pojištění, všechny tyhle náklady ale jsou pokryté a hrazené z peněz od univerzity. Než člověk grant dostane, musí si třeba ze svého koupit letenky a zaplatit zálohu za ubytování, případně za první měsíc nájmu. Pak ale dorazí peníze z grantu, které ty počáteční výdaje zpětně pokryjí. Takže si nemůžu stěžovat. Kdybych neutrácel za zbytečnosti, grant by mi vystačil.

Kolik peněz student utratí ze stipendia záleží i na tom, kolik toho během semestru procestuje.

Nevadilo ti, že jsi přijel na jiný kontinent do země, kde nikoho neznáš?
Přistěhoval jsem se tam do párty bytu, kde se scházeli lidé z celého kampusu. Byla to čtvrť několika domů s byty, všechny pro mezinárodní studenty. V areálu byla fotbalová hřiště, pingpongové stoly a jiné. Bylo nás tam okolo 200 studentů, samozřejmě když nepočítám ty z USA. Já se blíže poznal s asi 40 lidmi, nebyla možnost, že by se člověk neměl s kým bavit a byl v cizí zemi úplně sám.

Jak se ti podařilo takové ubytování sehnat?
Bydlení mi nabídla sama univerzita, takže jsem nemusel nic dalšího shánět. Měsíc před příjezdem jsem se dozvěděl, že budu bydlet s kluky z Anglie a Austrálie. Ze začátku jsem měl trochu hrůzu z angličtiny, přeci jen jsem jel do USA a oba spolubydlící byli rodilí mluvčí. Ale bylo to úplně v pohodě. Nejvíce mezinárodních studentů tam bylo z Evropy a nakonec byli největším problémem Skotové s jejich akcentem. Právě přes anglického spolubydlícího jsem se pak dostal do bandy asi dvaceti lidí, se kterými jsme hodně cestovali.

Jaká místa jsi s nimi stihl procestovat?
Projeli jsme celou Arizonu, část Utahu a Colorada. Každý víkend jsme někam jezdili. Během „spring breaku” jsme byli týden v Mexiku. Ani jsem nečekal, že toho procestuju tolik. Kromě toho jsem se podíval do New Yorku a Washingtonu, tam jsem si dal sraz s kamarády z Česka, oni přiletěli z Evropy a já z druhé strany Států. S lidmi z USA jsem ale v kontaktu dodnes, naposledy před dvěma měsíci jsme se sešli všichni v Anglii.

Kromě studia si Vojta vyčlenil čas i na cestování. Podíval se do New Yorku, Washingtonu, Mexika, Colorada a do Utahu.

Studenti se někdy při výjezdu obávají následného prodloužení studia, s tím jsi problém neměl?
Uznávání předmětů je záležitostí fakulty. Já jsem si v USA našel předměty, které jsem potřeboval na pokrytí ostravského studijního plánu v daném semestru. Dopředu jsem věděl, že některé předměty mi uznají nebo že v některých mi odpustí docházku a po návratu jen absolvuju zkoušku. Bylo to o domluvě. Tohle mi fakt bylo jedno, chtěl jsem vyjet a zkoušky po návratu jsem neřešil. Samozřejmě se mi pak na ně moc nechtělo, ale v půlce května jsem přiletěl z USA a do půlky června jsem měl ostravské zkoušky hotové.

Než jsi vyjel, chodil jsi v Česku na brigádu. Jak jsi vyřešil tohle?
U brigády jsem zaměstnavatele postavil před hotovou věc. Málokdo, koho znám, pracuje při studiu na HPP. Během prezenčního studia mají většinou všichni smlouvy na DPP a tam jde jen o to se domluvit, že tady pár měsíců nebudete. Já se takhle po návratu do Česka na svou brigádu normálně vrátil.

Kdybys mohl, vyjel bys znovu?
Každý student, který má tu možnost, by měl vyjet. Ať už přes program Erasmus nebo VIA, vždycky na svém výjezdu potká lidi, kteří přemýšlí jinak a spoustu mu toho předají. Cestování otevírá mysl. Když se bavím s lidmi z celého světa, uvědomuji si, co třeba vidím jinak než oni a proč. Učení o cizích kulturách a zvycích mě fascinuje. A taky mám v sobě něco, kvůli čemu nedokážu zůstat na jednom místě ve stereotypu. V dalším semestru bych chtěl vyjet do Belgie. Od té doby, co jsem zpátky v Česku, je to tu docela nuda.

Chtěl bys taky vyjet na semestr do zahraničí? → Přihlášku na výjezd přes VIA Exchange si můžeš podat do 7. února 2020 do 10:00, formulář najdeš v Portálu v sekci Nabídka pro zaměstnance a studenty. O výsledku výběrového řízení bys byl informován do konce března a v příštím akademickém roce už můžeš být v USA jako Vojta! Nebo kdekoli jinde, vybrat si můžeš z univerzit po celém světě, stačí mrknout na mapku: http://bit.ly/VIAExchange2020-2021. A díky upgradované verzi programu VIA PhD můžou vyjet i studenti doktorandi.

Související články: