Po šesti týdnech se vrátila z korejského Gwangju do Ostravy skupina studentů Fakulty umění Ostravské univerzity – Filip Kaňák, Daniela Šimáčková, Johana Pulgretová, Aneta Beranová, Kristýna Matalová a Matěj Pikáli. Studenti čtvrtého ročníku Ateliéru kresby Fakulty umění OU na půdě Chonam University Gwangju představili vlastní výstavní projekt z cyklu Wooden Web. Ten byl tentokrát založený na několikatýdenní spolupráci se studenty místní Graduate School of Culture.

Představa „dřevěného webu“, DIY budované sítě, na které zúčastnění autoři „publikují“ svá jednotlivá díla, je metaforou otevřené tvořivé komunikace. Výsledkem je společná instalace v rozsáhlém výstavním prostoru univerzitní galerie v Gwangju. Na podrobnosti jsme se ptali docenta Josefa Daňka, který pro studenty projekt v Koreji připravil.

Ve skutečnosti je takový počin velmi dobrodružnou záležitostí. Každá umělecká spolupráce je tak trochu zázrak, protože tvorba je velmi intimní aktivita a sdílet akt tvorby, tedy spoluvytvářet umělecké dílo, je vzácný zážitek.

Jak velká výzva je taková umělecká spolupráce?

Jako idea vypadá spolupráce dvanácti mladých autorů ze dvou zemí docela přirozeně a jednoduše. Ve skutečnosti je takový počin velmi dobrodružnou záležitostí. Každá umělecká spolupráce je tak trochu zázrak, protože tvorba je velmi intimní aktivita a sdílet akt tvorby, tedy spoluvytvářet umělecké dílo, je vzácný zážitek. Je to těžké, i když mají spolupracovat lidé, kteří si jinak dobře rozumějí.

Je vůbec možné za pár týdnů projekt v takovém rozsahu stihnout?

Můžeme si jen zkusit představit, jaké komplikace nastávají, když mají na jediném díle spolupracovat lidé, kteří se vidí prvně v životě, jejichž jazykové vybavení přirozeně limituje úroveň komunikace a jejichž dosavadní vzdělávání a veškerá zkušenost souvisí s velmi vzdálenými kulturními podmínkami.

Časový limit několika málo týdnů, který práci určuje, je možná tak trochu ku prospěchu věci, protože účastníci jsou nuceni stále odhlížet od věcí nepodstatných. Nebýt časového tlaku, možná bychom se nedomluvili. (úsměv)

Jak spolupráce probíhala? Začali jste společně pracovat až v Koreji?

V každém případě se v takové situaci postupuje po jednotlivých krůčcích, jednotlivých setkáních, nejdříve online a pak osobně realizovaných. Během nich účastníci představují svoji dosavadní práci a nabízejí své příspěvky do společného celku.

Vlastní instalaci předchází tvorba „fotografických studií“ expozice. Jednotlivá díla vstupují do prostoru hry a stávají se materiálem pro budoucí společnou instalaci. Zkouší se možnosti, hledá se nápad, ověřuje se, zda nakonec obstojí anebo bude třeba vymyslet něco jiného.

Realizace takového obrazu je otázkou technologií, specifických materiálů a s tím souvisejících podmínek pro práci, které je třeba často improvizovaně vytvořit. Od autora to vyžaduje maximální pohotovost a tvůrčí flexibilitu.

Na co se museli studenti připravit?

Naši účastníci museli svá díla vytvořit na místě v poměrně krátkém čase. Nemůžeme si totiž dovolit naložit do letadla rozměrné obrazy. Přitom je jasné, že realizace takového obrazu je otázkou technologií, specifických materiálů a s tím souvisejících podmínek pro práci, které je třeba často improvizovaně vytvořit. Od autora to vyžaduje maximální pohotovost a tvůrčí flexibilitu.

Každá z etap práce byla určitou prověrkou vzájemné ochoty a porozumění všech zúčastněných. Celou věc by nebylo možné realizovat bez mimořádně obětavé pomoci Profesorky Hjinjun Byun z Univerzity v Gwangju a okruhu jejích spolupracovníků a studentů.

Důležitou součástí projektu jsou opakovaná setkání věnovaná interpretaci vzniklých děl, reflexi probíhající spolupráce a možností jejího dalšího rozvíjení.

Jde ve Wooden Web jen o výtvarnou tvorbu?

Důležitou součástí projektu jsou opakovaná setkání věnovaná interpretaci vzniklých děl, reflexi probíhající spolupráce a možností jejího dalšího rozvíjení. Korejští studenti své komentáře k vlastním dílům vypracovali i písemně a jejich texty jsou součástí dokumentace projektu.

Základním imperativem „dřevěného webu“ je osobní přítomnost „uživatelů sítě“ v místě a čase akce. Tentokrát měla přítomnost autorů na vzdáleném místě docela mimořádný význam, jako příležitost setkání s vzdálenou kulturou východní Asie, která je pro nás, navzdory postupující globalizaci, stále plná tajemství a překvapení.

Náročný program v Koreji zahrnoval i řadu exkurzí, vybral byste ta nejzajímavější místa?

Mladí umělci měli v rámci stáže možnost navštívit některé nejvýznačnější historické památky, například císařský palác Gyongbongkung nebo konfuciánskou svatyni Čongmyo, ale především se mohli seznámit s díly současných korejských umělců při studijních návštěvách Centra asijské kultury v Gwangu, Národní galerie v Soulu a řadě dalších kulturních institucí.

Tentokrát měla přítomnost autorů na vzdáleném místě docela mimořádný význam, jako příležitost setkání s vzdálenou kulturou východní Asie, která je pro nás, navzdory postupující globalizaci, stále plná tajemství a překvapení.

Bude spolupráce s Chonam University Gwangju nějak dále pokračovat?

Ano, za úspěch aktivity je třeba považovat také to, že vyústila v jednání směřující k dalšímu pokračování spolupráce včetně konkrétně sjednávaných stáží pro studenty obou univerzit v nastávajícím období.