Mezinárodní rada je poradním orgánem rektora naší univerzity, náplň jejího působení je ale koncipována tak, aby poradní hlas jejích členů pomáhal řešit strategické otázky všech fakult OU. Rada se schází k osobnímu jednání jednou ročně, poprvé v červnu 2019. Na to, kdo jsou její členové a s čím radí, jsme se ptali prorektorky pro mezinárodní vztahy Renáty Tomáškové.

V Radě je řada zahraničních akademiků, jak její chod ovlivnila pandemie?

V roce 2020 jsme se museli smířit se zasedáním online, ale letos jsme se sešli se členy Rady 22. listopadu opět osobně v Ostravě. Jednání probíhalo v hybridním formátu, abychom jej mohli otevřít i těm, kteří z různých důvodů osobně přijet nemohli, a především také široké akademické obci.

Mají stejné Mezinárodní rady i jiné české univerzity?

Mezinárodní radu ustavily pouze některé české univerzity a mezi nimi jsme jedinou univerzitou, na níž jsou s Radou konzultovány principy všech činností univerzity – vzdělávání, výzkumu, internacionalizace, třetí role i rozvoje podpůrného zázemí, jinde se působení mezinárodních rad zužuje na konzultace výzkumných záměrů a projektů. Komplexní spolupráci s mezinárodními konzultanty ocenili v diskusi i členové komise při nedávné kontrole naší institucionální akreditace.

Jak se členové Rady vybírají? Mají nějaký vztah k Česku nebo k Ostravě?

Složení Rady vytvářelo vedení univerzity v úzké spolupráci s vedením všech fakult: záleželo nám na tom, aby bylo zastoupeno široké pole odborností i rozmanité globální regiony. Všichni členové Rady jsou významnými představiteli vědních nebo uměleckých oborů, mají zkušenosti s řídícími pozicemi různého typu a v součtu působí v sedmi zemích na třech kontinentech. Všichni členové Rady spolupracovali před svým jmenováním s některým z pracovišť univerzity, např. profesor Walter Lorenz s Fakultou sociálních studií, profesor Joseph Hamill s Pedagogickou fakultou, profesor Perry Hobson s Centrem mezinárodní spolupráce OU apod. Všem je vlastní aktivní zájem o mezinárodní výzkum a mezinárodní vzdělávání, otevřenost v diskusi, velkorysost sdílení zkušeností a v neposlední řadě také zodpovědný přístup vůči roli, kterou s členstvím v Radě přijali. Je radost s nimi spolupracovat.

Všem je vlastní aktivní zájem o mezinárodní výzkum a mezinárodní vzdělávání, otevřenost v diskusi, velkorysost sdílení zkušeností a v neposlední řadě také zodpovědný přístup vůči roli, kterou s členstvím v Radě přijali.

Foto: Veronika Horvath

Co bylo tentokrát na programu? Které téma vnímáte jako velmi důležité?

Pravidelně probíráme strategické cíle univerzity i cesty k jejich naplňování; tentokrát jsme věnovali dopoledne vybraným prioritním bodům nového strategického plánu OU a odpoledne zejména diskusi k potřebě inovací ve vzdělávání a výuce a k hodnocení kvality výuky i práce akademických pracovníků. Trendy, s nimiž se musí univerzity v Evropě i mimo ni vyrovnat, jsou navzdory kulturním specifikům velmi podobné: jedním z nich je rostoucí diverzita studentů a tím i rozdílnost jejich potřeb. Zkušenosti členů Rady potvrdily, že je třeba budovat flexibilní systém, který nabídne přitažlivou cestu studijně a badatelsky orientovaným studentům a současně i kvalitní profesní přípravu a studijní oporu studentům, kteří směřují k praktickým aplikacím; systém, který kombinuje výuku ve třídě se studiem online tak, jak mnozí studenti kombinují studium se zaměstnáním.

Trendy, s nimiž se musí univerzity v Evropě i mimo ni vyrovnat, jsou navzdory kulturním specifikům velmi podobné.

Co tyto konzultace vedení univerzity přináší?

Je cenné inspirovat se kroky, které univerzity členů Rady k tomuto cíli podnikají, stejně cenné je i ujištění, že se strategický plán OU vydává správným směrem. Obecně spolupráce se zahraničními odborníky poskytuje odstup a nadhled, umožňuje zavést postupy a řešení, které se už jinde osvědčily, nebo si potvrdit smysluplnost vlastní praxe. Význam Mezinárodní rady je mimořádný v několika ohledech: členové Rady vidí univerzitu zvenku, nezávisle, ale současně spolu tvoří celek, který k ní patří; sledují vývoj naší univerzity po několik let a komplexně, ve všech činnostech, neposkytují proto zpětnou vazbu nahodile a k jednotlivostem, ale vycházejí ze znalosti kontextu a pomáhají promýšlet dlouhodobé strategie. Takovou spolupráci lze stěží něčím nahradit.