Podle dat Agentury pro sociální začleňování patří Ostravsko k regionům s nejvyšším počtem lidí žijících ve vyloučených lokalitách. Řada z nich nachází či nacházela uplatnění v dělnických profesích a v provozech souvisejících s těžbou uhlí a přidružené výrobě. Takzvaná „špinavá“ průmyslová odvětví jsou však dlouhodobě na ústupu. Moravskoslezský kraj má nyní ambiciózní plán spravedlivé transformace, která má vést k dlouhodobě udržitelnému způsobu průmyslové výroby. Ten je spojen nejen s vyšší mírou automatizace, ale především s vyššími nároky na odbornost zaměstnanců.

Z tohoto pohledu hrozí, že nejohroženější skupinou obyvatel, která bude transformačním procesem nejvíce zasažena, jsou právě lidé s nejnižším vzděláním, kteří už nyní často čelí sociálnímu vyloučení. Bez jejich většího zapojení a začlenění do většinové společnosti však nemůže být žádný transformační proces považován za úspěšný. Cílem projektu REFRESH je proto vysledovat, jaké druhy nepeněžité pomoci mají protektivní charakter a snižují sociální nerovnost.

Existují nejrůznější, ale značně fragmentarizované dílčí studie a data, které sbírají informace o množství vyloučených lokalit, čím jsou definovány a jak se mění v čase. Povědomí o tom, co přesně se v těchto lokalitách děje, proč se do nich lidé stěhují a jakými nástroji k jejich opuštění disponují, je ale neucelené a chybí mu systematičnost.

Na území Ostravy je celá řada segregovaných lokalit, které záměrně neoznačujeme jako vyloučené, ale jako segregované. To znamená, že ty lokality nevznikly samy od sebe, ale někdo rozhodl, že v tom místě budou.

Projekt REFRESH nyní umožní týmům složených z různých odborníků napříč Ostravskou univerzitou systematický výzkum v sociálně vyloučených lokalitách. Ti budou na problematiku obyvatel v těchto lokalitách nahlížet z mnoha úhlů pohledu a v nejrůznějších souvislostech. Jejich práce bude v první fázi spočívat ve sběru dat, který by měl napovědět, z jakých důvodů se vybrané skupiny obyvatel ocitají ve znevýhodněném postavení a jaké faktory mají klíčový význam pro zvyšování životní úrovně lidí ve vyloučených lokalitách.

Odsunutí nejchudších obyvatel na periferii se sice zdá jako politicky rychlé a snadné řešení problému, z dlouhodobého hlediska však přicházíme o potencionální kvalifikované pracovníky, a hlavně zcela vědomě vytváříme silně ekonomicky závislé aglomerace. Z dat víme, že v roce 2006 žilo ve vyloučených lokalitách 60 až 80 tisíc lidí, v roce 2015 to bylo už 90 až 115 tisíc lidí. Osob, které se potýkají s nějakou formou chudoby, ať už energetickou, digitální nebo dopravní chudobou, však přibývá a neomezuje se jen na sociálně vyloučené lokality. Do této skupiny nově spadá i část seniorů a samoživitelé. Pokud tito lidé nemají vlastnické bydlení, potýkají se s exekucí, s rizikem ztráty zaměstnání nebo s nízkým stupněm vzdělání, pravděpodobnost sociálního vyloučení strmě narůstá.

O lidech z vyloučených lokalit ve skutečnosti nic nevíme

„Na území Ostravy je celá řada segregovaných lokalit, které záměrně neoznačujeme jako vyloučené, ale jako segregované. To znamená, že ty lokality nevznikly samy od sebe, ale někdo rozhodl, že v tom místě budou. V tuto chvíli již máme zpracovanou genealogickou analýzu toho, jak tyto lokality vznikly a proč. Jedná se o lokality, které jsou od zbytku města odděleny nějakou fyzickou bariérou v podobě fabriky, náletové zeleně, železniční tratě a podobně,“ uvádí Petr Kupka z Katedry sociální práce Fakulty sociálních studií OU. Se svým týmem bude sledovat vzorce viktimizace, páchání kriminality a její kontroly ve vztahu nejen k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, ale i k dalším marginalizovaným společenským skupinám, jako jsou lidé s postižením. Vedle toho bude jeho výzkumný tým připravovat studii o rezidenční mobilitě přímo v sociálně vyloučených lokalitách. Výzkumníky konkrétně zajímá, jak často se lidé v těchto místech stěhují a z jakého důvodu.

Marginalizované společenské skupiny čelí jako první důsledkům významných společenských změn. Na nich nejvíce vidíte, co se ve společnosti vlastně děje a co se v budoucnu teoreticky může dít i v jiných sociálních skupinách.

„My ve skutečnosti o této skupině obyvatel vlastně nic nevíme, přitom marginalizované společenské skupiny čelí jako první důsledkům významných společenských změn. Na nich nejvíce vidíte, co se ve společnosti vlastně děje a co se v budoucnu teoreticky může dít i v jiných sociálních skupinách. Tito lidé jsou nárazníky změn,“ doplňuje Kupka.

Lidé z vyloučených lokalit jako lakmusový papírek společenských změn

V současnosti se často hovoří například o energetické chudobě jako o novém společenském fenoménu. Jen na Ostravsku trápí téměř 3 tisíce domácností. Obyvatelé vyloučených lokalit však trpí energetickou chudobou dlouhodobě. Kvůli diskriminaci je pro ně často nedostupné standardní bydlení, obývají domy, které nelze například vytopit na přijatelnou teplotu, nejsou zateplené, mají poškozená okna, střechy i inženýrské sítě. Nájmy jsou zde přitom často přemrštěné, přestože se domy nacházejí ve špatném technickém stavu, daleko od zastávek veřejné dopravy, obchodu či kvalitní školy.

Moravskoslezský kraj má v současnosti nejvyšší míru bytové nouze. Lidí, kteří nedosáhnou na odpovídající bydlení, může proto v našem regionu přibývat.

„Současná krize bydlení, kdy i lidé ze středních společenských tříd mají potíž najít dostupné a důstojné bydlení, není pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit žádnou novinkou. Ti se s touto krizí potýkají prakticky pořád. Politickým problémem zasluhujícím řešení se to ale stalo až v okamžiku, kdy se krize bydlení dotkla právě střední třídy,“ upozorňuje Kupka s tím, že nedostupnost bydlení pro nejchudší obyvatele vedla k obchodu s chudobou, vzniku řady ubytoven a segregovaných lokalit.

Současná krize bydlení, kdy i lidé ze středních společenských tříd mají potíž najít dostupné a důstojné bydlení, není pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit žádnou novinkou.

Z předchozích výzkumů vědců z Fakulty sociálních studií OU přitom vyplývá, že rodina, komunita a hlavně místo, kde a jak žijeme, má zcela zásadní vliv na naše další vzdělání a zaměstnání.

Vyloučené lokality jsou často místem, která jsou spojována i s vyšší mírou kriminality. Skutečnost je taková, že o této problematice se ví jen velmi málo. „Dostupné české studie v této souvislosti tvrdí, že lidé obývající vyloučené lokality jsou mnohem častěji oběťmi trestné činnosti než lidé, kteří v těchto místech nebydlí. To obraz vyloučených lokalit jako veskrze nebezpečných míst trochu staví na hlavu. Jak ale tyto oblasti ke své pověsti přišly? V rámci našeho výzkumu nás proto bude mimo jiné zajímat také to, jak se média podílejí na kriminalizaci a vytváření pocitu strachu z kriminality spojené s obyvateli z vyloučených lokalit, jejichž převážnou část tvoří Romové. Informace o tom, co se v těchto lokalitách děje, totiž veřejnost čerpá převážně z médií,“ dodává Kupka.

Potřebujeme posílit vzdělávací programy, které fungují, ale jaké to jsou?

Tým Pedagogické fakulty OU se bude v rámci výzkumu projektu REFRESH soustředit na děti, které i přes své nevýhodné sociální zázemí vykazují nad očekávání dobré školní výsledky. Vědce bude zajímat, co dětem pomáhá překonávat znevýhodňující bariéry a zda existují nějaké společné protektivní faktory, které jim umožňují zvládat školní výuku. „Víme, že se nejedná o zanedbatelné množství dětí. Těch resilientních, tedy dětí, co i přes horší sociální zázemí zvládají velmi dobře vzdělávací proces, může být až čtvrtina,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Pedagogické fakulty OU Steriani Elavsky.

Cílem je vysledovat mechanismy, programy či opatření, které jsou v rámci školy úspěšné, a do budoucna je uplatnit na širší skupině dětí a škol. V tuto chvíli se podle výzkumu Institutu pro sociální inkluzi ukazuje, že české školy nedokáží dorovnat rozdíly u dětí ze znevýhodněného či nepodnětného prostředí. „Školy jsou zapojeny do nejrůznějších evropských projektů, spolupracují s různými neziskovými organizacemi nebo mají vlastní podpůrné programy a my potřebujeme zjistit, které z nich těm znevýhodněným dětem skutečně pomáhají. V tuto chvíli to nevíme,“ doplnila.

Ve vyloučených lokalitách žijí rodiny, které mají zpravidla tři a více dětí, zaměřit se na vyšší vzdělávání a podporu nejen dětí, ale celých rodin v těchto lokalitách, by mělo být naší prioritou. Navíc podle dat Statistického úřadu se život v chudobě přenáší i na další generaci, která tak přichází o šanci na lepší život.

Tento článek vznikl za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048, prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.