Ve Spojených státech se věnovala například rozdílům mezi městskými a venkovskými potravinovými systémy. Do Ostravy zavítala v rámci projektu DigiWELL. Stravovací návyky podle ní nelze chápat izolovaně. Velkou roli hraje sociální prostředí, vzdělání i marketing potravinářských firem. „Můžeme lidem donekonečna radit, co jíst, ale pokud ty potraviny nejsou dostupné nebo cenově dosažitelné, žádná změna nenastane,“ říká.

Dodává, že velkou roli ve vytváření dobrých stravovacích návyků podle ní hraje vzdělávání. A to už od základní školy. Své studenty učí hledat vědecky podložené informace a mít pestrý jídelníček. Každý semestr je vyzývá, aby ochutnali alespoň jeden druh ovoce nebo zeleninu, který ještě nikdy nezkusili. „Někteří studenti nikdy nejedli ani obyčejné jablko nebo brokolici,“ říká.

Bez dostupných a cenově dosažitelných potravin rady nic nezmůžou.

Rozhovor se dotýká také vlivu výživy na duševní pohodu. „Jestliže náš mozek nedostává látky, které podporují jeho činnost, nebude fungovat správně. A pak těžko uděláme chytřejší volbu, co si dát napříště k jídlu,“ komentuje Joubert.

O tom, proč přestat vnímat jídlo jen jako palivo, ale i jako zdroj poznání a vztahu k vlastnímu tělu, si můžete poslechnout v novém dílu podcastu Věda zblízka Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.