Anet a Luky
Oba studujeme na Pedagogické fakultě. Seznámila nás spolužačka ještě za bakalářského studia. Jednoho dne se Lukáše vyptávala, jestli by se mu nějaká její kamarádka líbila, a ukázala mu zrovna mou fotku. To stačilo k tomu, aby mi ještě ten den napsal a zeptal se, jestli bych někdy nechtěla zajít na kávu. Šlo to ráz na ráz, sedli jsme si na první schůzce. Bylo to jen pár dní před tím, než nám začal druhý školní rok. Pár našich spolužáků nechápalo, jak se mohli dát dohromady zrovna tělocvikář a češtinářka. Dodnes to nechápu ani já, neboť ze začátku mezi našimi obory panovala jistá rivalita a byla jsem si jistá, že s tělocvikářem bych nechodila. To jsou ty předsudky, ale realita je úplně jiná. Nyní jsme spolu už něco přes dva roky a je nám moc fajn.
Láska by se neměla slavit jeden den v roce, tudíž to s Valentýnem nijak nepřeháníme. Většinou si uděláme hezký den, zajdeme si na procházku, uvaříme si dobré jídlo a večer strávíme u filmu nebo u hraní deskovek. Také mi přítel zatím vždy donesl krásnou kytku. Na 1. máje to máme podobně. Vlastně je jedno, jaký den zrovna je, umíme si to udělat hezké v každé situaci.
Ája a Kuba, Nikolka, Maya a Bailey
Oba jsme absolvovali „pajdák“ a pracujeme jako učitelé. Byli jsme spolužáci z ročníku, chodili jsme na stejný obor. Jiskra přeskočila na plese oboru Rekreologie před 9 lety. Od té doby jsme spolu. Přes dva roky jsme manželé, vychováváme dceru a dva pejsky, Bailey a Mayu.
Valentýna ani První máj nijak extra neslavíme, rozhodně si nedáváme žádné dárky. Spíše si najdeme čas, uvaříme si dobré jídlo, nalijeme si skleničku něčeho dobrého a jenom si užíváme jeden druhého. Nejvíce ze všech svátků si užíváme ten náš – výročí svatby.
Kristýnka a Jimi
Oba studujeme hudební výchovu na PdF, má partnerka Kristýnka spolu s matematikou pro SŠ a já s ICT pro 2. stupeň ZŠ. Naše seznámení si pamatuji velmi dobře. Jsem původem ze Znojma, ale Ostravská univerzita mě možnostmi studia nejvíce zaujala. Už o prázdninách jsme spolu s pár dalšími novými studenty naplánovali soukromý poznávací a hudební večer. Vyrazil jsem tedy s kytarou na zádech plný očekávání na tramvajovou zastávku u Karoliny, kde jsme měli domluvený sraz. Doteď si pamatuji moment, když jsem ji uviděl stát na protější zastávce v šedých šatech, s brýlemi a lesknoucími se vlasy v barvách zapadajícího slunce. Už ten večer jsme si padli do oka a velmi rychle našli společné slovo. Po pár společných přednáškách a pauzách mezi hodinami jsem sebral odvahu a pozval ji na víno. Jsem za ni šíleně rád, protože jsem si s nikým v životě víc nerozuměl. Má pochopení pro moje výstřelky, vždy mi je oporou, je na ni spoleh, a to samé se snažím dát i já jí.
Letošní Valentýn máme naplánovaný u filmu s dobrým jídlem, a hlavně v absolutním klidu, protože oba rádi relaxujeme. Na Prvního máje dodržujeme tradici polibku pod rozkvetlou třešní. Ale nemyslím si, že tyto svátky oslavujeme nějak více než ostatní páry.
Bára a Dan
Já i můj přítel studujeme na Lékařské fakultě obor Zdravotnický záchranář a jsme spolužáci již třetím rokem. Jak je zřejmé, seznámili jsme se ve škole v prvním ročníku. Nebylo to asi nijak zvláštní seznámení, jako bývá v romantických filmech, ale pro nás to bylo speciální.
I když jsme spolužáci, tak společně strávený čas není vždy samozřejmostí. Svátky zamilovaných se ale snažíme slavit. Třeba minulý rok na 1. máje v nemocnici polibkem pod obrázkem třešně z mobilu.
Natália a Martin
My, teraz už so snúbencom, študujeme Všeobecné lékařství. Spoznali sme sa prvý deň školy, hneď v prvú hodinu. Naše mená sa nachádzajú v zozname rovno pod sebou, takže vždy v každej dvojici, na každom cviku sme boli spolu. Je tomu tak už šiesty rok, teraz spolu štátnicujeme a tým pádom, snáď aj spolu naraz doštudujeme. Najlepšie na tom vzťahu je, že sme si nenašli len životného partnera, ale aj životného parťáka.
Všeobecne zamilované sviatky nejako špecificky neoslavujeme (spravíme si/objednáme dobrú večeru, dáme si víno a pozrieme obľúbený film), to kvôli tomu, že si počas roka spravíme viackrát spontánne príjemný večer alebo celý deň a nepotrebujeme k tomu zamilovaný sviatok.
Šárka a Lukáš
Již několik let jsme po studiích, absolvovali jsme program Učitelství pro SŠ, oba vždy ve dvojkombinaci oborů. Naše seznámení bylo trošku složitější, ale v podstatě jsme po sobě pokukovali na chodbách již nějakou dobu, setkávali se na předmětech, a nakonec nás náhodou seznámil společný kamarád. Trvalo ale ještě celkem dlouho, než jsme vytvořili pár (jak to tak v pořádné lovestory bývá…).
Valentýn pro nás byl a je spíš symbol kýče než lásky, zato 1. máj jsme na studiích brali vážně. Piknik v přírodě, dobrý film, víno v naší oblíbené vinárně… Mácha i Vrchlický by z nás byli možná uneseni – máme totiž uschované básně, které jsme si navzájem složili a jednou dokonce i recitovali v Komenského sadech – našem oblíbeném místě tehdy i dnes. Nyní po x letech partnerského a pár letech manželského vztahu už se tak striktně neřídíme datem v kalendáři. Zkrátka když je čas, zajdeme na dobré jídlo, či poslední rok si ho spíš uvaříme, a to kdykoliv, když je menší či větší příležitost.
Nikol a Petr
Já jsem na doktorském studiu Aplikované informatiky na KIP. Přítelkyně je také na doktorském studiu, u ní jde o Aplikovanou matematiku a Fuzzy modelování na KMA. Narazili jsme na sebe náhodou na jedné seznamce a začali jsme si psát. Zjistili jsme totiž, že oba studujeme na stejné budově (jenom každý na jiné katedře) a jeden o druhém jsme do té doby vůbec nevěděli. Což bylo dost zvláštní, protože oba studujeme na svých katedrách už od bakaláře a nastoupili jsme ve stejný rok. Aby toho nebylo málo, takové pomyslné první rande jsme měli právě ve škole.
Valentýn nijak zvlášť neslavíme. Nepřijde nám tak důležité omezovat se pouze na jeden den v roce, abychom si vyznali lásku. Na druhou stranu třeba kytka na Valentýna se sladkou tečkou v podobě upečeného dortu v plánu je.
Anna a Tomáš
V době našeho seznámení jsme oba studovali Pedagogickou fakultu OU. Naše seznámení úzce souvisí s pestrým vysokoškolským životem, ke kterému neodmyslitelně patří nejrůznější společenské akce. Právě na jedné takové akci jsme se potkali i my dva. Konkrétně se jednalo o Gaudeamus Alkotour 2016. Ostravská univerzita ten večer sice soutěž o nejvíce vypitých drinků prohrála, ale pro nás to bylo vítezství, o kterém jsme ještě ani netušili. Naše cesty se nakrátko rozešly, a poté se opět spojily na další vysokoškolské akci, na Majálesu. Od té doby to táhneme spolu a letos oslavíme čtvrté výročí. Za naše setkání do značné míry vděčíme rozmanitému vysokoškolskému životu a akcím, které jsou s ním spojeny. I z tohoto důvodu je nám nesmírně líto studentů, kteří nově nastoupili na univerzitu a jsou o tato dobrodružství ochuzeni. Holt na Teamsu lásku nenajdeš!
Nejsme moc zastánci svátků zamilovaných, jelikož se domníváme, že láska by se měla dokazovat v průběhu celého roku. Ovšem taková hezká kytka potěší vždycky, nemám pravdu?