Kniha Děti to chtěj vědět taky je nově v naší univerzitní knihovně. A magazín OU@live byl i u listopadového křtu této publikace vydané neziskovou organizací Konsent.

Pražský klub Swim se toho večera k prasknutí naplnil členy generace K, jež vyznává respektující vztahy, a začala série proslovů a poděkování a vzpomínek na sexuální výchovu na školách. Dík byl vzdán také Visegrádskému fondu, s jehož podporou kniha vznikla, a s nádechem satiry pak jmenovitě i maďarskému premiérovi, Viktoru Orbánovi.

Terčem humoru se stali také čeští ultrakonzervativní politici, jejichž absurdní návrhy na ocenění dlouholetých věrných manželství s vysokým počtem potomků parodovalo krátké komediální vystoupení.

„Je to neférové vůči neplodným lidem. Aby to bylo spravedlivé, měl by se oceňovat nechráněný sex,“ komentovali moderátoři akce.

Po sérii žertů na adresu nejmenovaných politiků došlo na dražbu pokřtěné knihy. Originální artefakt, který v sobě krom informací o sexu a zdravých vztazích nese také stopy šampaňského, se nakonec vydražil za 7.777 korun.

Kniha, jež by měla být součástí každé školní knihovny začíná návodem, jak vůbec o intimních tématech hovořit.

Jak se bránit sexuálnímu násilí? Jak s dětmi mluvit o sexu? Co je gender a sexualita? A co porno a masturbace? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá nedávno vydaná kniha sociální pedagožky Dagmar Krišové a psycholožky Marcely Poláčkové Děti to chtěj vědět taky.

Kdy s dětmi začít mluvit o sexu? Co je to gender? A kolik jich je?

A proč vůbec o tomhle s dětmi mluvit?

Možná jste někdy slyšeli:

„Ještě chvíli, už budu.“

„Tak to ještě vydrž.“

„Tak mi ho aspoň vykuř.“

Protože je děsivé, kolik případů sexuálního zneužití dětí se vyskytuje. Protože děti mají právo vědět, že jejich tělo je jen jejich a nikdo nemá právo je osahávat. Protože chceme, aby naše děti vyrůstaly zdravě a spokojeně a nestyděly se za své tělo a za to, kým jsou.

Penis, vulva, šourek, vagína, klitoris, žalud, předkožka, stydké pysky, penis, vulva, penis, vulva.

Zajímavé, že jsou stejně jako ruce a nohy části našeho těla, a přesto vůči intimním partiím panuje jistý stud. Jako bych snad ani veřejně nemohl přiznat, že mám penis. Proč je tak divné o tom mluvit? A proč o tom vůbec mluvit?

Ono se pak může stát, že když jsou děti celý život očkované tím, jak je neslušné používat taková slova, vyvinou si pak k těmto částem těla nezdravý vztah. Pánové jistě mnohokrát přemýšleli o velikosti svého penisu. Zda není nějak divně zakroucený nebo příliš rovný, úzký nebo široký. Ženy zase mohou cítit nejistotu, když jejich vulva vypadá jinak než v učebnici prvouky. Když se styděly za menstruaci, protože to je přece něco, o čem muž nesmí vědět. Když prsa nemají ten ideální tvar jako v pornu. A tak dále.

Je nesmírně důležité nazývat věci pravými jmény a nebát se o nich mluvit. Když pak půjdete k lékaři a budete muset řešit znaménko na penisu, nebudete se tolik stydět, protože to nebude žádné tabu. A hlavně se vyhnete nepříjemnému pocitu při prohlížení vaší vulvy nebo penisu.

Poté, co jsme si vysvětlili, že je v pořádku si přiznat, že máme penis nebo vulvu a že je můžeme beze studu nazývat pravými jmény, je na čase se pustit do dalších kapitol, které rozebírají vztahy a sex. Předně je třeba si uvědomit, že ať se vám to líbí nebo ne, existují i jiné vztahy a sex než mezi mužem a ženou. I to by měly děti vědět už od útlého věku.

Je v pořádku, nechat kluky hrát si s panenkami, když chtějí, a ukázat dětem, že v domečku, který si postaví z lega, si mohou založit rodinu i dva tatínci nebo dvě maminky.

Už bylo na čase, aby se tomuto tématu někdo začal otevřeně a odborně věnovat.

Sex a vztahy jsou totiž něco naprosto úžasného. Cítit se milován a pocítit tuto lásku při sexu je neuvěřitelný pocit. Pokud si to dokážete užít.

Když to nechce, tak to nechce.

Předně je třeba si uvědomit, že vztah je práce. Neexistuje váš „vyvolený“, se kterým to pak bude úplně úžasné, aniž byste museli cokoliv dělat. Je to na vás, jak moc jste ochotni na vztahu pracovat, a podle toho si jej pak budete schopni užít. A to samé platí u sexu. Stejně, jako komunikujete vztahové problémy, je třeba komunikovat i sex.

Líbí se ti, když dělám tohle?

Co bys chtěla zkusit?

Netlačí tě to moc?

Můžu zkusit tohle?

Jak to chceš?

A můžu zezadu?

Zkuste si při sexu říct, co chcete a uvidíte, že si ho potom užijete mnohem více. Představa, že potkáte někoho, kdo nějak „vycítí“, co v posteli chcete, je dosti naivní.

A nezapomínejme na základní zásadu: když to nechce, tak to nechce.

Jednou z podkapitol v knize je otázka pornografie, jež často deformuje představy o sexu. Sex si užijete i s kondomem. Sex netrvá hodinu. Při sexu nemusíte vzdychat a křičet. A hlavně: Sex nekončí ejakulací muže.

Sex končí v momentě, kdy chce jedna ze stran přestat. A končí hned.

Možná jste někdy slyšeli:

„Ještě chvíli, už budu.“

„Tak to ještě vydrž.“

„Tak mi ho aspoň vykuř.“

Podobné řeči nemají v respektujícím vztahu co dělat. Tak na to nezapomínejme a vzdělávejme o tom i děti. Obzvláště v momentě, kdy začínají dospívat, je důležité o tom dokázat mluvit. Že by měly provozovat bezpečný sex. Že hormonální antikoncepce má své stinné stránky. Že nemusí mít sex hned v patnácti. Že je v pořádku, když ještě neměly sex. A že je nikdo nikdy do sexu nemůže nutit.

Ne znamená ne.

Poslední kapitola pak řeší sexualizované násilí a obtěžování. Buďme pro děti vzorem v tom, že ve svém okolí nebudeme žádné sexuální narážky tolerovat. Učme je bezpečnosti na sociálních sítích a nebezpečí při posílání nahých fotek. A zajímejme se, jak je tato tématika rozebírána ve školách.

Na necelých dvou set stranách naučně populárního textu najdeme vedle samotné problematiky sexuální výchovy také rozhovory s odborníky na daná témata, kazuistiky modelových situací, boření zažitých mýtů a reálné zkušenosti lidí, které Konsent za své působení sesbíral. Kniha je čtivá, poučná, odkazuje se na odbornou literaturu a studie, doporučuje další zdroje pro rozšíření znalostí a rozhodně stojí za přečtení.

Pevně věřím, že respektující vztahy, bezpečný sex a otevřená komunikace o těchto tématech se stane brzy normou. Přispět k tomu může každý z nás. Ať už podporou samotného Konsentu, diskutováním o sexuální výchově nebo prostým respektováním jednoduchého pravidla:

Ne znamená ne.

Foto: facebook.com/kdyztonechce