Na první pohled se viry, paraziti a neznámé mikroorganismy mohou jevit jako skrytí nepřátelé, kteří čekají na příležitost zaútočit na člověka. Výzkumný tým Vjačeslava Jurčenka s viry pracuje každý den. Zabývá se identifikací a analýzou nových nebo málo prozkoumaných virů, stejně jako parazitů způsobujících nemoci, jako jsou Leishmania nebo Trypanosoma. Pracuje na genomice, transkriptomice a proteomice těchto organismů a hledá způsoby, jak modifikovat jejich chování a vlastnosti tak, aby byly prospěšné pro člověka a pomáhaly léčit různé nemoci. Díky genové manipulaci jsou vědci schopni viry „zkrotit“ a využít je ve prospěch našeho zdraví. Dokážou totiž virus modifikovat tak, aby sloužil jako nosič genetického materiálu do infikovaných buněk a napadal jiné patogeny.

V nejnovější publikované studii se výzkumníkům z projektu LERCO podařilo popsat dva druhy trypanosomatidového parazita Vickermania, které se navzdory svým podobnostem ukázaly být biochemicky velmi odlišné. Vědci porovnali izolát pěstovaný po desetiletí v laboratorních podmínkách s izolátem z volné přírody a zaznamenali mezi nimi rozdíly. Pro tyto mikroorganismy je typická schopnost přizpůsobit se prostředí a vědci zkoumají, jak by tuto vlastnost bylo možné využít, zejména v medicíně.

Virus jako lék? Je to možné

„Fascinuje mě, jak extrémně rychle se viry dokážou přizpůsobit podmínkám prostředí. Proto je jejich studium tak vzrušující. Nejenže se mění, ale také mohou různými způsoby amplifikovat své geny nebo jejich část. Tato genomová plasticita je klíčová pro náš výzkum,“ vysvětluje vedoucí virologického týmu profesor Vjačeslav Jurčenko.

Vědci pracují také na identifikaci chemických látek, které by mohly být přeměněny na skutečné léky. Nedávno pomohli identifikovat a charakterizovat sloučeninu, která by mohla být použita k léčbě včelích kolonií infikovaných parazitem trypanosomatid.

Jurčenkův vědecký tým se však dlouhodobě soustředí na parazita z rodu Leishmania. V současné době provádí laboratorní testy takzvaných „sebevražedných“ parazitů, které lze genetickou manipulací přimět k sebedestrukci. Tito sebevražední parazité mohou být využiti jako vakcíny, čímž pomohou předcházet nemoci zvané leishmanióza.

LERCO zajistí vznik špičkové virologické laboratoře

Klimatické změny přinášejí nové výzvy. Hmyz, který byl kdysi typický pro tropy, se nyní přesouvá na sever a s ním i paraziti, bakterie a viry, které přenáší. Jedním z nejvýraznějších příkladů je komár tygří (Aedes albopictus), který byl již pozorován na jižní Moravě. V tropických oblastech je komár tygří zodpovědný za přenos nemocí, jako je dengue, chikungunya a virus zika. „Ve vzorcích, které jsme analyzovali, pozorujeme, že se k nám dostávají paraziti a viry, které nejsou pro naše prostředí typické,“ potvrzuje Jurčenko.

Projekt LERCO by měl zajistit rozvoj virologického oddělení a v budoucnu podpořit otevření studijního programu, který by umožnil také studium virologie. Zároveň bude v budově výzkumného centra LERCO v Ostravě zřízena moderní virologická laboratoř, která výrazně posílí výzkum virů a parazitů. Otevření vědeckého výzkumného centra je plánováno na duben příštího roku.

„Nová laboratoř nám umožní posunout náš výzkum o velký krok vpřed a otevřít dveře dalším mladým vědcům, kteří se chtějí věnovat virologii,“ uzavírá vedoucí týmu.