Do Ostravy přijel původně jen na měsíc, ale silný odborný i lidský dojem ho přivedl zpět. Neurolog a klinický výzkumník Istvan Szegedi se po první zkušenosti z roku 2020 vrátil na Ostravskou univerzitu na dlouhodobý výzkumný pobyt, kde navazuje na úspěšnou mezinárodní spolupráci v oblasti neurověd a cévních onemocnění.

Pane doktore, můžete nám na úvod přiblížit své akademické a profesní zázemí?

Jsem neurolog, odborný asistent a klinický výzkumník na Neurologické klinice Univerzity v Debrecenu a zároveň postdoktorand na Ostravské univerzitě. Lékařský titul jsem získal v roce 2016 s vyznamenáním summa cum laude a o pět let později jsem dokončil doktorské studium zaměřené na biochemické a zobrazovací prediktory úspěšné reperfuze po trombolýze. V roce 2022 jsem za své akademické výsledky obdržel ocenění Promotio sub auspiciis Praesidentis Rei Publicae, kterého si velmi vážím.

Vedle klinické a pedagogické práce se aktivně zapojuji do národních i mezinárodních výzkumných skupin a odborných společností zaměřených na cévní mozkové příhody a hemostázu. Věnuji se translačnímu výzkumu a mezinárodní spolupráci, která je pro tento obor klíčová. Další důležitou oblastí mého zájmu je neurosonologie – zejména ultrazvuk karotid a cévní zobrazování u cerebrovaskulárních onemocnění.

Proč jste si pro svůj výzkumný pobyt v České republice vybral právě Ostravskou univerzitu?

Do Ostravy jsem se vlastně rád vrátil. Už v únoru 2020 jsem zde strávil měsíc pod vedením profesora Školoudíka a ten pobyt na mě udělal velký dojem. Velmi mě oslovila vysoká odborná úroveň pracoviště, přátelská a spolupracující atmosféra i špičková klinická a výzkumná infrastruktura. Cítil jsem, že Ostravská univerzita nabízí ideální podmínky pro translační neurovědní a cerebrovaskulární výzkum. Současný třicetiměsíční pobyt je tak přirozeným pokračováním již navázané spolupráce, možností dále ji rozvíjet a zároveň získat nové zkušenosti v oblasti pokročilých neurozobrazovacích a klinicko-výzkumných metod.

Jakému výzkumu se nyní v Ostravě věnujete?

Hlavním tématem mého výzkumu je ateroskleróza karotických tepen a její role v prevenci cévní mozkové příhody a hodnocení cévního rizika. V Ostravě realizujeme populační screening založený na ultrazvukovém vyšetření, díky němuž sledujeme prevalenci a rizikové faktory aterosklerózy karotid a snažíme se identifikovat jedince s vysokým cévním rizikem. Pomocí multimodálních zobrazovacích metod – ultrazvuku, CT a MRI – analyzujeme také známky nestabilních aterosklerotických plátů, jako je intraplakové krvácení, lipidové nekrotické jádro či zánět.

Ve spolupráci s Institutem pro výzkum a aplikace fuzzy modelování zapojujeme do analýzy dat metody umělé inteligence, které výrazně zlepšují predikci rizika a stratifikaci pacientů. Kromě toho se podílím na dalších neurosonologických studiích, například na výzkumu prevalence tzv. karotického webu v běžné populaci i u pacientů po cévní mozkové příhodě, nebo na projektech zaměřených na rehabilitaci po CMP a na tzv. stroke mimics. Zapojen jsem také do výzkumu neurodegenerativních onemocnění, což mi umožňuje rozšířit odborný pohled i mimo čistě cévní problematiku.

Jak se vám v Ostravě pracuje?

Velmi dobře. Místní prostředí má na můj výzkum jednoznačně pozitivní vliv. Zdravotnický systém je dobře organizovaný a spolupráce mezi klinickými a akademickými pracovišti funguje výborně, což výrazně usnadňuje nábor pacientů i sběr dat. Oceňuji také podporu mezioborové spolupráce a otevřenou, kolegiální atmosféru, která usnadňuje sdílení nápadů i flexibilní úpravy výzkumných plánů.

S kým nejčastěji spolupracujete a jaké je mentorské zázemí?

Mým hlavním mentorem je profesor Školoudík, se kterým úzce spolupracuji. Je mimořádně erudovaným a velmi podporujícím školitelem – naučil jsem se od něj mnoho nejen po odborné, ale i po lidské stránce. Spolupracuji také s doktorem Davidem Pakizerem, talentovaným a ochotným mladým postdoktorandem z jeho týmu. Na několika projektech spolupracuji i s profesorem Barem a proděkanem Ondřejem Volným, kteří se zaměřují na cévní mozkové příhody.

Výzkumné prostředí v Ostravě považuji za mimořádně dobře organizované a vstřícné. Skvělé je laboratorní zázemí, přístup ke klinickým datům i podpora administrativního a technického personálu, která mi výrazně usnadňuje každodenní práci.

A jaký je život v Ostravě? Zažil jste kulturní šok?

Upřímně řečeno, žádný kulturní šok jsem nezažil. Česká a maďarská mentalita jsou si v mnoha ohledech blízké. Ubytování jsem si našel snadno s pomocí místní realitní kanceláře, a i zázemí na pracovišti funguje skvěle – administrativní pracovníci jsou velmi ochotní a rychle pomohou téměř s čímkoli. Většinou se po městě pohybuji autem, ale několikrát jsem využil i městskou hromadnou dopravu a byl jsem mile překvapen její spolehlivostí a přehledností. Dá se říct, že každodenní život je tu velmi pohodlný.

A co volný čas? Stihl jste objevovat Ostravu a okolí?

Rozhodně ano. S rodinou si velmi užíváme objevování Moravskoslezského kraje. Máme rádi atmosféru centra Ostravy i Poruby a často vyrážíme na kratší výlety do přírody. Jedním z našich oblíbených míst je i Bolt Tower a celý industriální areál – je to opravdu unikátní prostor. Navštívili jsme také několik krásných historických památek, například zámek Raduň, Hradec nad Moravicí nebo Opavu, která na nás udělala velký dojem. Loni jsme sice kvůli těhotenství mé manželky nestihli místní festivaly, ale doufáme, že si to letos vynahradíme.

Ano, to je pravda – nedávno jste se stal otcem, gratulujeme. Jak se vám daří skloubit rodičovství s prací?

Moc děkuji! Stát se otcem je nádherná a život měnící zkušenost. Protože prarodiče žijí poměrně daleko, bývá to občas náročné, ale s manželkou fungujeme jako sehraný tým. Postupně si hledáme vlastní denní rytmus a zatím vše zvládáme dobře. Naštěstí se mi daří poměrně dobře vyvažovat pracovní povinnosti a rodinný život. Paradoxně mi tato nová role přinesla ještě větší motivaci a nový pohled nejen na práci, ale i na osobní život.

Vidíte prostor pro pokračování spolupráce i po skončení pobytu?

Rozhodně ano. Velmi rád bych ve spolupráci s Ostravskou univerzitou pokračoval i po skončení postdoktorandského pobytu. Práce, kterou zde společně děláme, má velkou hodnotu a vidím zde potenciál pro dlouhodobé partnerství mezi našimi univerzitami. Zároveň bych byl rád, kdyby se v budoucnu podařilo vytvořit příležitosti i pro další kolegy z Debrecenu, kteří by mohli absolvovat výzkumné pobyty v Ostravě. Vzdálenost přibližně 500 kilometrů – tedy zhruba šest hodin jízdy autem – je pro udržování úzké odborné a vědecké spolupráce víc než přijatelná.