Drtivá většina učitelů, pedagogů a akademiků je srozuměna s tím, že nástup umělé inteligence nelze ignorovat a jakmile je AI jednou volně dostupná na internetu, nemá cenu ji zakazovat, ale spíše hledat cesty, jak ji smysluplně využít. Navíc míra lidského poznání se za posledních sto let natolik rozvinula, že není v silách člověka všechny poznatky a vědomosti pojmout v celé šíři. Nikoli však pro umělou inteligenci, která dokáže komplexně zpracovat a učit se z obrovského množství dat shromážděného lidstvem v online prostoru způsobem, jehož lidský mozek není schopen. S tímto vědomím se mnozí shodují, že je naopak přínosné připravovat žáky a studenty na spolupráci s umělou inteligencí a tím zvýšit jejich schopnosti, kompetence a konkurenceschopnost, protože výhodu budou mít především ti, kteří budou s AI počítat jako se samozřejmou součástí své profese, ať už bude jakákoli.

V tuto chvíli se ukazuje, že zadávání biografických či historiografických seminárních prací z odborné literatury přestává mít význam. Takovou práci vám chatbot vygeneruje za několik vteřin a zaručeně bude jeho práce přesnější, než by kdy byla ta studentova. Jak ale dosáhnout u studentů požadovaných znalostí? Vrátíme se k seminárkám psaných ručně v hodinách? S největší pravděpodobností se požadavky ze strany pedagogů promění. Na studenty se budou klást odlišné nároky než doposud. Jak by mohla v budoucnu vypadat výuka a jak se konkrétní vyučující staví k využití AI během studia se dočtete v posledním vydání časopisu OFFline.

Umělé inteligenci je věnována velká část tohoto vydání, neboť nešlo přehlédnout bombastičnost, s jakou AI vtrhla na scénu a přinesla s sebou nové výzvy, zjevné benefity i rizika. Jedním z nich je například fenomén deepfake. AI totiž dokáže produkovat zcela novou „realitu“ bez etické zodpovědnosti a s nulovým respektem k pravdě, což může být záměrně zneužito k vytváření lživých webů, tweetů a syntetických médií. Co to bude znamenat pro vzdělávací systém a pro naši společnost? Odpověď nastiňuje úvodní článek Na umělou inteligenci nejsme připraveni. V rozhovoru s odborníkem na masmédia dr. Miroslavem Vlčkem z katedry sociologie popisujeme, jak dalece naše životy ovlivňují digitální algoritmy, čím jsou pro nás sociální sítě, jak se na nich chováme a jak se proměňují.

V článku Nepodléhejme panice, AI nevymaže celé profese se snažíme vyvrátit další zažitou obavu, že řada profesí zanikne a bude zcela nahrazena AI. O tom, jaká je pravděpodobná budoucnost překladatelů a tlumočníků, se v rozhovoru zamýšlí germanista, translatolog Milan Pišl.

V článku Jak AI promění výuku na vysokých školách si nejen studenti mohou přečíst, jak jejich vyučující přistupují k využití umělé inteligence ve výuce a během studia. Připravili jsme pro čtenáře také zábavný kvíz, kde si mohou vyzkoušet, zda dokáží odlišit původní dílo člověka od díla AI. Přinášíme i rady a tipy na užitečné aplikace využívající pokročilé technologie, které pomáhají s vědeckou prací a studiem a samozřejmě nechybějí ani tipy na zajímavé čtení a mnoho dalšího z dění na Filozofické fakultě.

Přejeme příjemné OFFline čtení

Aktuální vydání na téma Umělá inteligence