NOVÉ OBJEVY ČESKÉ MECHOLOŽKY V ČÍNĚ

Autor: , 13. 6. 2018

Čtyřleté doktorské studium zasvětila „čínským“ mechům. Jak se dostala studentka Ostravské univerzity Zuzana Skoupá k výzkumu mechů v Číně? A další zajímavosti ze života čínského obyvatelstva pohledem Evropanky...


Večeře s profesory a studenty ze Shanghai Normal University a Guizhou University.

Jak došlo k tomu, že se předmětem tvého doktorského studia staly mechy, a ještě navíc mechy v Čínské lidové republice?

V podstatě úplně náhodou. V čase, kdy jsem končila magisterské studium, jsem od svého vedoucího diplomové práce Vítězslava Pláška dostala nabídku věnovat se mechorostům i v doktorském studiu. A jeho laboratoř – BRYOLAB – získala právě v té době grant Moravskoslezského kraje na podporu vědeckých aktivit začínajících vědců v Číně. Na nabídku jsem kývla, aniž bych tušila, že v Číně strávím poměrně dost času.

Co to znamená „poměrně dost času“?

Kdybych to měla sečíst, tak jsem v Číně dohromady strávila přibližně 5 měsíců. Celkem jsem navštívila 11 provincií (Anhui, Guangdong, Guizhou, Henan, Hubei, Jiang-Su, Shaanxi, Shanghaj, Sichuan, Xinjiang a Zhejiang).

A je to dostatečná doba na to, aby člověk probádal veškeré mechy Číny?

Ani zdaleka ne. Abychom dokázali pokrýt celou Čínu, tak by těch cest muselo být mnohem víc. Snažili a snažíme se vybírat lokality tak, aby byly rovnoměrně rozmístěny napříč celou Čínou.

Mohla bys čtenářům vysvětlit, co bylo hlavním cílem tvých vědeckých aktivit v Číně?

Stručně řečeno získat co nejvíce bryologického (mechového) materiálu ať už z čínských herbářů, tak z terénu. Snaha o zjištění druhové rozmanitosti mechů, objevení nových druhů pro Čínu, nebo pro některé čínské provincie a také snaha o navázání nových kontaktů.

A podařilo se ti objevit něco nového?

Ano podařilo. Objevili jsme 7 nových druhů pro Čínu, a 17 pro jednotlivé čínské provincie.

A jak si vysvětluješ, že čeští „mechologové“ dělají výzkum v Číně?

Čína je hospodářský gigant, ale ve studiu systematiky mechorostů mají ještě velké mezery. Jsou však velmi otevření spolupráci a aktivně se do výzkumu zapojují.

Nabízí se otázka, jaká je tedy úroveň bryologie v Číně?

Bryologie v Číně nemá takovou tradici jako v Evropě. Vědci nemají na co navázat a často pracují neefektivně. Ale rychle se učí a jsou ochotni práci věnovat obrovské množství času.

U problematiky „čínské vědy“ bych ještě ráda zůstala. V poslední době se v České republice skloňuje doktorské studium, hlavně ve smyslu podhodnocování studentů, jejich nejasného statusu a zařazení ve společnosti. Je v Číně obdobná situace, nebo je zde otázka doktorského studia vyřešena?

Na doktorské studium se hlásí mnohem méně lidí, než v ČR. Hlavním důvodem je fakt, že život ve městech je příliš drahý, a studenti jsou ve věku, kdy chtějí vlastní bydlení, stabilní plat, popř. zakládat rodinu. Tudíž je pro ně výhodnější pracovat než studovat. Na druhé straně, pokud se student rozhodne pro doktorské studium, již dopředu ví, že po studiu bude zaměstnán na univerzitě.

Zmínila jsi, že život ve městech je příliš drahý. Znamená to tedy, že finanční náklady na základní životní potřeby jako je strava nebo oblečení, je nad finanční možnosti Číňanů?

To ani ne. Řekla bych, že ceny jsou podobné jako v ČR, například jídlo je někdy mnohem levnější. Za street lunch zde zaplatíte přibližně 15-20 juanů, což je cca 55-75 Kč. Drahé je však zejména bydlení.

A tebe osobně oslovila čínská kuchyně?

To rozhodně. Čínská kuchyně je velmi pestrá a jen při obědě ochutnáte několik různých druhů jídel. Vyzkoušela jsem například kuřecí pařátky, kukly bource morušového, z ovoce durian. Čínská kuchyně mě natolik oslovila, že jsem se snažila občas pozorovat kuchaře, jak jídla připravují, nakoupila jsem si místní koření a omáčky a teď to zkouším sama.

Zatím to vypadá, že máš s pobytem v Číně spíš dobré než špatné zkušenosti. Nebo se pletu? Je něco, čeho by se měla mladá žena v Číně bát?

Neměla jsem důvod se cítit v ohrožení.Všude je spousta lidí. Ve městech je často na stráži policie. A lidé byli jak ve městech, tak na vesnicích velmi milí, chtěli se seznamovat, neustále mi něco nabízeli k jídlu. Musím říct, že jsem se tady cítila velmi příjemně.

Předpokládám, že mechy byly sbírány v čínských lesích a horách. Ani zde nebyl důvod ke strachu?

Jedno z nejnebezpečnějších zvířat, se kterým se můžete v lesích Číny setkat je sršeň mandarínská. Největší druh sršně na světě.V terénu jsme na ni narazili, nebo spíš sršeň narazila na nás, ale naštěstí o nás neprojevila zájem. Sršní píchnutí prý dokáže zabít člověka.

A otázka na závěr. Je putování za „čínskými“ mechy u konce nebo v bádání pokračuješ dál?

Myslím, že vědec není nikdy se svou prací u konce. A ano, pokračujeme dále, nyní nás čeká cesta do nejvýchodnější provincie Číny – Heilongjiangu.

Obr. 1: Shanghai Normal University, seminář se studenty a profesory.

 

Obr. 2: Shanghai Normal University.

Obr. 3: Se studenty a profesory v okolí Guiyang, provincie Guizhou.

Obr. 4: Oběd se studenty.

Obr. 6: Okolí Guiyang, provincie Guizhou.

Související články: