Není autista jako autista aneb věděli jste, že Albert Einstein, Amadeus Mozart, Sir Isaac Newton, Charles Darwin, Nicola Tesla, Virginia Woolf nebo Michelangelo vykazovali rysy autismu? Víte o tom, že autor Pokémonů, japonský designér videoher Satoshi Tajiri, je na spektru autismu? A o zpěvákovi Eminemovi to víte?

Máte ve svém okolí podivína, který vám často připadá „tak nějak mimo“ nebo znáte někoho, koho považujete za netaktního nevychovance? Znáte dívku, která má jen svůj zájem a o ničem jiném nemluví? Možná se narodili s Aspergerovým syndromem.

Aspergerův syndrom patří mezi poruchy autistického spektra a je pojmenován podle rakouského psychiatra Hanse Aspergera, narozeného 18. února 1906. Proto tento významný den připadá právě na dnešek. Asperger si u svých dětských pacientů všiml typických problémů v sociální oblasti, zvláštností v řeči, specifických zájmů a motorické neobratnosti a jako první tuto poruchu popsal. On sám diagnózu nazýval autistická psychopatie. Nejen z jeho poznatků vyplývá, že při začlenění osob s poruchami autistického spektra do společnosti velmi záleží na osobnosti pedagoga a jeho přístupu ke vzdělávání.

Počty registrovaných studentů v Centru Pyramida s poruchou autistického spektra (PAS) se na Ostravské univerzitě stejně jako na jiných vysokých školách zvyšují.

Z dostupných studií vyplývá, že se poruchy autistického spektra vyskytují u 2–2,14 % populace. Pokud bychom tato data vztáhli k České republice, tak u nás přibližně žije 150–200 tisíc osob s poruchou autistického spektra. Častěji je diagnostikován chlapcům, ale nevyhýbá se ani dívkám. Ty jen umí být sociálně obratnější, takže se u nich na autismus přijde často teprve v dospívání nebo dokonce až v dospělosti. Čím dál tím více dospělých lidí, kteří se domnívají, že jsou na spektru, se nechává diagnostikovat a většina uvádí, že se jim ulevilo. Diagnózou zjistí, že nejsou ti špatní (jak jim neustále předhazovalo okolí), ale jsou zkrátka autisté. Počty autistických osob se rok od roku zvyšují, což je dáno lepší diagnostikou (screening je prováděn u dětských lékařů již v 18 měsících věku dítěte), intenzivnější prací s pacienty i větší informovaností.

Poznáte-li jednoho autistu, tak znáte jen jednoho a ne všechny. Nedá se zevšeobecňovat. To páchá jen škody.

Centrum Pyramida Ostravské univerzity podporuje studenty se specifickými potřebami a spolupracuje při osvětových aktivitách s různými organizacemi, které se věnují problematice autismu. „Počty registrovaných studentů v Centru Pyramida s poruchou autistického spektra (PAS) se na Ostravské univerzitě stejně jako na jiných vysokých školách zvyšují. V Centru Pyramida se proto věnujeme osvětě mezi našimi zaměstnanci a studenty. S tím nám pomáhá také organizace ATYP, která má bohaté zkušenosti s inkluzí,“ popisuje trend posledních let Petr Figala, který v Centru Pyramida působí jako referent a je se studenty v každodenním kontaktu. Zakladatelky ATYP magazínu, paní Dagmar Holé, jsme se zeptali, jak by ona charakterizovala autismus.

„Krátce se to charakterizovat nedá. Odborná triáda, kterou při diagnostice musíte naplnit, zní: deficit v sociální interakci, komunikaci a představivosti. Už v případě představivosti je problém. Mnoho lidí s autismem ji má. Takže je lepší místo ní říci: jinakost v chování, ve hře, v zájmech. Každopádně každý člověk na spektru je jiný. Poznáte-li jednoho autistu, tak znáte jen jednoho, a ne všechny. Nedá se zevšeobecňovat. To páchá jen škody. Znám autisty, kteří by ani slovem neublížili, a znám ty, co mají v případě přetížení a tlaku z vnějšku problém s agresivitou. Znám autisty, kteří mají obrovskou empatii, až je to ničí. Znám ženy-autistky citlivé, laskavé, s hlubokou sebereflexí a pak znám ty, které jsou slovy tvrdé. Podobné je to u mužů s autismem. Na pobytech pro rodiny dětí s PAS jsem poznala i nonverbální děti a dospívající s autismem. Některé jsou veselé, jiné introvertní. Některé tiché a jiné pořád hučí nebo něčím bouchají. Autismus je neurodiverzita a tito lidé mají tak jiné uchopování světa, že se v souvislosti s nimi mluví až o jiné kultuře. Často jsou to bojovníci za spravedlnost a fair play.“

Inteligence je u osob s Aspergerovým syndromem normální až nadprůměrná, a proto můžeme studenty s poruchou autistického spektra běžně potkat i na vysokých školách. Některé studenty s PAS poznáte téměř na první pohled nebo po první přednášce. Ale protože se tato „porucha“ řadí mezi tzv. „neviditelné“, o spoustě z nich ani nevíte a nepoznáte je. Mnohdy svou diagnózu neví ani studenti sami. Řekli bychom o nich jen, že jsou jiní, možná podivíni, introverti, někteří rádi ostatní poučují, další se stávají středem pozornosti díky povídání o svém zájmu… prostě jsou „jiní“. Ale přiznejme si to otevřeně: kde bychom byli bez autistů? Určitě znáte film o autistické vědkyni Temple Grandin. Ta byla první, kdo veřejně přednášel o svém Aspergerově syndromu, a říká s humorem, že nebýt autistů, ještě bychom si povídali v jeskyni. Dalším pohledem do světa lidí s Aspergerovým syndromem je dokumentární seriál Netflixu z roku 2019, Láska ve spektru.

Příležitostí dozvědět se více o lidech s Aspergerovým syndromem přibývá a na Ostravské univerzitě se je snažíme využít. Pokud budeme mít zájem o lidi kolem nás a budeme rozumět tomu, co prožívají, budeme z nich mít menší obavy. A ideálně ubyde případů nepochopení či hůř – šikany.

Potřebujete se na tuto problematiku zeptat hlouběji? Spojte se s Centrem pyramida Ostravské univerzity. Kolegové z centra jsou tu všechny se specifickými potřebami i pro ty, kteří s lidmi se specifickými potřebami pracují – pro lektory i studenty.