Pracujete jako Business development manager a také jako tajemník Rady pro komercializaci. Jak byste charakterizoval tyto dvě pozice a jaká je náplň Vaší práce?

Náplní práce Business development managera je identifikovat zajímavé výsledky výzkumu našich vědeckých a akademických pracovníků, a pro tyto výsledky najít uplatnění ve společnosti, ať už na finanční, nebo nefinanční bázi. Funkce tajemníka Rady pro komercializaci je administrativního charakteru. Tajemník zprostředkovává poradnímu orgánu rektora univerzity informace o duševním vlastnictví, které na univerzitě vzniká a podporuje uplatňování duševního vlastnictví v praxi. V případě, že identifikujeme výsledky výzkumu s potenciálem společenského využití, pomáháme tyto výsledky chránit průmyslovými právy – pomocí patentů a užitných vzorů, průmyslovým vzorem, ochranou známkou atd.

Jak byste popsal principy fungování Centra transferu poznatků a technologií, k čemu slouží?

Centrum je specializované pracoviště zaměřené na rozšíření, prohloubení a podporu spolupráce akademického prostředí s průmyslovou praxí. Naší snahou je výsledky výzkumu uplatnit v praxi a podporovat rozvoj inovativního prostředí, protože si uvědomujeme, že výsledky bádání nemusí mít jenom publikační charakter v podobě článku nebo odborné monografie. Cílem je také zpříjemnit a zjednodušit život lidem, a firmám zprostředkovat nové postupy a standardy. A tento přínos nelze ohodnotit běžnou kalkulací. Uvědomujeme si, že transfer jako takový není, až na výjimky, čistě výdělečná činnost. Když se nám podaří nějaký zajímavý případ výzkumu zpropagovat nebo uplatnit, jsme za to rádi.

Uvedl byste prosím nějaký konkrétní příklad takového zajímavého případu?

Problematiku transferu a komercializace řešíme na OU oficiálně od roku 2017 díky projektu financovaného z programu OP VVV (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). Centrum zahájilo své aktivity na začátku roku 2020 a již máme první výsledky v podobě uplatněných monografií, kdy univerzita jedná přímo s nakladatelem jakožto majitel práv k autorskému dílu. První komerčně uplatněný výsledek tohoto typu máme z Fakulty sociálních studií. Podařilo se nám také zasmluvnit budoucí vynálezy na probíhajících projektech z Lékařské fakulty a věřím, že časem budou další přibývat.

Na univerzitě jsou realizovány výsledky, které vznikají na základě aktuálních poznatků v daných oborech – než se dostanou vědecké poznatky do firemního prostředí, uteče mnohdy řada let.

 

Jak transfer funguje v praxi, oslovujete vy externí subjekty, nebo lidé z venku mají přijít za vámi s poptávkou?

Vytipovali jsme univerzitní pracoviště s největším potenciálem a ve spolupráci s kolegy na fakultách a ÚVAFM (Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování) jsme připravili katalog služeb, prostřednictvím kterého propagujeme naše aktivity směrem ven. Pracujeme jak s tištěnou, tak online verzí na webu univerzity, a každý si tak může nalézt konkrétní nabídku a kontaktovat přímo odpovědné pracoviště, případně oslovit nás a my jednání zprostředkujeme. Vedle katalogu služeb jsme také na webu OU připravili databázi s dostupnou infrastrukturou pro smluvní výzkum či konzultace. Máme také databázi institucí v Moravskoslezském kraji, kterou používáme při hledání průniků s aktivitami na našich pracovištích za účelem zpracování individuálních nabídek pro spolupráci. V neposlední řadě pak reagujeme také na individuální požadavky firem a institucí.

Dá se říct, jestli v rámci vašeho katalogu služeb a infrastruktury převládají spíše technické nebo humanitní obory?

Majoritní podíl v nabídce zastávají určitě Lékařská s Přírodovědeckou fakultou. Z pohledu objemu a spektra realizovaných aktivit však jednoznačně vede Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování.

Proč by externí subjekty měly spolupracovat s OU? Proč by si měly vybrat univerzitu a nepoptávat služby v soukromém sektoru?

Myslím si, že naší výhodou je, že nejsme primárně byznysově orientováni. Další zcela nespornou výhodu vidím v tom, že na univerzitě jsou realizovány výsledky, které vznikají na základě aktuálních poznatků v daných oborech – než se dostanou vědecké poznatky do firemního prostředí, uteče mnohdy řada let. Univerzity disponují aktuálními vědomostmi a ochotou aplikovat je okamžitě. Samozřejmě jsme také schopni přizpůsobit se konkrétním požadavkům a myšlenkám, na které šijeme konkrétní řešení.

Jak Centrum funguje uvnitř, v rámci univerzity? Jaký má přínos pro vědu a výzkum? A pomáhá propojovat i jednotlivé fakulty?

Musím říct, že se nám v poslední době poměrně dobře daří spojovat pracoviště napříč fakultami. Zde vnímám jako jeden z benefitů skutečnost, že máme přehled o tom, co se na jednotlivých fakultách děje, a jsme schopni zprostředkovat komunikaci mezi lidmi, kteří paralelně vedle sebe fungují a mnohdy o sobě navzájem nevědí. Osobně za největší benefit považuji, že jsme přítomni u změny vnímání důležitosti duševního vlastnictví a toho, jakým způsobem s ním můžeme nakládat. Uvědomujeme si, že univerzita produkuje zajímavé výsledky, které mohou mít společenský význam, a ne vždy musí úsilí vědců skončit článkem či monografií.

Když vám 10 z 10 lidí řekne, že transferem v životě nevyděláte, musíte hledat měřítka úspěchu jinde než na bankovních účtech.

 

Probíhá v rámci Centra spolupráce se studenty? Například propojování soukromého sektoru se studenty v otázce závěrečných prací?

Projekt transferu, tak jak je koncipovaný, neumožňuje podporu jakýchkoliv aktivit směřovaných na studenty. Velmi dobře si však uvědomujeme, že mezi mladými studenty jsou často zajímavé nápady, ať už inovativního nebo podnikatelského charakteru. Začali jsme tedy s týmem připravovat vzdělávací program pro studenty, který by jim měl pomoci jejich nápady realizovat.

Nicméně zrovna v současné době na Fakultě umění běží doprovodná aktivita k festivalu Trikfilm, která je založena na rozšiřování profesní a odborné kompetence studentů formou spolupráce s firmami. Zapojili jsme se do této aktivity v okamžiku, kdy realizační tým hledal zajímavého partnera, který by byl ochoten studentskému týmu svěřit zakázku, kterou by studenti pod dozorem odborných garantů realizovali. Pomohli jsme najít velmi zajímavého partnera, kterým je konsorcium Dinoparků v ČR. V tuto chvíli studenti ve spolupráci s mentory pracují na přípravě nabídky na základě formulovaných požadavků z Dinoparku.

Zaznamenali jste v poslední době nějaké úspěchy nebo novinky, které by stály za zmínku?

V letošním roce se nám podařilo komercializovat první výsledky na finanční bázi. Ať se však podíváme kamkoliv do světa, všichni odborníci na transfer tvrdí, že je potřeba tyto aktivity realizovat, přestože na sebe až na výjimky nevydělají.

Já vnímám každý případ, kdy se nám podaří alespoň nějaký drobný finanční přínos zabezpečit, jako vysoce pozitivní a hlavně motivující. Pro mě osobně v okamžiku, kdy jsme schopni nějaký výsledek uplatnit, tak mě až tak nezajímá, jestli byl za tisícovku nebo za sto tisíc. Mým hnacím motorem je to, že najdeme někoho, kdo je schopen výzkum dotáhnout do výsledku, který přináší prospěch společnosti.

Zmínil jste inspiraci ze zahraničí. Odkud ji tedy nejvíce čerpáte?

Existují asociace, které sdružují profesionály v oblasti transferu, jsou jimi AUTM nebo ASTP Proton. Máme také velmi dobré vazby na univerzitu v Corku (Irsko), kde jsme měli možnost v rámci mezinárodní stáže konzultovat naše nápady a myšlenky, jak bychom chtěli transfer na univerzitě realizovat a prodiskutovat, jakým způsobem funguje transfer a komercializace u nich. Z Corku jsme si přivezli spoustu zajímavých myšlenek a nápadů.

Baví nás spojovat lidi dohromady a hledat spolupráci tam, kde na první pohled viditelná není, a přinášet tak společnosti prospěch.

 

Když se podíváte do budoucnosti, jaké máte vize a kam chcete transfer (Centrum) směřovat? Jaké projekty chystáte?

Zmínil jsem vzdělávací program, který bychom chtěli rozvíjet v následujících dvou letech. Funkční model vzdělávacího programu by měl být založený na prezenčních a online setkáváních se studenty, s cílem rozvíjet jejich nápady a pomoci realizovat je v praxi.

V rámci dlouhodobějšího horizontu bychom se chtěli zaměřit na inkubační aktivity, protože jednou z možností, jak uplatnit duševní vlastnictví v praxi, jsou univerzitní spin-off společnosti (společnosti založené za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného na výzkumné organizaci – pozn. redakce). V tuto chvíli však zatím nemáme vytvořené prostředí, které by bylo zcela přívětivé ke vzniku takovýchto společností, což vnímáme jako slabou stránku naší organizace. V poslední době jsme zaznamenali několik zajímavých námětů na vytvoření spin-off společností a potkali akademiky, kteří chtějí zkusit fungování v komerční sféře. Chtějí vidět reálný dopad svého výzkumu ve společnosti.

Je něco, co byste chtěl ještě dodat, vzkázat čtenářům?

Důležité je zmínit, že nám nejde primárně o peníze. Každé jednání samozřejmě vedeme za účelem zajistit univerzitě výnosy, ale když vám 10 z 10 lidí řekne, že transferem v životě nevyděláte, musíte se naučit vnímat transfer a komercializaci jinou optikou a hledat měřítka úspěchu jinde než na bankovních účtech. Baví nás spojovat lidi dohromady a hledat spolupráci tam, kde na první pohled viditelná není, a přinášet tak společnosti prospěch.

I když externímu subjektu nic neprodáme, tak to neznamená, že spolu nemůžeme spolupracovat a z výsledků profitovat na obou stranách. Pokud se nám podaří uplatnit jakýkoliv výsledek, tak mě úplně nezajímá, jestli za korunu nebo za milion. Až prodáme něco za milion, tak budeme samozřejmě bouchat šampaňské. Ale do té doby půjdeme odspodu po malých věcech. Začali jsme s monografiemi a máme za sebou několik úspěšných jednání na licencování budoucích výsledků výzkumu. Jedná se však o věci, které tady nebudou okamžitě. Jsem přesvědčen, že reálné výsledky uvidíme za 7 až 10 let.

Projekt Centrum transferu poznatků a technologií OU v Ostravě je spolufinancován Evropskou unií.