Turecký šátek je výrazným fenoménem v oblasti etnologie a lidového kroje moravského Slovácka. Právě ta „turecká červeň“ se získávala z kořenů rostliny mořeny barvířské (Rubia tinctorum). Světově proslulý pedagog Johan Herbart Pestalozzi si pěstování této rostliny zvolil jako zdroj příjmů pro financování svého pedagogického úsilí.

Právě tento švýcarský filozof, politik a filantrop je po Janu Amosu Komenském jednou z nejvýznamnějších postav moderní světové pedagogiky. V blízkých letech 2026 a 2027 si budeme připomínat 200 let od smrti a 280 let od narození tohoto edukačního reformátora.

Katedra technické a pracovní výchovy svou výuku realizuje v rámci koncepce STEAM (věda, technika, inženýring, umění a matematika), což je moderní pojetí komplexního vyučování u jejíhož zrodu stál právě Herbart Pestalozzi. Dle jeho pedagogiky si mělo dítě osvojit základní intelektuální, řemeslné, mravní a náboženské hodnoty, a tím mělo docházet k všestrannému a harmonickému rozvoji jeho osobnosti.

Vyučující katedry doktor Jan Vaněk a doktor Václav Tvarůžka se rozhodli vytvořit projekt, ve kterém zasadí na Pestalozziho počest mořenu barvířskou, pokusí se extrahovat barvivo z kořene a realizovat další zapomenuté technologie s pomocí technologií nových. Barevný kořen by měl dorůst právě v období výročí slavného pedagoga.

Je zajímavé, že krojové šátky se vyráběly v manufakturních kartounkách v oblasti Dolního Rakouska a Švýcarska a odbyt nacházely právě jen v regionu Moravy a Čech. Barvení šátků je dnes zahaleno tajemstvím. V rámci aplikačního výzkumu se na katedře vytvořil tým, který se pokusí některé technologické postupy znovu nalézt a ověřit. Navázali již participaci s pracovníky Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Ve spolupráci s etnografkou Martou Kondrovou a muzejními edukátory se pokusí zapomenuté tajemství starých technologií znovu oživit.