Opakované somatické potíže, nedostatek času na sebe a své blízké nebo užívání alkoholu či anxiolotik je podle týmu portálu Po medině pomyslnou hranicí, která by neměla být při přípravě mladých lékařů překračována anebo považována za běžnou součást studia medicíny či povolání lékaře. Tým proto zpracoval jedinečný průzkum mezi studenty a absolventy všeobecného lékařství všech českých lékařských fakult. Zjišťoval vnímání nadměrného stresu a posuzoval vliv tohoto stresu na kvalitu života studentů a jejich motivaci dále setrvávat v systému českého zdravotnictví. V návaznosti na výsledky průzkumu vytvořil tým ve spolupráci s Ostravskou univerzitou edukační materiály, které s problematikou stresu pracují. Na OU jde o jednu z priorit, vzniklé osvětové materiály tak zapadají i do dalších aktivit, které v této oblasti OU organizuje.

Šetření Čeští medici v (ne)pohodě 2021 portálu Po medině se zúčastnilo více než 3000 respondentů, jejichž rozložení odpovídalo reálnému počtu studentů na jednotlivých lékařských fakultách. Rozložení mezi ročníky studia bylo také rovnoměrné. Vzorek respondentů zároveň kopíroval demografické rozložení na lékařských fakultách. Necelých 73 % tak představovaly ženy. Sběr dat probíhal v listopadu a prosinci 2021.

Průzkum zjišťoval jak subjektivní míru stresu, tak jeho zdroje. Nejzajímavější je však identifikace takzvaného „zbytného stresu“ a hledání možností, jak jej eliminovat. Autoři na základě získaných dat vidí například možnost snížit stres ze zkoušek bez toho, aby byly sníženy nároky na studenty. „Lepší předvídatelnost a spolehlivost při ověřování znalostí studentů, jasné orámování rozsahu požadovaných vědomostí a dovedností studentů, umožnění využití celého zkouškového období pro přípravu,“ jmenují autoři návrhy zlepšení a doporučují také práci s psychickými aspekty studia medicíny, jako je například vzájemné srovnávání nebo tlak na výkon. Pomoci by v této oblasti mohla univerzitní poradenská centra, studentské spolky ale také otevřená komunikace mezi fakultami a jejich studenty.

Lepší předvídatelnost a spolehlivost při ověřování znalostí studentů, jasné orámování rozsahu požadovaných vědomostí a dovedností studentů, umožnění využití celého zkouškového období pro přípravu.

„Na Ostravské univerzitě bereme výsledky průzkumu Čeští medici v (ne)pohodě 2021 velmi vážně. S portálem Po medině proto spolupracujeme na vzniku série osvětových a vzdělávacích videí a článků, které mají s redukcí stresu studentům pomoci,“ doplňuje Jan Lata, rektor Ostravské univerzity. Portál Po medině vznikl právě na Lékařské fakultě Ostravské univerzity a vedení Lékařské fakulty poskytuje stabilní podporu řadě dalších studentských aktivit. Fakulta pomohla vzniku samotného portálu Po medině i jejich průzkumu Čeští medici v (ne)pohodě 2021, například s kontaktováním respondentů.

Alarmující jsou výsledky průzkumu, pokud jde o somatické potíže ve spojitosti se stresem během studia či cílené užívání alkoholu k redukci stresu během studia. To přiznalo necelých 30 % respondentů, anxiolytickou nebo antidepresivní medikaci pak přiznalo téměř 18 % respondentů průzkumu. „U studentů, kteří referovali o vyšší hladině stresu, je zároveň 3,91krát větší šance, že budou uvažovat o zanechání studia medicíny. Že po státnicích nenastoupí do praxe je pak 1,27krát větší šance u vystresovaných studentů než u nevystresovaných. V kontextu nízkého počtu lékařů a finanční náročnosti vychování lékaře jsou toto pro společnost značně znepokojivá čísla,“ zdůrazňuje Martin Palička z portálu Po medině.

U studentů, kteří referovali o vyšší hladině stresu, je zároveň 3,91krát větší šance, že budou uvažovat o zanechání studia medicíny. Že po státnicích nenastoupí do praxe je pak 1,27krát větší šance u vystresovaných studentů než u nevystresovaných. V kontextu nízkého počtu lékařů a finanční náročnosti vychování lékaře jsou toto pro společnost značně znepokojivá čísla.

Je také důležité zmínit, že mezi respondenty referovaly o stresu častěji ženy než muži. „V medicínském prostředí se dostávají ženy častěji než muži do kontaktu s diskriminací, hostilitou a ponižováním. Tato problematika sice nebyla cílem průzkumu, vyplynula však nepřímo z otevřených otázek a podle nás by si rozhodně zasloužila pozornost samostatně,“ komentuje výstupy průzkumu Martin Palička.

„Z našich výsledků jednoznačně vyplývá potřeba otevřené diskuze na nejvyšší úrovni o možnostech rozumné redukce zbytného stresu během studia. To by mohlo vést i k částečnému zlepšení jednoho z nejpalčivějších problémů současného českého zdravotnictví – nedostatku absolventů medicíny,“ uzavírá Martin Palička.