Tým portálu Po medině, což je ostravské sdružení mediků, lékařů a právníků, zpracoval jedinečný průzkum mezi studenty a studentkami a absolventy a absolventkami všeobecného lékařství všech českých lékařských fakult. Zjišťovali vnímání nadměrného stresu a posuzovali vliv tohoto stresu na kvalitu života studujících a jejich motivaci dále setrvávat v systému českého zdravotnictví.

A výsledky jsou v mnohém alarmující: Somatické potíže ve spojitosti se stresem během studia pociťuje přes 70 procent respondentů a respondentek (40 procent velmi souhlasilo, 30 procent spíše souhlasilo).

Cílené užívání alkoholu k redukci stresu během studia přiznalo přes 30 procent osob (respektive 27,25 % žen, 35,38 % mužů), anxiolytickou nebo antidepresivní medikaci pak přiznalo téměř 18 procent studujících (19,6 % ženy, 12,82 % muži).

„U studujících, kteří referovali o vyšší hladině stresu, je zároveň 3,91krát větší šance, že budou uvažovat o zanechání studia medicíny. Že po státnicích nenastoupí do praxe je pak 1,27krát větší šance u vystresovaných než u nevystresovaných. V kontextu nízkého počtu lékařů a lékařek a finanční náročnosti vychování zdravotníků jsou toto pro společnost značně znepokojivá čísla,“ zdůrazňuje Martin Palička z portálu Po medině.

Stres více pociťují ženy

„Nezpochybnitelným trendem posledních let na českých lékařských fakultách je jejich feminizace. Ženy v dnešní době představují přibližně 3/4 všech studujících, čemuž odpovídá i rozložení našich respondentů. Přirozeně nás tedy zajímalo, zda ženy i muži referují podobnou úroveň stresu a se stresem souvisejících potíží. Při srovnání pohlaví napříč fakultami referují častěji stres ženy (ženy 96,34 % vs 90,84 % muži). Podobný výsledek dostáváme i při srovnání referovaných somatických obtíží (73,79 % ženy vs 61,00 % muži) a při srovnání četnosti vyhledání odborné pomoci (24,77 % ženy vs 14,24 % muži),“ uvádí shrnutí průzkumu.

„V medicínském prostředí se dostávají ženy častěji než muži do kontaktu s diskriminací, hostilitou a ponižováním. Tato problematika sice nebyla cílem průzkumu, vyplynula však nepřímo z otevřených otázek a podle nás by si rozhodně zasloužila pozornost samostatně,“ komentuje výstupy průzkumu Palička.

Šetření Čeští medici v (ne)pohodě 2021 portálu Po medině se zúčastnilo více než tři tisíce respondentů, jejichž rozložení odpovídalo reálnému počtu studujících na jednotlivých lékařských fakultách. Rozložení mezi ročníky studia bylo také rovnoměrné. Vzorek zároveň kopíroval demografické rozložení na lékařských fakultách. Necelých 73 procent tak představovaly ženy. Sběr dat probíhal v listopadu a prosinci 2021.

Školy už reagují

Průzkum zjišťoval subjektivní míru stresu i jeho zdroje. Nejzajímavější je však identifikace takzvaného „zbytného stresu“ a hledání možností, jak jej eliminovat. Autoři na základě získaných dat vidí například možnost snížit stres ze zkoušek bez toho, aby byly sníženy nároky na studenty.

„Lepší předvídatelnost a spolehlivost při ověřování znalostí studentů, jasné orámování rozsahu požadovaných vědomostí a dovedností studentů, umožnění využití celého zkouškového období pro přípravu,“ jmenují autoři návrhy zlepšení a doporučují také práci s psychickými aspekty studia medicíny, jako je například vzájemné srovnávání nebo tlak na výkon.

Pomoci by v této oblasti mohla univerzitní poradenská centra, studentské spolky, ale také otevřená komunikace mezi fakultami a jejich studujícími.