„Moje první zkušenost s BIPem byla v Helsinkách, kde jsem se připojila ke kolegům z Vysoké škole báňské, kteří BIP organizovali. Oslovili mě s tématem sociálního brownfieldu a problematiky ulice Jílová, což mě zaujalo, vzala jsem s sebou osm studentů, kterým to téma bylo rovněž blízké a vyrazili jsme. Zde jsem viděla, jak to celé probíhá, jak náročné je zorganizovat takový týdenní pobyt, abychom se do toho mohli sami pustit,“ popisuje doktorka Iva Tichá z Fakulty sociálních studií OU svou první zkušenost. Na jejím příkladě se pokusíme popsat, jak BIP funguje a v čem je unikátní.

V letošním roce zorganizovala s doktorkou Annou Musialovou a dalšími kolegyněmi na Fakultě sociálních studií týdenní BIP pro studující a vyučující z univerzity v Litvě, Rumunsku, Slovinsku, Německu a Rakousku. Zahraniční pobyt v rámci BIP je vždy jen na týden a mohli bychom ho označit za jakousi „startovací zahraniční zkušenost“. Je příležitostí pro všechny, kteří se z různých důvodů obávají delšího zahraničního pobytu. BIP jim pomůže otevřít dveře k dalším ERASMUS+ programům.

Na každého přijíždějícího studenta připadá 400 EU

Jak BIP funguje? Organizující univerzita musí zajistit tematicky zaměřený týdenní program pro přijíždějící studenty a jejich vyučující. Kromě týdenního pobytu s výukovým programem zajišťuje organizátor také online výuku, která se realizuje během semestru.

V praxi to probíhá tak, že akademik navrhne téma, ve spolupráci s International Office OU osloví spolupracující zahraniční univerzity, aby téma nabídli svým studentům a jejich vyučujícím. Pro úspěšné zapojení do BIP programu je třeba získat minimálně 15 zahraničních zájemců o výjezd, přičemž mohou být z různých univerzit a z různých oborů. Je jen na nich, zda je navržené téma zaujme a do programu se přihlásí. „Na každého přijíždějícího studenta dostaneme 400 euro. S tím se už dá připravit zajímavý program. Z předchozího BIPu v Helsinkách jsem měla několik kontaktů, a díky nim bylo oslovování zahraničních partnerů jednodušší,“ doplňuje Tichá.

Tématem BIPu Ivy Tiché byla sociální spravedlnost ve městě a tomuto tématu přizpůsobila celý program. Dva dny strávili studenti ve vyloučené lokalitě na ulici Jílová, kde měli možnost vidět práci sociálních pracovníků a neziskové organizace a zároveň se mohli aktivně zapojit do úklidu společně s místní romskou komunitou nebo navrhovali jednoduché hry pro místní děti. Součástí programu byla také například exkurze na základní školu Ibsenova, kterou navštěvují převážně romské děti. „Bylo úžasné sledovat, jak si studenti okamžitě získali místní děti i obyvatele. Jazyková bariéra zde nehrála žádnou roli a všichni byli neuvěřitelně akční,“ svěřuje se Iva Tichá.

BIP přiláká studující i akademiky z různých oborů

Velkou výhodu tohoto programu vidí Iva Tichá právě v zapojení studujících z různých oborů. Do jejího programu se přihlásili nejen budoucí sociální pracovníci, ale také studenti zabývající se urbanismem, regionálním rozvojem a dalšími příbuznými obory. „Bylo skvělé vidět různé perspektivy a jak následně účastníci BIPu hodnotili své zapojení. Myslím, že zvláště ta práce v terénu a nahlédnutí do praxe pro ně byla zásadní. Sami pak hodnotili, že najednou vidí mnoho věcí ve zcela nových souvislostech, a v tom já spatřuji klíčový přínos toho týdne,“ uvádí Iva Tichá.

Studenti se poslední den svého pobytu potkali s místostarostou a dalšími zástupci obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, kde se doptávali na politiku a strategii v řešení vyloučených lokalit v Ostravě.

Iva Tichá věří, že BIP přispěl k větší spolupráci se sociálními pracovníky městského obvodu i s neziskovou organizací Vzájemné soužití, ale hlavně s občany samotné lokality Jílová, s nimiž chce univerzita spolupracovat i do budoucna na různých rozvojových projektech vedoucích k sociální udržitelnosti.

S administrativou pomohou referenti pro zahraniční spolupráci

Hlavní práce akademika spočívá v nadnesení tématu a přípravě týdenního programu pro přijíždějící hosty. „Na nás bylo sehnat těch 15 zahraničních studujících, což v našem případě nebylo úplně snadné. Dále připravit program a oslovit kolegy, aby pro ně připravili přednášku. Následně jsme museli domluvit online setkání a přednášky se zahraničními kolegy. Když se to všechno nasčítá, je to poměrně časově náročné. Řekla bych, že jeden den v měsíci tomu věnujeme, kdy se sejdeme a naplánujeme si postup, obvoláme zahraniční kolegy, rozešleme e-maily s výzvami a podobně,“ vypočítává Iva Tichá. S administrativou, tedy s mezinárodními dohodami, ale i s oslovením zahraničních univerzit však výrazně pomáhají právě referenti zahraničních vztahů na fakultách i v Centru mezinárodní spolupráce OU.

Pokud má akademický pracovník zájem o zapojení do BIP, na začátek postačí vznést téma a oslovit pracovníky Centra mezinárodní spolupráce. Poté už se celý mechanismus dá do pohybu. Blended Intensive Programme je díky své koncepci skvělou možností, jak navázat mezinárodní spolupráci a přimět studující, aby se postupně a nenásilně naučili pohybovat v mezinárodním prostředí.

Pro nejrůznější výzvy zahraniční spolupráce sledujte sharepoint CMS