Ostravská univerzita prochází několikaměsíčním procesem akreditace zaměřeným na systém řízení kvality celé univerzity s renomovanou mezinárodní agenturou ASIIN. Cílem je získat nezávislé hodnocení komisařů, kteří působí po celém světě, a také cenné podněty pro zlepšení.

Hodnotící komisi jsme z OU zasílali podrobnou sebehodnotící zprávu a zodpovídali desítky doplňujících otázek, následně se naši vyučující, studenti a vedení univerzity a fakult s komisaři setkali na dvoudenním osobním setkání v Ostravě. „Díky akreditaci získáme zpětnou vazbu, poznáme, v čem jsme dobří a kde máme příležitosti se zlepšit. Z průběžné reflexe už třeba víme, že bychom měli více strategicky řídit vznik a rozvoj studijních programů,“ poznamenává kancléřka Ostravské univerzity Monika Šumberová. Jde o první obdobnou certifikaci, o kterou naše univerzita usiluje, výsledky očekáváme každým dnem.

Díky akreditaci získáme zpětnou vazbu, poznáme, v čem jsme dobří a kde máme příležitosti se zlepšit. Z průběžné reflexe už třeba víme, že bychom měli více strategicky řídit vznik a rozvoj studijních programů.

Na osobní setkání se zástupci Ostravské univerzity přijel s hodnotící komisí také ředitel agentury ASIIN doktor Iring Wasser z Německa. Využili jsme tuto příležitost a zeptali se ho jak na ASIIN, tak i na to, jak vidí Ostravu.

Kolik univerzit jste letos navštívili? A v jakých zemích?

ASIIN je celosvětová agentura, pravděpodobně jedna z mezinárodně nejaktivnějších. Působíme opravdu globálně. Akreditovali jsme už programy asi v 50 zemích na všech kontinentech a v průměru nám chodí od univerzit okolo 150 poptávek po akreditaci ročně.

Vyvinuli jsme srovnávací a vývojový systém, podle kterého určujeme „institucionální zralost“, a Ostravská univerzita je jedna z prvních univerzit, která tímto typem auditu prochází.

Zahrnuje to i nějakou exotickou zemi?

Jde opravdu o hodně zemí. Budeme teď akreditovat například australskou University of Melbourne – to je náš nejnovější klient a také nový kontinent. V několika zemích v Africe pak akreditujeme takzvaná africká centra špičkového vzdělávání. Jeden z důvodů, proč chtějí univerzity získat ASIIN akreditaci, je, že jsme jediná agentura, která definovala mezinárodní standardy, na základě kterých uděluje mezinárodní známky kvality. Například evropskou akreditaci inženýrských programů, bakalářských a magisterských programů chemie a také medicíny nebo informatiky.

V případě Ostravy je to jiné, neucházíte se o akreditaci programů, ale o akreditaci systému řízení kvality celé univerzity. Ale i tady se ukazuje specifický přístup ASIIN. Vyvinuli jsme srovnávací a vývojový systém, podle kterého určujeme „institucionální zralost“ a Ostravská univerzita je jedna z prvních univerzit, která tímto typem auditu prochází.

Jaké jsou hlavní výhody plynoucí ze získání vaší akreditace?

To je dobrá otázka, protože akreditace má spoustu funkcí, o kterých se tolik neví. První a nejpřednější výhodou je způsob, jakým akreditační proces pomáhá institucím, jako je Ostravská univerzita, stát se lepšími – jde o přístup zaměřený na zlepšování a instituce díky němu získají zpětnou vazbu o tom, jak daleko došly v naplňování své vlastní strategie. To je asi ten nejvíc zjevný feedback.

Druhou výhodou je, že výsledky našeho hodnocení zveřejňujeme v otevřené evropské databázi, ze které čerpá téměř 50 evropských zemí, když se rozhodují například ohledně mobilitních programů nebo uznávání diplomů. Tento registr v současné době obsahuje kolem 60–70 tisíc akreditovaných studijních programů a úžasných 10 tisíc z nich akreditovala agentura ASIIN. To vnímáme jako náš opravdu významný přínos. Tohle je velmi důležité pro studenty Ostravské univerzity a její absolventy v případě, že by se rozhodli studovat nebo pracovat v zahraničí.

A samozřejmě existují spousty dalších důvodů, proč univerzity o akreditaci usilují. V asijských zemích chtějí akreditaci ASIIN, aby se posunuli nahoru v mezinárodních žebříčcích, protože je naše akreditace jedním z ukazatelů v systému hodnocení. Pomáháme také univerzitám, ve kterých probíhá vnitřní konflikt, například když spolu fakulty a vedení nespolupracují a potřebují, aby se do toho vložil někdo zvenčí. Tématem je často také jistá forma ochrany spotřebitele, jestli jsou skutečně naplněna očekávání všech zainteresovaných. Těch funkcí je opravdu mnoho.

Můžete popsat některé běžné oblasti, na které by se měla univerzita zaměřit, aby se prosadila v systému evropských univerzit?

Začal bych tím, že máme svá vlastní kritéria, která pravidelně sledujeme. Základní jsou samozřejmě zdroje. Zaměřujeme se na skladbu zaměstnanců, na finanční prostředky, které jsou k dispozici, na laboratoře, na rozvoj lidských zdrojů. Existuje celá řada toho, co při akreditaci zkoumáme. Sledujeme proces vytváření a zlepšování studijních programů, osnovy, jak jsou absolventi, které univerzita produkuje, úspěšní na trhu práce. Díváme se na spolupráci s jinými institucemi. Pozorujeme, ptáme se a zjišťujeme, co může instituce za daných okolností udělat pro své zlepšení. Když provádíte akreditaci, jako to dělá v mnoha zemích ASIIN, v určité fázi už dokážete určit silné a slabé stránky národního systému. V Česku byla Ostravská univerzita prvním odvážným, který prochází akreditací ASIIN zaměřenou na systém řízení kvality celé univerzity. Zatím tak nejsme v pozici, abychom již definitivně označili silné a slabé stránky českého systému jako takového.

Musím uznat, že sebehodnocení, které nám bylo předloženo, bylo výborné a já už přečetl hodně sebehodnocení, a nenašlo by se jich mnoho takových. Je to skvělý příklad konstruktivní sebekritiky – nikdo se nesnažil popsat pouze silné stránky.

Jak vnímáte otevřenost našich lidí k vašim otázkám?

To vnímám jako hlavní pozitivní zpětnou vazbu celého akreditačního procesu na Ostravské univerzitě. V prvé řadě, už jen to, že se vedení univerzity rozhodlo hodnocením dobrovolně projít a získat zpětnou vazbu na mezinárodní úrovni, je velmi dobrý signál.

Dále musím uznat, že sebehodnocení, které nám bylo předloženo, bylo výborné, a já už přečetl hodně sebehodnocení, a nenašlo by se jich mnoho takových. Je to skvělý příklad konstruktivní sebekritiky – nikdo se nesnažil popsat pouze silné stránky. Jde o opravdovou kritickou analýzu, která je vždy nejdůležitější známkou toho, že lidé, kteří zde pracují, opravdu reflektují a dokáží přiznat, že některé věci nejsou perfektní. To je velmi těžké například pro systémy, které jsou ve fázi tranzice. Váš systém je ve fázi rozvoje, a sebehodnocení, které jste zpracovali, a zapálené diskuze s děkany i zaměstnanci, kterých jsme se zúčastnili, to jsou všechno dobré signály. Teď jsem vlastně velmi zvědavý, jaká bude diskuze se studenty, jestli zapadne do obrazu, jestli budou také otevření a dokážou se ozvat. Uvidíme. Zatím jsme z této části procesu získali opravdu dobrý dojem.

Ta zmíněná scéna z nádraží mi okamžitě připomněla mnohá německá města před dvaceti třiceti lety a to, jak úžasně úspěšný a rychlý proces transformace se tady v Ostravě může podařit.

A poslední otázka. Jaký byl váš první dojem z Ostravy?

Pocházím z regionu, který býval centrem německého těžkého průmyslu a těžby uhlí a který prošel stejným procesem transformace jako Ostrava. Proto, když jsem přijel na Hlavní nádraží, pozoroval jsem tu doslova tu potřebu nových investic a transformace z těžkého průmyslu na systém zaměřený na služby. Právě vznik Ostravské univerzity byl jedním z důležitých kroků k této transformaci, protože zde vzděláváte lidi, jejichž odbornost bude pro tento systém zásadní. Ta zmíněná scéna z nádraží mi okamžitě připomněla mnohá německá města před dvaceti třiceti lety a to, jak úžasně úspěšný a rychlý proces transformace se tady v Ostravě může podařit.

Děkuji za vaše odpovědi.

Rozhovor vedl Petr Durčák, přeložila Nikol Pagáčová