Na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity působí řada talentovaných vědkyň, které se ve své každodenní práci věnují výzkumu a vzdělávání. V tomto článku vám představíme několik z nich. Jejich příběhy ukazují, jak i v menších krocích přispívají k rozvoji vědy a vzdělávání a jak mohou inspirovat další ženy a dívky k tomu, aby se pustily do vědecké kariéry.

doc. Mgr. Steriani Elavsky, Ph.D.

Docentka Steriani Elavsky je uznávaná vědkyně v oblasti kinantropologie a psychologie zdraví, specializující se na vliv pohybu a digitálních technologií na wellbeing a zdravé stárnutí. Vystudovala Ostravskou univerzitu, kde získala magisterský titul v oboru českého a anglického jazyka, a následně pokračovala ve studiích v USA. Na University of Illinois získala druhý magisterský titul v kinantropologii a následně i doktorát. Během svého působení v USA pracovala na prestižním Beckman Institute for Advanced Science and Technology a dvanáct let působila jako odborná asistentka a docentka na Pennsylvania State University.

Po návratu do Česka se zapojila do výzkumných projektů na Ostravské univerzitě a byla jmenována mimořádnou profesorkou. Je hlavní řešitelkou projektů DigiWELL a výzkumného programu SL4 REFRESH. DigiWELL se zaměřuje na využití digitálních technologií pro podporu fyzické, psychické a sociální pohody, zatímco SL4 REFRESH se věnuje zkoumání potřeb v oblasti vzdělávání a kariérního rozvoje v Moravskoslezském kraji. Současně pracuje na projektech týkajících se zapojení chytrých technologií do péče o seniory s cílem zvýšit jejich kvalitu života a snížit pečovatelskou zátěž.

Docentka Elavsky vyučuje na Katedře studií lidského pohybu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, je členkou vědeckých rad Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a oborové rady doktorského studia kinantropologie. Aktivně se podílí na vzdělávání doktorandů jak v Česku, tak v zahraničí. V rámci Ostravské univerzity se dlouhodobě věnuje podpoře mezifakultní a mezioborové spolupráce a vytváření nových výzkumných týmů.

Podle nástroje InCites Web of Science je nejcitovanější českou vědkyní v oblasti společenských věd, což ji řadí mezi významné osobnosti české vědy. V roce 2024 ji časopis Forbes zařadil mezi TOP české vědkyně. Je vdaná a má tři děti.

doc. PhDr. Ivana Gejgušová, Ph.D.

V září letošního roku uplyne 25 let od chvíle, kdy docentka Ivana Gejgušová nastoupila na Katedru českého jazyka a literatury s didaktikou Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Po celou svou akademickou dráhu se věnuje didaktice literatury na 1. i 2. stupni základních škol. Její odborný zájem dlouhodobě směřuje k metodám a formám práce s uměleckým textem, který považuje za klíčový prvek literární výchovy a účinný nástroj podpory čtenářství.

Kromě didaktiky se zaměřuje na českou literaturu 19. století a literární tvorbu pro děti a mládež. Výsledky svého bádání shrnula například v monografiích Interpretace uměleckého textu v literární výchově na základní škole či Čtenářství žáků základních škol. Je autorkou nebo spoluautorkou řady studií, například Česká literatura 19. století a transfer jejích hodnot do literární výchovy na základní škole či Strukturní a obsahová analýza čítanek pro základní školy. Podílela se rovněž na vzniku monografie Česká autorská poezie pro děti a mládež v novém miléniu (2000–2022).

Dlouhodobě se zapojuje do řešení grantových projektů zaměřených na pedagogickou praxi a v současnosti je členkou národního metodického kabinetu při Národním pedagogickém institutu, který pracuje na revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Spolupracuje i s dalšími akademickými institucemi, například jako členka oborové rady doktorského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Ke svému čtvrtstoletí na akademické půdě říká:
„Všechny disciplíny, které vyučuji, a odborné aktivity, jimž se věnuji, se vzájemně doplňují. A za bonus považuji vedení studentů při realizaci praxí. Pravidelný pobyt v prostředí základních škol, kontakty s učiteli, sledování měnících se generací žáků i prvních učitelských kroků našich studentů mi dává pocit, že všechna vynaložená práce má smysl.“

PhDr. Tereza Kimplová, Ph.D.

Doktorka Tereza Kimplová je renomovanou odbornicí v oblasti psychologie zdraví a rodiny. Po absolvování studia psychologie se profesně etablovala na Katedře pedagogické a školní psychologie Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kde 13 let působila jako vedoucí katedry. Během této doby se intenzivně věnovala organizační, pedagogické i vědecko-výzkumné činnosti.

V průběhu své kariéry absolvovala řadu akreditovaných odborných kurzů, včetně komplexního terapeutického výcviku v metodě biosyntetické psychoterapie, jejíž prvky nyní integruje do výuky (nejen) budoucích pedagogů a učitelů psychologie. Je spoluautorkou několika odborných publikací, mezi nimiž vynikají monografie Psychologie rodiny (2023), Psychologie zdraví (2022) a Jak žít s těžkým zrakovým postižením (2014). Její nedávný výzkum závisti, realizovaný ve spolupráci s doktorem Radimem Badoškem, Michaelou Krakovskou a profesorem Panajotisem Cakirpaloglu, získal mezinárodní uznání.

Vedle výzkumné činnosti se podílela na řadě rozvojových a vědeckých projektů. Mezi ně patří například projekt FLEXIMATERNITY (2012–2015), zaměřený na rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného života. Dlouhodobě se věnovala také výzkumu a podpoře technického talentu u žáků a studentů základních a středních škol. V současnosti se podílí na projektu STENEO – Společenská dimenze nových technologií v energetice v Ostravské metropolitní oblasti, kde vede jeden z výzkumných záměrů. Cílem výzkumu je identifikace adaptačních strategií obyvatel této oblasti na nepříznivé životní podmínky a rizika spojená s energetickou tranzicí.

Doktorka Kimplová se neúnavně věnuje propojování vědeckých poznatků s praxí a aktivně přispívá k rozvoji psychologie v české akademické sféře. Její srdečný a inovativní přístup ke vzdělávání, spolu s vírou v potenciál každého, inspiruje nejen studenty, ale i její kolegy.

Mgr. Bc. Michaela Krakovská

Michaela Krakovská působí jako asistentka na Katedře pedagogické a školní psychologie Ostravské univerzity. Vystudovala český jazyk a psychologii na Filozofické fakultě téže univerzity. Během svého studia se téměř pět let věnovala práci redaktorky a korektorky studentského časopisu Semestr psychologie. V počátcích svého doktorského studia se zaměřovala na psycholingvistiku, konkrétně analýzu verbální produkce a identifikaci fyziologických markerů emocí ve virtuální realitě.

Během stáže v Centru duševního zdraví objevila hlubší zájem o klinickou psychologii a psychopatologii. Začala se věnovat psychodiagnostice a zajímat se o výzkum a využití repetitivní transkraniální magnetické stimulace při identifikaci, intervenci a terapii psychiatrických onemocnění za využití FaceReaderu a světelné terapie.

Absolvovala kurz komplexní krizové intervence, což jí umožňuje se věnovat dobrovolnické činnosti v neziskové organizaci Nepanikař. Své znalosti aktivně sdílí prostřednictvím workshopů, seminářů a přednášek pro veřejnost, například v rámci Noci vědců.

Společně s Terezou Kimplovou, Radimem Badoškem a Panajotisem Cakirpaloglu publikovala úspěšný článek o výzkumu závisti, s nímž plánují rozšířit spolupráci i do zahraničí. Největší radost jí přináší práce se studenty – předává jim znalosti z psychologie osobnosti, pedagogické a sociální psychologie a provází je interakčním sociálně-psychologickým výcvikem.

Protože jí na fakultě záleží, úspěšně kandidovala do Akademického senátu, kde je aktivní členkou a předsedkyní legislativní komise. Do budoucna by chtěla být schopným pedagogem, kvalitním vědcem a dobrým člověkem.

Mgr. Eva Peterková, Ph.D.

Doktorka Eva Peterková působí jako odborná asistentka na Katedře výchovy k občanství Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Ve svém výzkumu se pohybuje na pomezí novověké filosofie a fyziky, přičemž její hlavní badatelské téma představuje mechanické vysvětlení lidské mysli v kontextu myšlenkových proudů 17. a 18. století. Zaměřuje se na novověké myslitele inspirované dílem Isaaca Newtona a na vývoj vědecké metody, která zásadně formovala moderní přístup k poznávání světa.

Již během studií se aktivně zapojovala do grantových projektů zaměřených na vědecké a filosofické poznání přírody, čímž si vybudovala pevné základy pro akademickou dráhu. Dnes je autorkou řady studií publikovaných ve vědeckých časopisech indexovaných v prestižních databázích Web of Science a Scopus.

V poslední době rozšiřuje své badatelské pole o filosofii matematiky, kde zkoumá propojení mezi abstraktními vědeckými koncepty a klíčovými filosofickými otázkami. Vedle toho se věnuje i netradičnímu tématu – vlivu západní mystiky na utváření esoterických skupin na českém území. Tato rozmanitost zájmů odráží její schopnost hledat nové perspektivy v historických i současných otázkách.

Ve své pedagogické činnosti se soustředí na dějiny filosofie, současné filosofické otázky, etiku a problematiku postavení žen ve vědě. Klade důraz na rozvoj kritického myšlení, otevřený dialog a pochopení vlivu filosofie na utváření dnešní společnosti.

Mgr. Bohdana Richterová, Ph.D.

Doktorka Bohdana Richterová působí na Katedře sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity od roku 2013, od roku 2021 jako její vedoucí. Ve svém výzkumu se zaměřuje na problematiku ohrožených dětí, osobnostní a sociální rozvoj sociálních pracovníků a pedagogů, nově také na udržitelný rozvoj a environmentální vzdělávání.

Společně s kolegy z katedry a Fakulty sociálních studií dokončuje výzkum TAČR Beta, který se věnuje dětem ohroženým domácím násilím. Projekt se zaměřuje na potřebnost specializovaných služeb pro tyto děti a návrh jejich minimálních standardů.

V letech 2018–2020 se podílela na projektu Pregraduálního vzdělávání v učitelských oborech na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity, v jehož rámci realizovala akční výzkum na základních školách. Cílem bylo posílení spolupráce mezi pedagogy a asistenty pedagoga.

V současnosti se v projektu STENEO věnuje akčnímu výzkumu zaměřenému na sociální inovace v oblasti environmentálního vzdělávání na základních školách. Dále spolupracuje s Výzkumným ústavem hydrogeologickým TGM a ACCCENDEM – Centrem pro vědu a výzkum na výzkumu v programu TAČR PP2, který podporuje a rozvíjí klimatické vzdělávání se zaměřením na rozvoj vnitřního locus of control.

Kromě akademického vzdělání, včetně doktorátu z pedagogiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, absolvovala kompletní psychoterapeutický výcvik v integrativní psychoterapii.

Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D.

Doktorka Petra Šobáňová působí od roku 2024 na Katedře sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Předtím strávila sedm let ve výzkumné organizaci SocioFactor, kde se soustředila na projekty zaměřené na sociální integraci, soudržnost a problematiku sociálního vyloučení. V současnosti se věnuje výzkumu v oblasti udržitelného rozvoje a environmentálního vzdělávání na školách. V rámci projektu STENEO se podílí na akčním výzkumu na základních školách, jehož cílem je vytváření sociálních inovací v oblasti environmentálního vzdělávání. Je také zapojena do projektu TAČR PP2, který rozvíjí klimatické vzdělávání s důrazem na podporu vnitřního locus of control. Díky svým bohatým zkušenostem v oblasti výzkumu se podílí na projektu REFRESH jako koordinátorka sběru dat zaměřeného na dotazníková šetření mezi žáky, učiteli a rodiči.

Mezi její předchozí významné projekty patří například Výzkum zdravotní gramotnosti v sociálně vyloučených lokalitách, jenž mapoval slabá místa v této oblasti, a Sčítání osob z vybraných kategorií klasifikace ETHOS II, jehož výsledky byly využity při přípravě zákona o podpoře bydlení a při plánování politik na úrovni krajů, obcí a neziskových organizací. V rámci mezinárodní spolupráce se podílela na výzkumech pro UNHCR zaměřených na uprchlíky z Ukrajiny. Společně s organizací Child Frontiers připravovala podklady pro UNICEF, které analyzovaly systémy sociálně-právní ochrany pro české a ukrajinské rodiny. Tyto podklady mimo jiné přispěly k přípravě nového zákona v oblasti sociálních služeb.

Významně se podílela na projektu Děti dětí bez násilí, realizovaném ve spolupráci s Asociací pracovníků intervenčních center, který se zaměřoval na transgenerační přenos domácího a genderově podmíněného násilí.