Na jaře tohoto roku se v Ostravě uskutečnila soutěž, za jejíž přípravou stojí spolek Fiducia. V rámci projektu Hmyz je fajnovy!!! dostali účastníci soutěže, mezi nimiž jsou i studenti či absolventi Ostravské univerzity, za úkol připravit návrh kolekce hmyzích mobiliářů, které měly sestávat z jednoho velkého hmyzího hotelu a seskupení několika malých, které budou pohromadě zajímavě dokreslovat vzezření veřejného prostranství města. Ze sedmnácti soutěžních návrhů vybrala porota osm vítězných, jejichž realizace se již od června postupně objevují na různých místech v Ostravě.

Ostravští architekti, umělci, sochaři a designéři si na originalitě i funkčnosti svých děl dali skutečně záležet. Do veřejného prostoru se nyní díky nim dostává řada nejen umělecky hodnotných, ale i užitečných výtvorů, které rovněž z edukačního hlediska napomáhají rozvoji města. Ve vzdělávací kampani se angažuje okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, Slezská univerzita v Opavě a Ostravská univerzita, kde působí biolog Petr Kočárek či sochař Jaroslav Koléšek, kteří jsou součástí přípravného týmu projektu.

„Jeden velký hmyzí domek v centru Ostravy jsme už na náměstí Edvarda Beneše iniciovali. Hmyz ho okamžitě obydlel a dodnes pěkně slouží, proto jsem si říkala, že by jich po městě mohlo být více.“

Osvěta je šířena pomocí vzdělávacích videí i na samotných instalacích hmyzích domků. Tato stránka projektu hraje velmi důležitou roli. V České republice žije množství vzácných druhů hmyzu, kterému používáním chemie, sečením travnatých ploch, odstraňováním mrtvého dřeva a dalšími lidskými činnostmi ubíráme prostor k životu a rozmnožování. Budováním hmyzích hotelů či rozmisťováním broukovišť hmyzu rozšiřujeme nabídku biotopů, která je naším přičiněním omezená. V mobiliářích má hmyz vyhloubené chodbičky a vyvrtané otvory, do kterých se umísťují například šišky, kousky sena, kůry, apod. Ve spolupráci s Městskými lesy vznikají broukoviště, což jsou soubory kmenů a větví, ve kterých dřevní brouci, tesaříci a další druhy rády vrtají. Pár takových starých kmenů je na náměstí Edvarda Beneše. „To broukoviště mi dělá radost – je to pěkný příklad, jak levně a efektivně může pomoct hmyzu opravdu každý“, těší se ze zdařilého nápadu paní Ilona Rozehnalová, ředitelka spolku Fiducia, z jejíž strany vzešel impuls k vyhlášení soutěže. „Jeden velký hmyzí domek v centru Ostravy jsme už na náměstí Edvarda Beneše iniciovali. Hmyz ho okamžitě obydlel a dodnes pěkně slouží, proto jsem si říkala, že by jich po městě mohlo být více“, říká paní Rozehnalová. Doplňuje, že celý projekt je značně finančně náročný a jeho realizace na vlastní náklady by nebyla možná, proto se v programu FajnOVY prostor obrátili na Statutární město Ostrava s žádostí o dotaci, které bylo vyhověno.

Na otázku, zda instalacemi hmyzích hotelů nedojde k rozšíření obtížného hmyzu, odpověděl ostravský biolog Petr Kočárek: „V domečcích sídlí hmyz, který je pro člověka užitečný. Jsou to opylovači, včelky, samotářské vosy, dravé druhy, které zbavují lidi škůdců – loví housenky. Některé druhy hmyzu do domečků zalézají, aby nezmrzly, třeba slunéčka, zlatoočka, motýli… Zavedením hmyzích mobiliářů můžeme krajinu jedině obohatit.“ Kromě broukovišť a hmyzích domků prospívají hmyzu i zarostlé luční kouty, které mohou někdy působit neupraveně a ubírat na kráse městské části, mají však, jak už víme, prospěšný charakter.

Petr Kočárek také objasnil, co je potřeba mít při instalaci hmyzího obydlí na paměti, nelze se totiž jen tak nerozvážně rozhodnout, kam jej umístíme: „Nesmí být trvale ve stínu, tam by bylo příliš vlhko, a nemůže být ani na slunci, to by se přehříval. Ideální místo je takové, které je část dne osluněné, ideálně dopoledne.“ Rovněž kvůli vlhkosti nesmí stát na zemi a musí být z neošetřeného dřeva, to by hmyzu uškodilo. Nutné je dbát i na zastřešení domečku. Ideální období pro vyvěšení je jaro. Domeček je však osidlován neustále a visí trvale, proto se nic nestane, umístíme-li jej na určené místo v létě či na podzim. „Protože tam lítají především včelky, musí v okolí něco kvést, alespoň ve vzdálenosti sto až dvě stě metrů, ideálně celoročně. Na sídlištích mívají lidi na balkonech muškáty, to stačí. Nejlepší místo je ale ozdobná zahrádka“, doplňuje pan Kočárek. Po umístění si domeček hmyz najde sám a co se týče údržby objektu, není během roku nutné provádět jakékoli úpravy. Životnost příbytků se pohybuje okolo pěti let.

Z Ostravské univerzity pochází významná část úspěšných participantů soutěže, mezi nimi i Bedřich Mrkva, který má instalaci svého hmyzího mobiliáře už za sebou: „Hned při osazování začal nalítávat různý hmyz a hledal skulinku, do které by si zalezl, to bylo příjemné překvapení. Jsem taky rád, že se hmyzí domky nachystané pro veřejnost rozebraly, a budou sloužit svému účelu.“ Jeho návrh velkého hmyzího domečku byl instalován 6. srpna v Komenského sadech v Ostravě, kde došlo i k zavěšení souboru zmenšených modelů. Lidé, kteří byli přítomni na workshopu, měli příležitost odnést si vlastní miniaturu domečku, do které už jen stačilo vyvrtat pro hmyz chodbičky. „Je skvělé, že jsme dostali volnou ruku a mohl jsem si do toho promítnout svou vlastní tvorbu, dřevo je mi blízké, používám ho a vybral jsem si téma lodi, protože se o lodě zajímám, je to můj koníček“, vyjadřuje nadšení z volnosti při tvoření Bedřich Mrkva, absolvent 2. ročníku oboru sochařství na OU. Dodává, že jeho „hmyzí archa“, jak domku říkají členové spolku Fiducia, je vyrobena z jediného kusu dubového dřeva.

Se dřevem však zdaleka nejsou zvyklí pracovat všichni účastníci soutěže. Josef Kukučka, vystudovaný umělecký kovář, uvádí, že realizace návrhu je pro něj experimentováním s materiálem a velkou výzvou. Na rozdíl od jeho kolegy jej instalace teprve čeká, proběhne 24. září a jeho kolekce hmyzích obydlí se podobá jakýmsi kokonům. „Chtěl jsem se držet biomorfních, přírodních tvarů, vycházím z vajíček, které vnímám jako takový symbol života, myšlenka byla i taková, že si hmyz ten veřejný prostor kolonizuje“, vysvětluje Josef Kukučka, který je rád, že se do projektu zapojil, neboť si uvědomuje problematiku úbytku hmyzu ve městech: „S tou zelení ve městech je to problematické, je fajn, že se to řeší a věřím, že se teď i více lidí u domečků zastaví a třeba se budou zajímat.“

Navozování estetické libosti je jednou z mnoha důležitých funkcí města. Umělecký dojem mobiliářů je tak pro obyvatele Ostravy přidanou hodnotou. Ať už jde o obohacení města o užitečný hmyz, ocenění místních umělců, vznik zajímavých artefaktů či vzdělávání obyvatel, to vše jsou krajně oceněníhodná východiska celé akce.

Chcete-li být její součástí, přijďte se podívat na následující instalaci kolekce hmyzích domečků Marie Seibertové na Sokolské ulici 20. srpna 2021 v 16:00. Čeká vás křest mobiliáře, prohlídka tamního krytu pod domy a workshop, odkud si budete moci zdarma odnést vlastní malý hmyzí hotýlek.

Termíny konání ostatních instalací vítězných návrhů hmyzích příbytků:

•  sochař Petr Szyroki 10. 9. v Přívoze za kostelem za ptačí voliérou
• architekt Jiří Markevič 17. 9. na Černé louce za dětským hřištěm
• sochař Josef Kukučka 24. 9.  u Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity na Slezské Ostravě
• sochařka Gabriela Maňáková 1. 10. v parčíku před gymnáziem Olgy Havlové v Porubě
• sochař Lukáš Dvorský 8. 10. na zelené ploše vedle gymnázia v Hrabůvce

Zdroj fotografií: Anna Hlisnikovská, Antikvariát a klub Fiducia, Petr Kočárek