Zvídaví absolventi se před budovou začali scházet již během dopoledních hodin a prohlíželi si venkovní výstavu dobových fotografií. Expozice byla připravena právě k příležitosti oslav založení Vyšší pedagogické školy v Opavě, která je právním předchůdcem naší fakulty. V roce 1959 byla pak škola přetransformována na Pedagogický institut a přestěhována do industriální Ostravy. Zásadním mezníkem pro další vývoj školy byla přeměna na Pedagogickou fakultu v roce 1964, která se až v roce 1991 stala součástí nové Ostravské univerzity. Výstava nejen připomíná uplynulé události předchozích sedmdesáti let, ale také prezentuje současné období fakulty.

Zásadním mezníkem pro další vývoj školy byla přeměna na Pedagogickou fakultu v roce 1964, která se až v roce 1991 stala součástí nové Ostravské univerzity.

Velký zájem byl také o placky s heslem „Jsem z PdF OU“ nebo s designem akce. Téměř každý měl na hrudi připnutou placku. Takto označení návštěvníci zaplnili tribuny haly míčových sportů a poslechli si projevy děkana Pedagogické fakulty OU Daniela Jandačky, rektora Ostravské univerzity Petra Kopeckého, náměstkyně primátora města Ostravy Andrey Hoffmannové, emeritního děkana Pedagogické fakulty OU profesora Rudolfa Bernatíka a profesorky Jany Svobodové, bývalé vedoucí Katedry českého jazyka a literatury s didaktikou.

Za těch několik let, které jsem strávil na Pedagogické fakultě, jsem se setkal s množstvím velice kvalitních lidí, upřímných a vzdělaných, kteří fakultu stmelovali.

Velice si vážíme, že vystoupil se svým projevem a zavzpomínal bývalý děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Rudolf Bernatík. Rozpovídal se i o normalizaci, která pro něj byla nejhorším obdobím jeho života. Zmínil také to, že do Ostravy se posílalo za trest, přesto zde studovalo velké množství významných osobností. Vyjádřil respekt všem pedagogům, kteří tvoří Pedagogickou fakultu OU. „Za těch několik let, které jsem strávil na Pedagogické fakultě, jsem se setkal s množstvím velice kvalitních lidí, upřímných a vzdělaných, kteří fakultu stmelovali,“ uvedl Bernatík.

Jana Svobodová na Pedagogické fakultě strávila 47 let a stále působí na Katedře českého jazyka a literatury s didaktikou. „Sama jsem si češtinu vybrala hlavně díky svým češtinářům, nadšencům a srdcařům.“ Také zmiňuje dobu na přelomu 70. a 80 let, která nebyla idylická a poklidná. Profesorka potvrzuje, že na Ostravsku bylo dusno. „Ne všechno se mohlo říkat nahlas, ne všemu se dalo věřit,“ řekla. S větším nadšením hovoří o období vzniku Ostravské univerzity a o začátku 90. let, kdy do děkanské funkce nastoupil inspirativní hudebník Rudolf Bernatík. „Děkuji, vážený profesore a milý Rudo, že jsi staronové Pedagogické fakultě vtiskl tvář a dal jí do vínku svůj elán.“ Vzpomíná také na profesora Aloise Knoppa, který byl u založení Vyšší pedagogické školy v Opavě a byl donucen na počátku 70. let ze samostatné Pedagogické fakulty v Ostravě odejít, protože byl signatářem výzvy Dva tisíce slov.

„Ne všechno se mohlo říkat nahlas, ne všemu se dalo věřit.“

Po slavnostním zahájení následovalo přátelské setkávání na stanovištích kateder, kde se promítaly dobové fotografie, vzpomínalo a debatovalo. Nejživěji bylo u Katedry hudební výchovy, kde nechybělo vystoupení studentského sboru a povídání docentky Veroniky Ševčíkové.

Plno bylo také na vernisáži členů Katedry výtvarné výchovy v Galerii Student stage City Campus. Celou výstavu uvedl kurátor doktor Tomáš Koudela. Probíhaly také komentované prohlídky budovy a sportovní hala se v pozdějších hodinách proměnila v rockový klub s kapelou Boogr.

Pedagogická fakulta Ostravské univerzity chce srdečně poděkovat všem, kteří se s námi podělili o radost a skvělou atmosféru při oslavě našeho 70. výročí. Těšíme se na další společné chvíle a spolupráci v budoucnosti. Vaše podpora a oddanost naší fakultě jsou pro nás velice důležité.