V OUshopu – Univerzitním obchodu a knihkupectví, ačkoliv k tomu jeho název navádí, rozhodně nenajdete pouze skripta, slovníky a odbornou literaturu. Police a regály s pečlivě uspořádanými knihami totiž nabízí širokou nabídku třeba současné poezie, beletrie či dětské literatury. Úzká spolupráce s nakladatelstvím Academia přináší čerstvé novinky i čtenáři prověřené bestsellery taky z tohoto nakladatelství.

„Vůně nové knihy je dle mého názoru zcela nenahraditelná. A v naší prodejně se těchto unikátních vůní mísí na tisíce,“

popisuje atmosféru OUshopu jeho vedoucí Markéta Pavlíková. Dodává, že v prodejně jsou vždy připraveni poradit zkušení knihkupci, kteří nabídku dobře znají.

Čtyřicátý první díl Čtenářského OUkénka: Jaké knihy si nenechat ujít v OUshopu?

Také čtěte

Ať už zrovna bojujete se zkouškovým, potřebujete na chvíli vypnout, nebo jen hledáte knihu, která udělá radost vám nebo někomu blízkému, v OUshopu se dá snadno narazit na ten pravý kousek. Někdy stačí jen projít kolem regálů a nechat se překvapit, co si vás samo najde.

Nabídka je široká, jak se v ní zorientovat? Pokud vás nebaví bloumat po prodejně, jděte do ní na jistotu! Na stránkách OU@live vám přinášíme tipy na zajímavé literární kousky – neznámé i známé, naprosto unikátní i rozšířené, odborné i románové, knihy těžké i lehké, ať již obsahem či gramáží. Zkrátka tipy na knihy, které by za žádnou cenu neměly uniknout vaší pozornosti. Tak neváhejte, pohodlně se posaďte a pomaličku pootevřete 42. díl Čtenářského OUkénka.

Jason Schreier – Hrát fér & Press Reset (Host, 2025, 2023)

Videohry jsou v současnosti na špici zábavního průmyslu, v němž se každoročně otočí miliardové částky. Od téměř undergroundové zábavy minulého století se vyšvihly a rozrostly do obrovských nadnárodních korporací s tisíci zaměstnanci, nepředstavitelnými rozpočty a celosvětovým kulturním dosahem. Jenže za každou hrou a za každým studiem je rovněž i pořádná dávka dramatu, protože do hry (pun intended) pokaždé jako divoký žolík vstupuje nevypočitatelný lidský a tvůrčí faktor.

Ve dvou knihách „Press Reset“ a „Hrát fér“ reportér Jason Schreier popisuje napínavé příběhy z herních studií jako Blizzard, 2K, Visceral Games nebo Irrational Games, které mnohdy nabývají až antických rozměrů, a tak ani trochu nezaostávají za svými herními protějšky World of Warcraft, Dead Space nebo Bioshock Infinite. Ale pozor! Jedná se o čtení jen pro odvážné dobrodruhy s vysokou obranou, zdatností a odolností.

Hrát fér: „Napínavá reportáž o temném osudu slavného herního studia. Společnost Blizzard Entertainment byla kdysi pro každého fanouška videoher synonymem dokonalosti. Firmu založilo pár kamarádů na počátku devadesátých let a už o pár roků později ji znal celý svět díky sérii Diablo nebo World of Warcraft. Především si ale značka získala srdce hráčů kvůli přístupu, že radost z hraní stojí nade vším ostatním. Stačilo ale jediné vážné škobrtnutí, aby mateřská firma začala Blizzard rozkládat zevnitř. Přišly špatné produkty, nezvládnuté PR, hromadné propouštění. Autor vychází z rozhovorů s více než třemi stovkami současných i bývalých zaměstnanců a vypráví strhující příběh firmy, která byla vždy něčím víc než pouhým herním studiem.“

Press Reset: „Počítačové hry v současnosti představují průmysl, v němž se každoročně otáčejí miliardy dolarů. Vznikají v obrovských produkčních studiích, nadnárodních korporacích, malých nezávislých týmech, či u jednotlivců. A téměř za každou hrou a aplikací se skrývá drama. Úspěšná studia znenadání zanikají, vývojáře terorizuje diktátorský šéf, slibované peníze ne a ne přijít, korporátní strategie připomíná absurdní divadlo, herní koncept se v půlce produkce ukáže jako nesmyslný. Autor líčí osudy lidí, které práce na počítačových hrách dohnala na hranici finančních i psychických možností, a ptá se, zda je videoherní průmysl v současné podobě vůbec udržitelný.”

Broňa Sobotka – Very hard ořechy (Jan Melvil Publishing, 2025)

Ohrnovat nos, mít po ptákách, jednou za uherský rok, hodit do toho vidle. Fráze, které moc dobře známe a téměř denně používáme, abychom trefně vystihli situaci nebo to, co cítíme. Ale co kdybyste je chtěli přeložit do angličtiny? Pokud to uděláte slovo od slova, asi tušíte, že vás absolutně nikdo nepochopí. Je to totiž takový překladatelský oříšek. Knížka Broni Sobotky funguje jako louskáček i těch nejtvrdších skořápek. Osvojte si fráze, kolem kterých i učebnice chodí jako around hot porridge.

„To je takový překladatelský oříšek – dělat křena, mít pod čepicí, kápnout božskou. Podvědomě tušíte, že když tohle přeložíte do angličtiny slovo od slova, nikdo vás nepochopí. Jenže jsou to přesně ty výrazy, které denně používáme, abychom trefně vyjádřili to, co cítíme – a přitom nezněli tuctově.
Knížka, kterou držíte, funguje na překladatelské oříšky jako louskáček. A Broňa jich pro vás vyloupnul 365 s tou nejsilnější skořápkou. Užijte si Very hard ořechy a osvojte si fráze, kolem kterých i učebnice chodí jako kolem horké kaše.
Proč louskat angličtinářské ořechy? Vaše angličtina bude znít pestřeji a sebevědoměji. Řeknete, co cítíte, bez komunikačních kompromisů. Nasajete mix idiomů, zažitých obratů i jazykových perliček.“

Tomáš Kolomazník a Zdeněk Rod – Klamy a manipulace napříč staletími (Kniha Zlín, 2026)

Jak snadno dokáží informace ovlivnit naše názory, emoce i rozhodování? Novinka z nakladatelství Kniha Zlín vás vezme na cestu od pradávných mýtů až po svět sociálních sítí a předvede, že manipulace jen mění své podoby, ale jinak je stará jako lidstvo samo. Autoři, odborníci v oblasti bezpečnostní politiky, poutavě odhalují, jak vzniká propaganda, co formuje veřejné mínění a proč je dnes důležitější než kdy dřív umět číst mezi řádky. Pokud vás zajímá, jak funguje svět informací kolem nás, tohle čtení by vám rozhodně nemělo uniknout.

„V době, kdy se pravda stává relativním pojmem, je nezbytné pochopit, jak lidé od nepaměti ovlivňují myšlení druhých – od šíření pradávných mýtů až po algoritmy dnešních sociálních sítí. Manipulace je totiž nástrojem, který se jen přizpůsobuje novým médiím a technologiím. Poznejte s publikací expertů v oblasti bezpečnostní politiky, jak se techniky ovlivňování proměňovaly napříč staletími, jaké strategie formují veřejné mínění a jak rozpoznat, kdy se s informacemi nakládá jako se zbraní.“