V rámci programu Aktion byl mezi Katedrou českého jazyka a literatury s didaktikou Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a Ústavem slavistiky Vídeňské univerzity realizován projekt, který byl zaměřen na seznámení studentů obou zemí s formou a náplní vzdělávání v partnerské zemi a zároveň na přiblížení kulturního (mj. regionálního) kontextu hostitelské univerzity.

Projekt nazvaný Česko-rakouské jazykové, literární a kulturní kontakty vytvořil vzácnou příležitost pro dvojí setkání na dvou místech. Nejdříve přijela skupina osmi rakouských studentů vedená koordinátorkou projektu za rakouskou stranu doktorkou Markétou Schürz Pochylovou a jejím kolegou doktorem Tamásem Tölgyesim do Ostravy (říjen 2025), o několik týdnů později pak stejně početná česká skupina vedená koordinátory projektu za českou stranu doktorkou Kamilou Sekerovou a docentem Radomilem Novákem navštívila Vídeň (prosinec 2025).

Ostrava nabídla rakouské skupině velmi pestrý a doslova nabitý program. Pro akademickou veřejnou byl uspořádán blok přednášek ostravských i rakouských pedagogů. Docentka Ivana Gejgušová hovořila o současné české literatuře pro děti a mládež, její kolegyně doktorka Andrea Balharová pak navázala charakteristikou slezského literární folkloru a ukázkou pestré škály postav vodníků ze slezských pověstí. Rakouskou stranu reprezentoval nejdříve Max Kynčl, který v roli učitele reflektoval svou pedagogickou praxi na bilingvním gymnáziu Komenský ve Vídni. Doktorka Markéta Schürz Pochylová ve své přednášce velmi poetickým, avšak odborně přesným způsobem pojala symbol jablka ve slovanské lidové poezii. Přednáškový blok pak završil doktor Tamás Tölgyesi pojednáním o jazykových kontaktech mezi češtinou a rakouskou němčinou.

K vrcholům kulturního programu patřila dozajista komentovaná prohlídka Rozkvět Nových Vítkovic, v níž se velmi názorně ukázala společná historie obou zemí i regionální specifika jedné z významných ostravských průmyslových oblastí. Obohacujícím prvkem pro rakouské studenty, kteří se snaží zvládnout češtinu, byla návštěva dvou hodin výuky českého jazyka na ZŠ Ostrčilova v Ostravě. Obě místní pedagožky-češtinářky ukázaly zahraničním hostům nejen různé formy výuky češtiny, ale po výuce odpovídaly na jejich četné dotazy.

Předvánočně vyzdobená Vídeň nabídla na oplátku české skupině neméně pestrý program, který do jisté míry záměrně zrcadlil snahy českých hostitelů. Hned první dvě přednášky ukázaly synergii obou stran. Oba přednášející, prof. Gertraude Zand a docent Radomil Novák, vybrali jako téma pro své vystoupení světoznámou postavu dobrého vojáka Švejka. Docent Novák se nejdříve zamýšlel nad problémem budování národní identity na základě různorodých, avšak mnohdy zavádějících interpretací Haškovy postavy, prof. Zand pak představila zejména filmové a seriálové adaptace Haškova románu i jeho ústřední postavy v rakouském kulturním kontextu.

Zatímco „švejkovské“ přednášky a přednáška doktorky Naděždy Salmhoferové o možnostech chápání českých a rakouských dějin byly uskutečněny na půdě univerzity, další dvě přednášející měly jedinečnou možnost prezentovat své příspěvky v nádherném prostředí sálu českého velvyslanectví ve Vídni. Díky velké vstřícnosti a pohostinnosti zástupce velvyslance Jana Brunnera si mohli čeští hosté nejdříve prohlédnout reprezentativní budovu velvyslanectví a poté v působivé atmosféře proskleného sálu vyslechnout přednášku prof. Hany Sodeyfi o rakouských specifikách výuky češtiny. Na ni pak navázala doktorka Kamila Sekerová, která na základě výzkumných dat hodnotila postoje vídeňských Čechů ke vzdělávání v češtině. Program přednášek završila česká studentka, kytaristka a zpěvačka Terezie Pešlová výběrem ze své původní autorské tvorby inspirované českou poezií a lidovým folklorem. Zazněla např. píseň inspirovaná Bezručovou baladou Maryčka Magdonova.

Ke dvěma nezapomenutelným zážitkům také patřila návštěva na gymnáziu Komenský a pozvání do Českého centra ve Vídni. Čeští studenti i akademici měli vzácnou možnost vidět výuku mnoha předmětů v češtině a diskutovat o provozu školy i pojetí výuky se zástupkyní ředitelky Evou Zojer. V Českém centru hosty přivítal jeho ředitel doktor Ondřej Černý, který jim přiblížil klíčové aktivity centra i jeho spolupráci s mnoha dalšími organizacemi na české i rakouské straně. České hosty pak okouzlila večerní návštěva vánočních trhů v Schönbrunnu, který svou jedinečnou a vskutku neopakovatelnou atmosférou lákal k ochutnání místních specialit, ale také spolehlivě všechny dostal do vánoční nálady.

Program obou návštěv vrchovatě naplnil jak cíle projektu, tak očekávání jeho účastníků. Obě země prokázaly svým hostům velkou pozornost, ukázaly jim, že jsou ochotny věnovat velké množství času, energie a pohostinnosti, aby se hosté cítili vítáni a uctíváni. Snad nejcennějším výstupem bylo navázání vzájemné spolupráce a přátelství. Ať už to bylo univerzitní prostředí, prestižní prostory velvyslanectví nebo Českého centra Vídeň, industriální Nové Vítkovice nebo vznešené zdi Schönbrunnu, vždy byla atmosféra nabitá pozitivní energií a přátelským duchem, na tvářích úsměvy, zájem o nové poznání, o výměnu zkušeností. Ukázalo se, že i tak malá skupinka lidí může vytvořit uprostřed dnešního chaotického světa ostrůvek vzájemného porozumění, kde jazyk ani jiná národní příslušnost nejsou překážkou.

Navazování česko-rakouských kontaktů v sobě nese jisté odkazování k minulosti obou národů, mnohdy ke společným rodinným příběhům jejich příslušníků, poskytuje příležitost hledat své vlastní kořeny. Ty jsou pro každého člověka velmi důležité, a to zvláště v době globalizace a světoobčanství. Vědomí kořenů totiž poskytuje stabilitu, identitu a ukotvení v čase a prostoru, ať už jde o rodinnou historii, kulturní, jazykové nebo literární zázemí, či místo původu. Umožňují nám pochopit, kdo jsme, odkud přicházíme a kam patříme.