Mladí biologové Přírodovědecké fakulty, kteří fungují pod hlavičkou studentské organizace SOVA, se pustili do experimentu s jedním z nejrozšířenějších a nejmnohotvárnějších mechů v našich lesích. Rokyt cypřišovitý se díky čtvrtohornímu zalednění rozštěpil na velké množství poddruhů a variant, což odborníkům dodnes komplikuje přesnou identifikaci. Mladí ostravští vědci si na pomoc vzali mechožravé (bryofágní) brouky. „Již dříve jsme zjistili, že různé druhy mechů chutnají těmto broukům více a jiné méně. V rámci experimentu nás zajímalo, jestli dokážou rozlišit různé typy jednoho druhu mechu – rokytu cypřišovitého – a to u celých rostlin i u nasekaných kousků,“ vysvětluje za výzkumný tým doktor Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie PřF OU.

Ostravští vědci dávali broukům vybrat z pěti typů mechu jednoho druhu, mezi kterými si mohli libovolně vybrat. Zároveň zjistili, že pokud brouci dostanou mechy nasekané (čímž se ztratí i zbytek informace o jejich původní podobě), rozlišují mezi nimi paradoxně mnohem lépe. Tento výsledek ukazuje, že si vybírají nejspíš čichem na základě chemických signálů, které se prokazatelně liší i mezi velmi podobně vyhlížejícími typy mechů.

Díky úzké spolupráci fakulty se středními školami se do výzkumu zapojili také nadaní studenti ostravské Střední průmyslové školy chemické akademika Heyrovského. Daniel Lee Číp a David Rožek tak udělali své první větší vědecké krůčky. „Byla to určitě dobrá prvotní zkušenost. Oceňuji i celý projekt, který tomu předcházel, kde jsem si mohl vyzkoušet entomologickou praxi v terénu, kde mě hodně bavilo chystat pasti na odchyt různého hmyzu. Největší zábavou bylo smýkání, protože jsme hned viděli výsledek našeho snažení. Myslím, že mi to dalo hodně a dovednosti v budoucnu určitě využiju,“ dodává David, aktuálně již vysokoškolský student.

Přínos středoškoláků oceňují i zkušenější studenti ostravské katedry biologie a ekologie. „Myslím, že ze spolupráce těží obě strany. Jak studenti středních škol, tak univerzita. Pohled mladší generace může být inspirativní, protože mají jistý nadhled. My jim zase na oplátku přiblížíme fungování ve výzkumném týmu a naučíme je, jak správně navrhnout design experimentu. Je skvělé vidět, že i na střední škole jsou zdatní studenti, kteří se přinejmenším vyrovnají těm vysokoškolským,“ říká doktorandka katedry biologie a ekologie Michaela Drgová.

Celý tým se tak může pochlubit publikací v mezinárodním časopise Plants. Dalším cílem vědeckého týmu Přírodovědecké fakulty, ve kterém se nadále mohou středoškoláci angažovat, bude výzkum chemického složení látek obsažených v mechu a jejich atraktivity pro hmyz.

Studenti středních škol se mohou do projektů na akademické půdě zapojit prostřednictví studentských spolků jako je SOVA, projektů Centrum pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement a Vysokoškolákem na zkoušku!, nebo soutěže České hlavičky.