Je tu opět červen, Měsíc hrdosti (Pride Month). Minulý rok jsme si řekli něco o jeho původu a historii. Pride, česky hrdost, v tomto kontextu znamená, že genderová, sexuální a vztahová rozmanitost je naprosto přirozená věc, za kterou není nutné se stydět, kterou není nutné skrývat a na které není nic špatného nebo nepřirozeného.

Žít otevřeně jako queer člověk (gay, lesba, trans člověk atd.) není ale stále na mnoha místech světa nic jednoduchého a existuje i šest zemí, ve kterých za styk osob stejného genderu hrozí trest smrti (Saudská Arábie, Írán, Jemen, Brunej, Nigérie, Mauritánie).

U nás toto sice nehrozí, ale od minulého roku jsme se v České republice v oblasti lidských práv nijak zvlášť neposunuli. Poslanecká sněmovna nevyužila příležitosti a neschválila manželství pro všechny, které už je léta možné uzavřít i v tak katolických zemích, jako je Irsko nebo Španělsko, a od 16. února tohoto roku je tato možnost dostupná i v Řecku. Určitý posun v podpoře inkluze, rozmanitosti a rovných práv queer lidí se však odehrává v oblasti byznysu a soukromých firem, čemuž se věnuje ve svém článku „Business and LGBTQIA+ Rights – On Employment Discrimination Against Gender Diverse Individuals“ doktorandka Fakulty sociálních studií OU Kath Khangpiboon.

Měsíc hrdosti – co to je, kde se vzal a proč je stále důležitý

Také čtěte

Se zvyšující se viditelností queer osob se objevuje názor, že jde o nějakou novinku současné doby, případně výmysly mladých lidí. Genderová, sexuální a vztahová rozmanitost ale není nic nového ani postmoderního, je součástí lidstva odjakživa, i když v různých dobách a na různých místech mohla být označována různými jmény a společnost se k ní stavěla různými způsoby. Tyto postoje obvykle nevznikaly jen tak ze vzduchoprázdna, ale z potřeby jisté mocenské kontroly společnosti zejména směrem k populačnímu růstu. Existovaly ale i společnosti, které sexuální, vztahovou a genderovou rozmanitost respektovaly. Pro příklad nemusíme chodit daleko – třeba v takovém starověkém Řecku byla láska mezi muži považována za lásku nejvyšší. Vztahy s muži navazovali například filozofové Sokrates nebo Platón. Básnířka Saphó z ostrova Lesbos byla pravděpodobně bisexuální.

S nástupem středověku to bylo pro queer osoby složitější, protože v důsledku rozšiřujícího se vlivu křesťanství se neheterosexuální vztahy a chování příliš netolerovaly a postupně se začaly i trestat. Roku 533 například zařadil byzantský císař Jusitinián ve svém zákoníku stejnopohlavní styky do stejné kategorie jako cizoložství, na které se vztahoval trest smrti. V Zemích koruny české vydává roku 1353 Karel IV. Karolinský trestní kodex, jímž uzákoňoval kruté postihy za styk s osobou stejného genderu.

Blog: Business and LGBTQIA+ Rights – On Employment Discrimination Against Gender Diverse Individuals

Také čtěte

Toto chování bylo u nás postaveno mimo zákon až do roku 1961 a stále ještě žije mnoho lidí, kteří dobu před rokem 1961 zažili. I když to pak už nebylo trestné, ale do roku 1989 bylo stále ještě velké společenské stigma žít otevřeně jako gay nebo lesba, o trans lidech se prakticky nevědělo. Mnoho lidí tedy neměla odvahu procházet takzvaným coming outem, tedy dát najevo svou vztahovou orientaci či genderovou identitu. V 19. století se taky navíc prováděly ve velkém pokusy sexuální orientaci „léčit“, jen se v důsledku toho však zjistilo, že to není možné.

Po roce 1989 v souvislosti se změnami, kterými naše společnost procházela, se počet coming outů a tedy i viditelnost queer lidí začala zvyšovat, a to zejména mezi mladými lidmi. I tak stojí každý coming out velké množství odvahy, protože nikdy není možné předem říct, jaké reakce tento akt vyvolá. Z těch negativních to může být prosté nepochopení nebo bagatelizace, až třeba po urážky, napadení nebo šikanu. Velké množství takzvaných hejtů můžeme najít na sociálních sítích, kde mají lidé tendenci nevybíravě komentovat životní zkušenosti a příběhy jim naprosto neznámých lidí.

Jak však můžeme pozorovat zejména u mnoha dnešních mladých lidí, ale i u těch dříve narozených – možnost žít svobodně svůj život, být sám či sama sebou a mít možnost beze strachu milovat je pro ně tou nejvyšší hodnotou. A právě o tomto je Měsíc hrdosti.

Foto: Pexels.com