Nestává se mi tak často, abych pracovní kolektiv propojovala s volným časem, potažmo celou dovolenou. Ale když se mi naskytla příležitost k výletu na Srí Lanku s vedoucí Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence Darjou Jarošovou, kolegyní Hankou Lukšovou a kolegou a spolužákem Jakubem Doleželem, váhala jsem jen chvíli. Po krátkých přípravách, které spočívaly v koupi letenky, nástinu základního itineráře a zajištění očkování, jsme všichni vyrazili v polovině ledna vstříc novým zážitkům.
Už samotná cesta byla provázena drobnými okamžiky všeobecného veselí i konsternace, například témeř hodinové kroužení nad Istanbulem v turbulencích, které dávaly tušit nevšedním chvílím dovolenkovým. Ale po všech strastiplnostech jsme bez nehod přistáli v hlavním městě Srí Lanky, Colombu, a vydali se vstříc cejlonskému dobrodružství.
Cestování jsme zvolili tak, abychom poznali místní zvyky a běžný život zdejších obyvatel. A stálo to za to. Všem mohu doporučit cestování místními autobusy, které jezdí téměř pořád, a i přes neskutečný zmatek (alespoň z našeho pohledu) se vždy bezpečně dostanete tam, kam potřebujete.
Po navštívení vyhlášených míst v centru Srí Lanky (např. město Candy, Sygriya, Adam’s peak, čajové plantáže a mnoho dalších) jsme se přesunuli na jih na tamní pláže. Historie těchto míst není nijak veselá, protože zde jsou stále patrné známky tsunami, která zanechala stopy jak na domech a jiných budovách, tak i na lidech samotných.
Díky doc. Rastislavu Maďarovi, který zde ve stejnou dobu pobýval se skupinou dalších lékařů, jsme mohli navštívit místní nemocnici a předat pár maličkostí, které pomohou při léčbě, a také drobnosti, které potěšily nejen ty nejmenší návštěvníky nemocnice. Následovala návštěva zdravotnického centra, které je zřízeno humanitární organizací International humanity a díky českým darům a financím poskytuje bezplatnou péči nejchudším obyvatelům této oblasti.
Důsledkem socialistického systému srílanského zdravotnictví je naprostý nedostatek financí na veškeré léky a materiální vybavení. A byla to právě tato naše návštěva, která dala vzniknout myšlence spolupráce mezi Ústavem ošetřovatelství a porodní asistence skrz organizaci International humanity.
A onu myšlenku podpory nemocnice rozvíjíme i po našem návratu – v současné době má již konkrétní obrys a formu. Zapojí se do ní i studenti Ošetřovatelství, např. v rámci volitelného předmětu Dobrovolnictví.
Tato bude spočívat v organizaci sbírky materiálních věcí (např. zdravotnických pomůcek, přístrojů apod.), pracovních stážích našich studentů ve srílanské nemocnici a edukaci místních pracovníků i obyvatel ve vybraných oblastech zdravotní péče.
Díky doc. Maďarovi jsme tak prožili jeden z nejkrásnějších dnů naší dovolené. Den, který přidal hodnotu našemu výletu, který propojil oblasti mému srdci blízké, tj. ošetřovatelství, dobrovolnictví a cestování. A to, že tato podpora je pozitivně přijata i vedením Lékařské fakulty Ostravské univerzity, Fakultní i Městské nemocnice Ostrava svědčí o tom, že i zde jsou lidé se srdcem na správném místě. Takto strávený den bych neměnila za nic jiného.