Ukazuje se, že s pomyslným „hození do vody“ se vyučující dokázali vyrovnat poměrně rychle. V prostředí vysokých škol je zavedená aplikace moodle, prostřednictvím moodle lze sdílet jakékoli studijní materiály pro distanční způsob výuky, chatovat a podobně. Jedná se o standardní nástroj pro online sdílení a komunikaci ovšem ve srovnání s novějšími aplikacemi se může jevit uživatelsky méně přívětivý. Vynikající nástroj pro online výuku je aplikace MS Teams, k níž mají zdarma přístup všichni studenti a zaměstnanci Ostravské univerzity.
MS Teams umožňuje nahrávat jakékoli soubory – videa, obrázky atd., umožňuje chatovat i vést videohovory podobně jako Skype, navíc dokáže sdílet také plochu počítače přihlášených uživatelů. Studenti tak mají možnost vidět například obrázky, grafy, diagramy ad. uložené v počítači vyučujícího a současně poslouchat jeho komentář k obrázku. Vyučující si navíc může zvolit, jakou část svého monitoru studentům zobrazí. „Program MS Teams mám odzkoušený i pro početnější skupinu připojených studentů. Dá se v něm velmi snadno prezentovat obrazový materiál, sdílet dokumenty i videa, organizovat seminární hodinu a prezentovat referáty studentů. Vyučující má možnost postupně přidělovat slovo jednotlivým účastníkům v diskuzi,“ vypočítává výhody programu dr. Jung z katedry dějin umění a kulturního dědictví. MS Teams umí přednášku také nahrávat pro případ, že se některý ze studentů nemůže účastnit online výuky v daném čase nebo se k ní chce vracet, což představuje velkou výhodu zvláště u přednášek náročných na pochopení. Zapomene-li si uživatel OU heslo ke službě MS Teams, na adrese cloud@helpdesk.osu.cz si může u pracovníků CIT zažádat o nové. Program je velmi intuitivní a nabízí řadu dalších možností využití. Kromě MS Teams má MS office 365 další užitečné doplňky, například aplikaci whiteboard, která je ideálním nástrojem pro vedení webináře. Pomocí bílé tabule lze jednoduše prezentovat pro větší skupinu lidí, kteří si společně na dálku potřebují některé věci ujasnit, překreslit, okomentovat. Každý uživatel má pro přehlednost jinou barvu tužky.
Na karanténní opatřená zareagovala poměrně rychle také řada institucí. Své digitální fondy zpřístupnila studentům vysokých škol Národní knihovna (Kramerius) nebo za symbolickou 1 korunu také třeba Akademie věd ČR. Na internetu však lze nalézt mnoho dalších aplikací vhodných pro výuku, vedení seminářů a diskuzí, například služba pro realizaci schůzek ZOOM (ta je ale omezena na 45 minut, pro delší dobu je třeba uhradit poplatek) nebo Discord, což je chatovací aplikace, Wbbex free plan pro vedení konferencí a další aplikace a služby, jejichž přehled naleznou zaměstnanci a studenti OU na portálu. „Na testy využívám kahoot.com, na přednášky a semináře pouštíme prezentaci a k tomu mluvíme přes meet.jit.si, děláme tak i konzultace, schůze katedry a dokonce i přednášky Jazykovědného sdružení,“ uvádí doc. David z katedry českého jazyka. „Kolegové, kteří jsou zkušení v hrách, používají třeba herní aplikaci Discord, někdo Classroom.google nebo Skype,“ dodává. Všechny výše uvedené aplikace včetně MS Teams však vyžadují poměrně dobré připojení a pro plné využití také mikrofon a webkameru. Právě připojení a technické vybavení jak studentů, tak pedagogů bývá nezřídka slabinou přenosů.
Jak to vidí studenti
 Po několika málo dnech v režimu online výuky vyplouvají na povrch také negativa nekontaktní výuky. V prvé řadě to bývá už zmíněné přetížení sítě a výpadky připojení, ale také chybějící interakce a kontakt se studenty. Celou situaci shrnuje student historie a ZSV Adrian Skwara: „On-line výuka je zajímavá zkušenost, ale nemyslím, že může plnohodnotně nahradit prezenční výuku. Hlavní pozitiva jsou za mě, především úspora času a lepší rozvržení práce. Negativa vidím ve slabším kontaktu s vyučujícím a přednášenou látkou, velkým prostorem pro prokrastinaci. Já osobně jsem zastáncem, starého modelu výuky.“ Podobně reaguje také studentka českého jazyka a literatury Zdeňka Peigerová: „Nejlepší možnost, jak nahradit běžné přednášky je pro mě přenos přes Skype. Určitě zůstanu zastáncem klasické kontaktní výuky, protože například předměty založené na komunikaci (angličtina, prezentační dovednosti, pedagogická komunikace) jsou nyní velkým problémem. A samotná disciplinovanost každého z nás se zde může hodně projevit. Někdo zkrátka režim a rozvrh potřebuje.“ Linda Kořená, studentka dějin umění považuje za hlavní problém především technologická omezení, která neumožňují bezprostřední debatu. Vyučující si na druhou stranu pochvalují aktivnější zapojení studentů do diskuzí i lepší vzájemnou spolupráci. „Co mě těší – a vadilo mi poslední dobou – že studenti v rámci jedné přednášky, kde jsou různé ročníky, obory, Češi i cizinci, nefungovali jako komunita a nesdíleli si věci. Se vším chodili za mnou. Teď se to změnilo,“ uzavírá doc. David.