Když jsem si s Hassanem povídala, napadlo mě, že tento charismatický a sečtělý mladý Syřan by mohl přesvědčit snad i ty největší zarputilce, že „ty lodě“ opravdu není třeba potápět. Jeho přehled i názory rozhodně stojí za vaši pozornost. V 6. díle pravidelného seriálu rozhovorů „Za půl roku našincem“ jsme vyzpovídali Hassana ze Sýrie, který je zde na léto na pracovní stáži přes Erasmus+.
 
Hned na úvod se tě zeptám: Budeš chtít mluvit o věcech týkajících se uprchlíků?
Jasně, nemám s tím problém. Naopak, rád se o těchto záležitostech s lidmi bavím, zajímá mě to.
Díky. Nejdříve mi ale řekni, jak se ti v Česku žije.
Cítím se tady dobře. Lidi jsou přátelští – když chceš být součástí komunity a učíš se jazyk, jsou fakt milí. A ne, nemluvím jen o naší generaci. Neměl jsem nikdy problém ani se staršími lidmi.
Můžeš žití tady ve střední Evropě porovnat s Tureckem a Sýrií? (Hassan žil do svých 18 let v Sýrii, pak studoval v Turecku a rok strávil na Erasmu na Slovensku)
V Turecku jsou hodně uspěchaní, neustále se za něčím ženou a jsou posedlí svou prací. Začlenit se tam bylo pro mě mnohem náročnější, než tady. Česko a Slovensko jsou svou kulturou hodně podobné Sýrii.
Takže Česko je Sýrii kulturně blíže než její soused Turecko?
Ano. I svátky jsou podobné – naše Velikonoce vypadají úplně stejně, jako ty vaše. Kluci honí holky s karabáčem. I na Vánoce máme podobné zvyky, jen je někteří slaví v jiný den.
Jsi z křesťanské rodiny?
Naši předci byli křesťané, ale byli přetransformování na muslimy. Oficiálně a papírově jsem tedy muslim (úšklebek).
Tak jakto, že slavíte Vánoce a Velikonoce?
To se nevylučuje. Jsou to zvyky, které přetrvávají. Slavíme jak muslimské, tak křesťanské svátky. Tato dvě vyznání u nás vedle sebe bez problému fungují, nemají mezi sebou bariéry.
Jak si vysvětluješ, že to v Česku nejde? Že muslimové (a tak i imigranti) jsou považováni za hrozbu?
Myslím si, že tohle je mediální obraz, který lidé převzali za svůj názor. A proč jsou toho média plná? Podle mě to má podobný důvod, jako medializace té vraždy na pláži. V té době se totiž lidé v Tunisku bouřili kvůli ekonomické situaci a bylo třeba odpoutat pozornost. Dost pravděpodobně to tak může být i v tomto případě – třeba někdo nechce, aby se v Česku mluvilo o tom, co zrovna kuje Rusko – jen spekuluji. Máte proruského prezidenta, ne? Navíc Čechy migranti nemusí vůbec trápit – sem oni nemíří. Nemají důvod. V Německu je po nich poptávka, mají pro ně dost práce i zázemí. Ve Švédsku ti studovaní dostanou rovnou trvalé bydliště a finanční podporu do začátku – taky o ně stojí. Jestli si má kdo stěžovat, tak je to Itálie nebo Řecko, i když těm zase imigranti tvoří 20 % jejich národního příjmu, takže ti si stěžovat taky nemusí. Českem prostě jenom procházejí.
Zajímáš se o politiku?
Zajímám se o okolní svět – a v něm je všechno o politice.
Máš ještě co říct k těm imigrantům? 
Jsem hodně zvědavý, jak to dopadne s tím návrhem “rovného rozdělení uprchlického břemene”. Země EU budou hlasovat o tom, jestli si budou imigranty rozdělovat na základě kvót. Ale každá země má právo veta, takže to asi nedopadne.
Co přesně děláš tady v Ostravě?
Pracuji v International office na Přírodovědecké fakultě OU. Zpracovávám různé formality, tabulky a podobně. Teď mě čeká i výzkum týkající se vztahů Blízkého východu s Čínou, Japonskem a Indií. Pomáhám taky trochu s programováním robotů.
Jak ses sem dostal, jak dlouho zůstaneš a kam míříš pak?
V červnu jsem dodělal bakaláře v Turecku, kde jsem studoval. Poslední rok jsem ale strávili na studijní stáži na Slovensku, odkud to nebylo daleko sem do Ostravy. V září nastupuju na navazující magisterské studium v Polsku. Opravdu se těším na tu univerzitu, ale ne na společnost. Poláci jsou hodně konzervativní, ne tak přátelští k cizincům, jako Češi. Byl jsem tam už mnohokrát a necítil jsem se tam zrovna vítaný.
Díky, bylo to moc přínosné povídání.
Já děkuju!