Jak může vypadat moderní výuka, si vyzkoušely studentky prvního ročníku učitelství českého jazyka a literatury Ostravské univerzity Darina Hrubá, Jana Cibulcová a Zdeňka Peigerová. Téma jejich modelové hodiny znělo Řecká mytologie. Pod vedením Martina Tomáška a Ludmily Karbowiakové si přímo v praxi ve třídě plné žáků vyzkoušely, jak náročné může být přenést se do minulosti a představit žákům něco tak vzdáleného, jako je řecká mytologie, a přitom zachovat všechny výše uvedené požadavky včetně zapojení kritického myšlení a vzájemné reflexe. Studentky se nechaly vést svou kreativitou i znalostmi, při hodině na ZŠ Dětská v Ostravě Porubě se doslova převtělily v Pallas Athénu, Daidala a posly řeckých bohů, což se u žáků setkalo s nadšením. Pojďme se nyní podrobně podívat, jak v praxi může vypadat modelová hodina zahrnující všechny nároky moderní pedagogiky.

Žáci luštili starověkou detektivku

Základem každého prožitku je silný příběh s výjimečnými charaktery postav. S nimi se však žáci nejprve museli seznámit. Rozdělili se proto do skupin – „hnízd“ – a každá skupina žáků si vybrala jednu z postav řecké mytologie. Vzájemně si je představovaly a seznamovaly se s jejich životy. Nebyl to učitel, ale samotní žáci, kteří rozkrývali charaktery a příběhy jednotlivých mýtických starověkých postav. V následující hodině se pak mohli pustit do rozplétání dva tisíce let staré vraždy. „Z mého pohledu žáky nejvíce nadchla druhá hodina, v níž žáci řešili vraždu. Na začátku jsme sehráli scénku, já jsem byla v roli svědka vraždy, obyčejného člověka, jenž žákům – athénským občanům – podává svědectví. Na jeho základě museli žáci sestavit identikit pachatele. Žáci kladli otázky, aby získali co nejpřesnější podobu a dobrali se, kdo je pachatelem. Byla to nejen tóga z prostěradla a olivová ratolest ve vlasech, které mě nutily podat co nejvěrohodnější výkon, ale rovněž les zvednutých rukou a chytře kladené otázky. Jeden by řekl, že výkřiky, třes po celém těle a uměle vyvolaný pláč by pro mě měly být nekomfortní a před zraky dvaceti pěti dětí snad i nedůstojný. Opak je však pravdou. Dramatizace výuky žáky pohltila, jedna otázka následovala druhou a zápal pro odhalení pachatele vzrůstal s každou další informací. Tím se nám podařilo vtáhnout žáky do příběhu, který je nejen pobaví, ale současně edukuje. Postupně se dopátrali, že oním záhadným vrahem je Daidalos. Neodhalili jen vraha, ale i jeho motiv a celý příběh. A ať už se vůči této metodě pedagogové staví jakkoli, já ji považuji za nesmírně efektivní,“ uvádí studentka Zdeňka Peigerová.

Etika i kritické myšlení v jednom

Během poslední hodiny se žáci seznámili se všemi fakty hrůzného činu a sami se ocitli v roli soudců, jejichž úkolem bylo po zhodnocení všech událostí rozhodnout o adekvátním trestu. Hlavní přínos spočíval v diskuzi, kdy žáci vyhodnocovali chování jednotlivých aktérů příběhu, dodržování stanovených společenských pravidel, hodina se zaměřila i na reflexi vlastního přístupu při řešení případu. „Reflexi pojali žáci velice zodpovědně a bylo inspirující sledovat hodnocení jednotlivých skupin. Tříhodinové setkání jsme zakončili v kruhu, kde jsme mohli vyjádřit své názory, klady i zápory hodiny. Žákům tak bylo prostřednictvím diskuze v kruhu vytvořené bezpečné prostředí, ve kterém se nebáli vyjádřit své dojmy. Bylo uspokojivé pozorovat žáky, kteří se během tří hodin naučili tolik nových informací, ale sami hodnotili jednotlivé činnosti jako zábavné a připomínající víc hru než běžnou výuku. Prezentovaná hodina byla pravou ukázkou inovativního přístupu k výuce, kdy žáci jsou aktivně vtaženi do děje a s chutí a zvídavostí se vzdělávají v široké oblasti vědomostí a dovedností. Zároveň je týmová práce základem pro mnohá budoucí povolání a přesně takovéto aktivity rozvíjí žáka i v měřítku jeho osobních hodnot a napomáhají utvářet jeho vlastní identitu. Úsměvy po skončení hodiny byly nejen hřející u srdce, ale vykouzlily úsměvy na tváři také nám. Jsem velice ráda, že jsem měla možnost nahlédnout do výuky s nápaditým využitím metody E-U-R (evokace, uvědomění si významu informací a reflexe). Prožité tři hodiny byly pro mne a mé kolegyně velkou inspirací do budoucího povolání. Myslím si, že všichni, kdo byli této blokové výuky aktivními účastníky, se shodnou, že tato cesta výuky je přesně tou, po níž chceme vykročit. Na závěr shrňme styčné body, jež se staly kostrou tohoto edukačního bloku: bezpečné prostředí, aktivizace, vrstevnické hodnocení a reflektivní kruh. Nemějme strach se přesně tohoto držet, protože to funguje…,“ uzavírá studentka Darina Hrubá.