Německo letos čeká zásadní změna. Po 16 letech skončí zkušená politička Angela Merkel ve funkci německé kancléřky. Takto dlouhé období vlády jednoho kancléře není v Německu ničím neobvyklým – první spolkový kancléř Konrad Adenauer funkci zastával 14 let, dosavadní rekordman Helmut Kohl dokonce 16 let.

Odcházející Angela Merkel se rozhodně nesmazatelně zapsala do povědomí nás všech. Má na svém kontě mnoho prvenství – stala se první ženou ve funkci spolkového kancléře a je i první osobou na této pozici, která pochází z území bývalé NDR. Práci kancléřky hodnotilo na konci loňského roku pozitivně 84 % Němců. „Dá se tedy říct, že pravděpodobně bude odcházet na výsluní přízně, což ji mimochodem významně odlišuje jak od Konráda Adenauera, tak Helmutha Kohla,“ srovnává Milan Pišl z katedry germanistiky Filozofické fakulty Angelu Merkel s jejími významnými předchůdci.

Krizová kancléřka

K vysoké popularitě německé kancléřky jistě přispěl i její postup při zvládání současné koronavirové krize. Klidná vyrovnanost, výborné manažerské schopnosti, nehysterický a věcný politický styl se ukázaly být vhodnými ingrediencemi pro tvorbu úspěšné strategie. „Angela během pandemie rozhodně bodovala, ona i celá její strana hodně získaly. V Německu je zaveden velmi tvrdý lockdown, platí zde zásadní omezení volného pohybu. Podle průzkumů veřejného mínění přesto více než 70 % obyvatel opatření podporuje. Navíc by si vcelku početná skupina Němců dovedla představit i tvrdší opatření,“ komentuje průběh pandemie v Německu Nicole Horáková Hirschlerová, která působí na katedře sociologie Filozofické fakulty OU a sama z Německa pochází.

Dr. phil. Nicole Horáková Hirschlerová, M.A.

Koronavirová krize je velmi pravděpodobně poslední krizí, kterou Merkel řeší, ale rozhodně není její první. Německá kancléřka se v roli krizové manažerky ocitla během posledních 16 let několikrát. Ať už se jednalo o ekonomickou krizi, dluhovou krizi v eurozóně nebo o migrační krizi, všechny tyto události funkční období první ženy na postu německé kancléřky zásadně poznamenaly.

K problémům přistupuje analyticky a co říká, to platí.

Nicole Horáková, která se specializuje mimo jiné na sociologii migrace, se domnívá, že v roce 2015, kdy uprchlická krize naplno vypukla, neměla Angela Merkel na vybranou: „V momentě, kdy se uprchlíci objevili na hranicích EU a kdy je žádná evropská země nechtěla pustit dál, neměla Merkel jinou možnost. Myslím si, že jednala správně.“ Dodává však, že Merkel své kroky bohužel dostatečně nevysvětlila, čímž nechtěně napomohla k zesílení vlivu německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).

S odstupem času se Horáková domnívá, že Německo migrační krizi skutečně zvládlo. „Spoustu uprchlíků ze Sýrie se už povedlo do společnosti integrovat, za posledních pět let se většině z nich podařilo dohnat i jazykové znalosti. Existuje mnoho případů, kdy Syřané pracují ve školství jako učitelé anglického jazyka,“ komentuje současnou situaci.

Vize Angely Merkel

Celkově se však Merkel ve funkci nejen krizové manažerky osvědčila. „Její rozhodnutí jsou konzistentní, bez výkyvů. K problémům přistupuje velmi analyticky, což možná pramení i z jejího přírodovědného zaměření, přece jenom je to vystudovaná fyzička. Co říká, to platí. Na to společnost reaguje kladně,“ říká o kancléřčiných schopnostech Nicole Horáková. Také dodává, že vyváženost spolkové kancléřky představuje výhodu i nevýhodou zároveň: „Pokud jste hodně vyvážení a často reagujete na krize, tak nezbývá moc prostoru pro vize. Agenda Angely Merkel tím pádem nemusela být tak viditelná.“

Německá společnost se za 16leté působení německé kancléřky velmi proměnila. Zmiňme například změny v rodinné politice, které ženám s dětmi pomohly skloubit mateřství s prací, nebo upuštění od jaderné energie, přechod na alternativní zdroje a celkové posílení ekologické myšlenky. „Německu se pod vedením Angely Merkel podařilo udržet stabilitu a příznivý hospodářský vývoj i v obdobích, která byla pro jiné státy značně problematická. Pod vedením Angely Merkel si Spolková republika rovněž udržela zásadní vliv v evropských strukturách a z hospodářského i politického hlediska patří k lídrům Evropy,“ komentuje úspěchy vlády Angely Merkel Milan Pišl.

Mgr. Milan Pišl, Ph.D.

Najít nástupce nebude snadné

Otázkou, která už nějakou dobu rezonuje nejen v německé společnosti, je, kdo se stane nástupcem Angely Merkel. Do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) byl v půlce ledna letošního roku zvolen zkušený politik Armin Laschet. CDU volbou dokazuje, že si přeje pokračovat v politice Angely Merkel a sám Laschet na sjezdu strany prohlásil, že chce na dosavadních 15 úspěšných let navázat. Nový předseda také udržuje blízké vztahy s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a má zkušenosti z Evropského parlamentu.

Laschetovy šance na to stát se novým německým kancléřem jsou však, podle germanisty Pišla, nejisté: „Ačkoliv tuto ambici neskrývá, velmi dobré vyhlídky má i předseda partnerské Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) Markus Söder, který se podle průzkumů těší větší podpoře voličů.“ Na označení konkrétního politika, kterého do volebního boje koalice CDU/CSU na podzim pošle, je ještě stále brzy.

Angela Merkel má pro nás slabost.

Jako přímí sousedé máme k Německu velmi blízko, česko-německé vztahy jsou dlouhodobě dobré a pevné. Změna hlavy vlády Spolkové republiky tak zcela jistě ovlivní i nás. Milan Pišl se domnívá, že konec funkčního období současné německé kancléřky bude pro Českou republiku znamenat změnu přístupu z německé strany: „Angela Merkel pro nás má slabost, což je dáno jednak tím, že v tehdejším Československu v polovině osmdesátých let studovala, a jednak tím, že jako bývalá východní Němka chápe některá mentální nastavení, která jsou pro západ Německa nepochopitelná. Ať už se tedy spolkovým kancléřem stane kdokoliv, troufám si tvrdit, že budeme moci jen stěží očekávat tolik vstřícnosti a shovívavosti, jako se nám dostávalo od vlád vedených Angelou Merkel.“

Éra Angely Merkel

A jaký odkaz po sobě německá kancléřka zanechá? Socioložka Nicole Horáková se domnívá, že se bude mluvit o éře Angely Merkel: „Kancléřka je živoucím důkazem, že politiku lze dělat i klidným, nehysterickým a věcným stylem. V tom se liší od svých mužských kolegů. Zároveň tím, co dělá, vysílá signál, že ženy jsou schopné se uplatnit v politice ve stejné míře jako muži.“ Zmiňuje také její přístup k sociálním sítím, které se v poslední době stávají důležitým komunikačním prostředkem různých politiků. Merkel podle Horákové chápe, že bez sociálních sítí se už neobejdeme, ale socioložka si nedokáže představit, že by kancléřka přes svůj Twitter sdělovala jakékoliv zásadní rozhodnutí.

Její odkaz hodnotí kladně i germanista Pišl: „O Angele Merkel se ví, že má mimořádné vyjednávací schopnosti a umí hledat kompromisy. Myslím, že na ni budeme vzpomínat jako na někoho, kdo kráčel vytrvale vpřed, nepříznivým okolnostem navzdory.“ Angela Merkel se nesmazatelně zapsala do povědomí většinové společnosti. Jisté je, že kdokoliv přijde po ní, bude s ikonickou osobností, první ženou na postu spolkové kancléřky, mnohokrát porovnáván.

Titulní fotografie Angela Merkel – World Economic Forum Annual Meeting 2011 od autora World economic forum je licencována pod CC BY-NC-SA 2.0.