Oliver Korup je v současnosti jedním z nejuznávanějších světových geomorfologů a působí jako profesor pro geohazardy na Institutu věd o Zemi a environmentálních věd Potsdamské univerzity v Německu. Skupina pro geohazardy, kterou Oliver na Potsdamské univerzitě vede, se aktuálně zabývá výzkumem nepříznivých dopadů přírodních procesů ve vysokohorských oblastech v Himálaji, centrální Asii, čilské Patagonii a Japonsku. Zjištěné informace se snaží propojit s praktickým využitím v oblasti managementu přírodních zdrojů v postižených oblastech. 
První přednáška se uskuteční v úterý 5. května 2015 v 16.00 hod v místnosti M 427 v budově Přírodovědecké fakulty OU (Chittussiho 10, Slezská Ostrava).
Téma přednášky zní Přírodní katastrofy v antropocénu.
„Ukazuje se, že lidstvo začalo vytvářet vlastní stopu v geologických záznamech vývoje Země. Antropocén je nový termín, označující období, kdy lidstvo svou činností ovlivňuje klimatický systém Země. Uvažuje se zejména o biogeochemickém dopadu spalování fosilních paliv, ve svém důsledku přispívajícímu k nebývalým hodnotám globálního oteplování. Takováto změna klimatu mění prahové podmínky velkého množství přírodních hazardů způsobem, že někteří odborníci by mohli argumentovat, že přírodní hazardy – a katastrofy zvláště – jsou již částečně způsobeny činností člověka,“ uvádí stručně svou první přednášku profesor Korup. „V přednášce podávám souhrn dnešních konceptů potřebných k pochopení trendu vývoje přírodních hazardů a katastrof ve 21. století a poukazuji na to, jak může přispět geomorfologický výzkum k řešení některých naléhavých výzev v oblasti managementu rizik plynoucích z katastrof,“ dodává.
Druhá přednáška, která bude atraktivní zejména pro studenty, se uskuteční ve středu 6. května 2015 ve 12.30 hod v místnosti M 240, také v budově Přírodovědecké fakulty OU (Chittussiho 10, Slezská Ostrava).
Téma přednášky zní „Černé labutě” v geomorfologii.
Profesor Korup svou druhou přednášku uvádí slovy: „Ničivý účinek vzácných přírodních událostí měnících tvar krajiny vždy podněcoval představivost geologů a geomorfologů. Desítky let se výzkumy točily kolem otázky, zda se na vzniku přírodních forem, které dnes vidíme a zkoumáme, podílely spíš časté a méně rozsáhlé přírodní události, nebo jsou výsledkem spíš rozsáhlých a vzácných procesů – katastrofických událostí. V Himálaji se snažíme rozuzlit recentní geologickou historii Pokhary, druhého největšího města Nepálu. Celá řada sedimentologických a geomorfologických důkazů ukazuje na to, že rozsáhlý náplavový kužel, na kterém je Pokhara vybudovaná, vznikl pravděpodobně katastrofickým procesem před pouze 800 až 1000 lety. Také se zdá, že v blízkosti města se nachází další zdroje materiálu pro podobnou budoucí událost. Použiji tento příklad k obecnějšímu vysvětlení, jak se takovéto v čase vzácné katastrofické události posuzují v rámci teorie černých labutí a moderního kvantitativního hodnocení hazardů.“
Návštěva profesora Korupa na Ostravské univerzitě se uskuteční díky projektu OP VK Okna vědy dokořán (CZ.1.07/2.3.00/45.0004).
Plakát akce: