Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Základy současným přátelským vztahům obou zemí položil Tomáš Garrigue Masaryk. Mandátní Palestinu navštívil v roce 1927. A Československo záhy po svém vzniku v roce 1918 jako jedna z mála zemí oficiálně uznalo židovskou národnost, což pramenilo nejen z osobní iniciativy T. G. Masaryka, ale i z postoje české inteligence, která na základě vlastních zkušeností z bojů za národnostní uznání sympatizovala s úsilím Židů o uskutečnění jejich ideálů. O podpoře, které se tyto aktivity těšily ze strany československého státu, svědčí také konání kongresů Světové sionistické organizace v letech 1921 a 1923 v Karlových Varech a roku 1933 v Praze.

Po druhé světové válce Československo podporovalo vznik Státu Izrael. Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk tehdy v této oblasti vyvíjel značnou diplomatickou aktivitu v Organizaci spojených národů. Již koncem roku 1947 začala rovněž jednání o československé vojenské pomoci vznikajícímu židovskému státu. Už 19. 5. 1948, tedy pět dnů po vzniku Izraele, Československo uznalo jeho nezávislost.

V druhé polovině 60. let minulého století se však v důsledku změny politiky komunistického bloku k zemím Blízkého východu československé politické a hospodářské vztahy k Izraeli změnily. 10. 6. 1967, po Šestidenní válce, přerušila tehdejší ČSSR s Izraelem diplomatické styky. Obnoveny byly až po pádu komunistického režimu. 9. 2. 1990 tak nastala mezi oběma zeměmi nová éra spolupráce. Jejím stvrzením byla historická návštěva prezidenta Václava Havla v Izraeli v dubnu téhož roku.

velvyslanec_Coren na web