V Německu se objevila subtropická klíšťata

Autor: , 22. 8. 2018

Klíště Hyalomma marginatum zachycené nedávno v Německu vyvolalo značný zájem veřejnosti. Mohou se subtropická klíšťata usídlit i ve střední Evropě a hrozí nám od nich reálné riziko?


Na aktuální problém jsme se zeptali našeho odborníka, vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity a prezidenta Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny, Doc. MUDr. Rastislava Maďara.

Kde se africké klíště vzalo a jak se do našich zeměpisných šířek vůbec dostalo?
Toto klíště sice bývá označováno jako africké, pochází však podle všeho z jižních oblastí bývalého Sovětského svazu a Íránu odkud se rozšířilo na Střední Východ a následně dál do Asie ale i na africký kontinent a do jižní Evropy. Dospělí jedinci sají krev na velkých zvířatech nebo na člověku, nižší stádium nymfa na hlodavcích nebo u ptáků. K transportu těchto klíšťat na velké vzdálenosti dochází často právě migrujícími ptáky ve stádiu nymfy. Kolegové z britských ostrovů zjistili, že až 21 % klíšťat odebraných z migrujících ptáků bylo tohoto druhu. Pozitivní kusy ptáků měly přisáté dvě až pět klíštěcích nymf. Aktuální počasí vytváří podmínky umožňující nasátým nymfám uvolněným z ptáků vyvinout se ve vyšší stádium. Dospělá samička je následně schopna položit do půdy až 7 tisíc vajíček, ze kterých se vyvinou nová klíšťata a tento koloběh se v přírodě nestále opakuje. Druhým způsobem možného přenosu těchto klíšťat po našem kontinentu je přes obchod s dobytkem, pokud by nebyl dostatečně zkontrolovaný. Na jednom kusu mohou být přisáté i desítky klíšťat a jsou známé případy, kdy jejich počet dokonce přesahoval stovku.

Klíště Hyaloma marginatum je větší než naše klíště obecné a má pruhované nohy, vyznačuje se ještě něčím dalším?
Tento rod klíšťat je nejodolnější ze všech. Jsou schopny přežívat ve velmi nepříznivých podmínkách, kde je horko, vysoká vlhkost vzduchu, dokonce na savanách a polopouštích. A protože je tam málo hostitelů a oni krev sát musí, aby se dál vyvíjeli, jejich lov na teplokrevné hostitele je akčnější. Schovávají se u povrchu půdy a když cítí blížící se zvíře případně člověka, podle vibrací, změny teploty, CO2 nebo vizuálně, jelikož mají oči, rychle po něm vystartují. Navíc jsou schopny sledovat svou oběť i několik desítek metrů. Nejvíc byla zaznamenána vzdálenost na úrovni 100 metrů. To je velký rozdíl oproti našemu klíštěti obecnému s tím typickým hnědým zadečkem, které jen pasivně číhá a natahuje se, aby se přisálo, protože je mnohem méně pohyblivé.

Může se u nás klíště Hyalomma usídlit a jak nebezpečné nemoci přenáší?
Tato klíšťata přenášejí především rickettsie, což jsou speciální bakterie pronikající do buněk.  Způsobují horečnaté stavy podobné chřipce s vyrážkou a typickou afekcí v místě přisátí klíštěte. Nebezpečné jsou především pro pacienty s oslabenou imunitou, u kterých mohou způsobit těžký stav dokonce s možným úmrtím. Druhou nebezpečnou nemocí je Krymsko-Konžská hemoragická horečka, objevená poprvé na Krymu a v Kongu. Její průběh může být podobný Ebole s horečkou, krvácením. Je to virová infekce, takže na rozdíl rickettsióz zde nefungují antibiotika a taky proti ní není registrovaná účinná vakcína. K přenosu nymf těchto klíšťat do střední Evropy a dokonce i severněji bude docházet i nadále. Záchyt v Německu byl pozoruhodný tím, že se jednalo o více dospělých jedinců, takže se v tomto počasí byly nymfy schopné vyvinout ve vyšší stádium, které se dokáže rychle rozmnožovat a útočí i na člověka nebo větší domácí zvířata. Nicméně víme, že klíště Hyalomma se vyskytuje v zemích Středomoří, kam běžně jezdíme na dovolené, včetně Chorvatska, Bulharska, Španělska nebo Turecka a žádnou paniku to v nás nevyvolává. Není tedy důvod k panice, jen je potřeba chránit se v přírodě účinným repelentem a vhodným oblečením. Velmi důležitá je i kontrola těla po návratu z přírody nebo namátkově i v průběhu procházky. Výhodou usnadňující rychle nalezení na povrchu těla je větší velikost v porovnání s našimi klíšťaty, které záchytu často unikají, jelikož nymfa má jen 1 až 2 mm. Uvidíme, jestli v našem geografickém regionu přezimují. Pokud ano, budou aktivní zase od jara, dospělí jedinci potřebují teplotu alespoň 10 stupňů celsia.