Světový úspěch ostravských biologů: článek v Science!

Autor: , 3. 7. 2017

Jména biologů z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity figurují v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě: Science. A mezi autory je i studentka – gratulujeme!


Docent Drozd se studentkou Alžbětou Suchánkovou

Docent Pavel Drozd a studentka Alžběta Suchánková (nyní již absolventka) z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity oslavují velký kariérní úspěch. Jejich jména figurují mezi autory článku, který přijal jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě: Science. A jak s oblibou říká docent Drozd, pro mnohé vědce je to vrchol kariéry, v Ostravě se to podařilo studentce při přípravě diplomové práce…

„Oslovil nás Thomas Roslin ze Swedish University of Agricultural Science s možností zapojit se do projektu, který se řešil na jednatřiceti místech světa. Věděl, že zrovna rozjíždíme projekt výzkumu potravních sítí v korunách stromů a my jsme v té době hledali vhodnou metodiku pro měření predace pomocí umělých návnad, kterou oni měli, takže to byla moc hezká shoda náhod,“ vysvětluje docent Drozd.

Ostravští biologové se tak stali součástí celosvětového výzkumu, jehož výsledky pomohly lépe popsat ekologické souvislosti v měřítku celé planety. A pomohly jim k tomu umělé housenky – právě ty sehrály nejdůležitější roli v celém výzkumu.

Vědcům se podařilo experimentálně potvrdit již dlouho nastolenou hypotézu, že míra predace – tedy pravděpodobnost napadení kořisti dravcem – přímo souvisí se zeměpisnou polohou a nadmořskou výškou.

Od Grónska až po Austrálii výzkumné týmy umístily umělé návnady – plastové housenky, které nechali po určitou dobu v přírodě a následně je podrobili analýze. Pod mikroskopem v laboratoři pak zjišťovali, kolikrát do housenky klovl pták, kousl mravenec nebo jiný predátor. Podařilo se tak získat obrovský objem dat, které jednoznačně prokázaly, že míra predace roste směrem od pólů k rovníku a také s nižší nadmořskou výškou. Jinými slovy: být housenkou na rovníku je mnohem nebezpečnější, než být tou z českých polí. A stejně tak je pro housenky nebezpečnější život v nížinách, než ve vyšší nadmořské výšce.

Tyto zásadní závěry poslouží vědcům k lepšímu pochopení života nejen predátorů a býložravců, ale celého ekosystému a evoluce vztahů v něm. Kromě toho jsou taky zdrojem pro nové pracovní hypotézy. Konkrétně ostravští vědci se ve svém dalším výzkumu chystají objasnit, zda je například pro housenku riskantnější sídlit v korunách stromů, nebo níže v podrostu.

K úspěchu velmi gratulujeme a přejeme mnoho zdaru v dalším výzkumu!