Sociologie průmyslu se Ostravě přímo nabízí

Autor: , 29. 11. 2017

S jedním z předních českých sociologů prof. PhDr. Dušanem Lužným, Dr. jsme si povídali o vidění dnešní Ostravy, o výzvách a příležitostech nejen pro sociology.


Z počátku jsem se do Ostravy bál jezdit, ale dneska ji mám rád, říká předseda České sociologické společnosti prof. PhDr. Dušan Lužný, Dr. Do Ostravy, jako člen Vědecké a Oborové rady jezdí pravidelně. 23. listopadu byl jedním z přednášejících na mezinárodní vědecké konferenci Sociologické výzvy ve středoevropském kontextu, kterou pořádala katedra sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Čím je Ostravsko pro sociologa zajímavé, popřípadě jiné lokality zatížené industrializací a postindustrializací?

Pro mě je Ostrava zajímavá především svou specifičností onoho industriálního města. Česká republika byla sice tradičně průmyslová, ale taková koncentrace průmyslu jaká je v Ostravě a okolí, je ojedinělá. Ostrava, potažmo celý kraj, je pro sociálně vědní výzkum obrovská příležitost a výzva. Obzvláště zajímavý je sociální kontext devadesátých let, kdy docházelo k transformaci společenské i průmyslové a kdy se změnil celý region. Sociologie bohužel ale zatím tento region moc nezkoumá.

Proč není o Ostravu mezi sociology zájem?

Možná je to tím, že na Ostravské univerzitě se více dělá sociální práce, což je patrně částečným důsledkem po předešlé transformaci, o které jsem hovořil. Sociální práce je více prakticky zaměřená a jeví se potřebnější, než teoretické zkoumání modernizace, industrializace a transformace. Příčinou jsou tedy praktické a mimovědecké důvody.

Na Ostravské univerzitě se úspěšně zkoumají sociální a hospodářské dějiny, nemyslíte, že mají k sociologii blízko?

Ostravská historie je velmi kvalitní, zvláště Centrum pro hospodářské a sociální dějiny je věhlasné pracoviště, a máte pravdu, že patrně do jisté míry supluje i sociologii. Sociální a hospodářské dějiny se určitě se sociologií propojují. Ale na druhou stranu oba obory mají svá specifika, takže nelze říci, že historici, co dělají hospodářské dějiny, jsou sociologové. Jsou to sociologizující historici, tak jako sociologové, kteří by tento region zkoumali, by jistě museli být historizující sociologové. Historii a sociologii nejde od sebe oddělit.

V celé české sociologii chybí sociologie průmyslu, přitom Ostrava přímo volá po sociologii průmyslu. Kde jinde by měla být sociologie průmyslu než v Ostravě? V tomto kontextu mě trochu mrzí, že nedošlo k fúzi Ostravské a Báňské univerzity. Rozumím, proč k tomu nakonec nedošlo, na druhou stranu by fúzí vznikla velká a silná univerzita, která by mohla nejen zabránit odlivu lidí z různých oborů, ale naopak by mohla přitáhnout kvalitní vědce, kteří by pak získávali mezinárodní projekty a granty. A právě sociologie průmyslu, resp. sociologie sociální a hospodářské transformace, včetně přechodu na Společnost 4,0, je velké a globální téma, na kterém by mohla pracovat řada interdisciplinárních vědeckých týmů. Ostravě by jistě slušelo excelentní interdisciplinární pracoviště věnující se hospodářské transformaci v postindustriální společnosti. Navíc si myslím, že v rámci republiky by bylo ekonomičtější spojit síly a vytvořit několik špičkových pracovišť než řadu pracovišť, která jsou dobrá nebo průměrná, nebo i dokonce špatná.

Ostrava má navíc obrovskou výhodu, že má blízko k Polsku, kde je sociologie tradičně silná. Vedle toho zde mohou studovat polští studenti a učit polští akademici. Také této konference se účastní polští kolegové a kolegyně. Tady se spolupráce přímo nabízí.

Ostrava se řadu let potýká s obrovským odlivem lidí, přitom je zde velký prostor pro schopné a ambiciózní lidi. Proč to tak podle vás je?

To nevím. Přitom na Ostravsku vždy byly díky průmyslu a technologiím peníze, podniky tady byly a stále jsou bohaté. I od nich by se dala očekávat nějaká podpora. Popřípadě kraj a město by mohlo být v tomto iniciativnější, vytvářet poptávky po sociologických analýzách. Nemyslím tím jen ad hoc výzkumy nějakých menších problémů, ale i investice do základního společenskovědního výzkumu, který bude zkoumat dlouhodobější procesy a společenské problémy komplexně.

Není to tím, že společnost se obecně více technizuje a společenské vědy ustupují do pozadí?

To je pravda, současně s tím se pak prosazuje spíše technokratické a instrumentální myšlení. To ale má a bude mít vážné společenské důsledky a problémy. Já pracuji v Olomouci a částečně v Brně, mohu tedy srovnávat mezi Ostravou a těmito městy. V tomto ohledu z toho Brno vychází asi nejlépe, protože Jihomoravský kraj v rámci minulého programového období vypsal vlastní výzvy na podporu vědy a díky nim získala Filozofická fakulta MU několik velkých grantů na základní výzkum. Co vím, žádný jiný kraj sám a iniciativně v takové míře peníze na podporu vědy nevyčlenil.

Nedochází k nepochopení významu sociologie, nejen ve vztahu k regionálním změnám, ale i těm celosvětovým?

Jistě, přičemž sociologie je pro analýzu společnosti jako celku i jednání individuálních aktérů klíčová. Sociologové si tak trochu za svoji „bezvýznamnost“ mohou sami, protože nejsou schopni veřejnosti a decizní sféře představit atraktivní nabídku. I v médiích je sociologie prezentována jen jako výzkumy veřejného mínění nebo voličských preferencí, a to není sociologie, to je jen sčítání nějakých dat. Sociologie začíná tehdy, když tam dochází k nějakému zobecnění, když se konkrétní téma vztahuje k obecnějším teoretickým problémům. Je jisté, že my sociologové neumíme sociologii dobře „prodat“.