Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Jaké úkoly a z jakých oblastí katedra v návaznosti na roboty řeší, s čím a jak studenti v této oblasti pracují? Jde například o analýzu scény, tedy prostoru, kde se robot pohybuje, identifikaci překážek, plánování pohybu robota, a to průběžně během pohybu robota po místnosti. Dále analýzu obrazu snímaného robotem, vyhledávání konkrétních objektů, analýzu osob jako součást řešení úkolů servisního robota, například najít brýle a předat je obsluhované osobě. Taktéž sestavují plán činnosti servisního robota s ohledem na minimalizaci spotřeby energie nebo minimalizaci času práce či navrhují systém řízení robota, jednotlivých servopohonů a jejich vzájemnou koordinaci.
„Při řešení těchto úloh se opíráme především o nástroje softcomputingu jako jsou fuzzy-logické řízení, expertní systémy, neuronové sítě, genetické algoritmy, evoluční algoritmy a podobně,“ přibližuje hlavní směr výzkumu a práce katedry její vedoucí prof. Radim Farana. Katedra s výbornými výsledky vyvíjí různé softwarové aplikace právě pro využití robotů například i v rámci společných projektů s jinými univerzitami, kdy budou zpracovávat software pro roboty těchto univerzit.
„Momentálně jsme v době, kdy stroje umí vyrábět stroje, díky 3D tisku do kovových prášků je možné vyrobit jakoukoliv součástku a poměrně přesné výrobky, tu součástku může ze stroje vytáhnout robot a předat ji na povrchové opracování a nakonec na robotizovanou montáž. Zatím to jsou operace, kdy je lidská práce levnější, než robot, takže se ekonomicky nevyplatí vyměnit člověka za robota, ale v okamžiku, kdy se to vyplatí, bude člověk nahrazen robotem. A dalším krokem bude stav, kdy stroje budou schopny navrhovat stroje, již dnes se při řadě konstrukčních operací využívají rozsáhlé výpočetní systémy. “ popisuje prof. Farana průmyslové využití robotů a směr, kterým se tato oblast ubírá. Určitým předstupněm toho, než nějaký stroj bude schopen navrhnout jiný stroj, je například optimalizace tvaru součástky robotem prostřednictvím evolučních algoritmů s využitím neuronových sítí. Neuronové sítě, které jsou jedním z výpočetních nástrojů používaných v umělé inteligenci, jsou další doménou katedry informatiky a počítačů PřF OU.
Roboti ale nejsou jen „pomocníky“ ve výrobě. Výzkum kolem robotů směřuje také k tomu, aby robot mohl obsluhovat člověka a pomoci mu, když má třeba nějaké zdravotní problémy, případně mu dělal společnost.
Další téma navazující na roboty, které katedra řeší, jsou inteligentní domy. Moderní domy jsou vybavené snímači různých veličin za účelem optimalizovat klima v domě, patří zde i různé kamerové systémy k zabezpečení domu, nebo simulace chování obyvatel domu, kteří tam nejsou z důvodu dovolené, nebo optimalizace spotřeby energie. Ale to pořád ještě není inteligentní dům. Roboti by měli v interakci s těmito domy spolupracovat. Některé činnosti dělá dům automatizovaně přes řídicí systém, ale robot by mohl něco přemisťovat a realizovat tak transport.
Úspěch studenta katedry informatiky a počítačů s jeho robotickým systémem.
Student 3. ročníku bakalářského oboru Aplikovaná informatika katedry informatiky a počítačů PřF OU Michal Jalůvka získal v dubnu na mezinárodní soutěži pro studenty bakalářského a magisterského studia vysokých škol STOČ 2015 (Studentská tvůrčí a odborná činnost) v sekci Robotické systémy třetí místo s prací „Použití fuzzy logiky pro řízení autonomního robota – 2D mapování prostoru“.
„Díky účasti v soutěži jsem získal nové zkušenosti a inspiraci od ostatních účastníků ke zdokonalení toho jeho navrženého systému, chci tam doladit určité věci,“ odpovídá Michal Jalůvka na dotaz, co mu tato soutěž přinesla. Michal vycházel z toho, co se na katedře naučil v oboru fuzzy logiky, upravil program z fuzzy logiky pro lego robota a vytvořil speciální software i bázi znalostí pro daný systém. Jeho robot měl za úkol pohybovat se v prostoru a nevrážet do překážek.