Ostravští vědci našli v jantaru nové druhy hmyzu z éry dinosaurů

Autor: , 8. 9. 2020

Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z časů dinosaurů. S popisy zhruba 100 milionů let starých fosílií se dostali na stránky prestižních vědeckých časopisů.


ADAMACROCERA ADAMI V JANTARU. Foto: Jan Ševčík

Fosilizovaná pryskyřice některých stromů neboli jantar přitahuje pozornost člověka od pradávna. V různých obdobích pak tuto zlatavě žlutou, průhlednou, červenou, kávovou nebo bílou pryskyřici proměňuje v ozdoby, amulety nebo doplňky interiéru. Zároveň ale jde také o fascinující médium, které uchovává ve fantastických detailech nejrůznější organismy z minulosti. Pokud jste viděli vědeckofantastický film Stevena Spielberga Jurský park, pak možná tušíte, jak cenným zdrojem informací může i nepatrný kousek jantaru pro vědce být. Když se oprostíme od filmového žonglování s fakty z 90. let 20. století a poskočíme do současnosti, pak zaznamenáme zprávy od vědců z různých koutů světa, kteří hlásí své nevšední objevy v jantaru. Sice pro ně podobné nálezy nejsou zdrojem pro klonování dávno vyhynulých živočichů, i tak ale mají velký význam.

Objevy ostravských biologů

Zástupci katedry biologie a ekologie PřF OU už roky v tzv. barmském jantaru hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. Nejčastějším objektem jejich zájmu jsou různé druhy hmyzu. Rozsáhlá sbírka jantarů teď docenty Jana Ševčíka a Petra Kočárka přivedla na stopu pozoruhodných zástupců fosilního hmyzu z éry dinosaurů. „Stáří barmského jantaru se odhaduje na přibližně sto milionů let, což je o zhruba 30 miliónů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři Tyrannosaurus a Triceratops. Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát,“ popisuje Jan Ševčík z PřF OU.

Až tak jednoduché to ale vědci nemají. Samotná příprava exempláře se totiž v návaznosti na stav jantaru může protáhnout. „Do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou např. počítačová tomografie,“ přibližuje Petr Kočárek z PřF OU.

Noví zástupci prehistorické hmyzí říše z ostravské laboratoře

Docent Petr Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry. „Jedná se o zástupce vyhynulé čeledi Elcanidae, která stojí na pomezí kobylek a sarančí. Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla,“ komentuje svůj objev Petr Kočárek.

ELLCA NEVELKA A UNIKÁTNÍ VÝRŮSTKY NA ZADNÍCH NOHÁCH. Kresba Petr Kočárek.

Stejně fascinující a jedinečný je také objev docenta Jana Ševčíka, který nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami, je cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky hned několika čeledí, a navíc v neobvyklé kombinaci. „Tak jak je jedinečný pro mě můj syn, stejně tak je pro mě jedinečný i tento objev. Jeho systematické zařazení do nové podčeledi Adamacrocerinae bylo skutečným taxonomickým oříškem, představujícím novou a částečně kontroverzní hypotézu. Zároveň je to také výzva pro další specialisty zabývající se evolucí této skupiny hmyzu. Je tak docela možné, že bude v budoucnu tato podčeleď povýšena na samostatnou čeleď,“ vysvětluje Jan Ševčík.

Jantar vydá ostravským vědcům další tajemství

S popisy dvou zhruba 100 milionů let starých fosílií se oba ostravští entomologové dostali na stránky prestižních vědeckých časopisů Insects a Cretaceous Research. S hledáním dalších zajímavých exemplářů v jantaru navíc ani zdaleka nekončí. Už teď potvrzují, že mají v zásobě další zajímavé objevy, které se v blízké budoucnosti můžou stát námětem pro další publikace.

ELLCA NEVELKA V JANTARU. Foto: Petr Kočárek