Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Roku 2015 vydala Bohumila Adamová prózu Do tmy, s níž následujícího roku získala Magnesiu Literu; na obálce knihy však figuruje Anna Bolavá. Pseudonymy jsou v dějinách literatury běžným jevem, ale zatímco u jmen jako Václav Jebavý či Emil Frída je motivace jejich volby pochopitelná – básnická jména jsou spíše Otokar BřezinaJaroslav Vrchlický –, zde je situace komplikovanější. Jedná se o sofistikovanou jazykovou hru? – Přehození písmen je jasné, stejně jako myšlenka počátku (začínáme od A, takže od Adama); za počátkem nutně následuje bolest, a celá kniha je navíc o osobnostním chátrání sběračky bylin Anny Bartákové. Je možné iniciály považovat za nápovědu o vztahu autorky s její hlavní postavou, nebo je naopak postmoderním úskokem, který má jen zmást konformního čtenáře? – Fakt, že jde o shodu iniciál jména protagonistky a pseudonymu, svědčí spíše pro vysvětlení druhé.
Jsou ovšem ještě složitější případy. Takový Miloš Urban (vlastním jménem Miloš Svačina) je občas Josef Urban, občas Max Unterwasser – a nenese mu to vždy kýžené plody. Jak napsal na serveru databazeknih.cz diskutér jménem Pobíječ much: „Miloše Urbana jsem si kdysi spletl s Honzem Urbanem a čekal jsem fantasy knihy. Bohužel, nedočkal jsem se. Tento autor moc populární není, viz hodnocení jeho knih…“


Příště – WTC a Feťácké doupě: ironie neoficiální toponymie