Její nadšení a aktivní přístup ke všem studentským aktivitám a činnost ve studentské organizaci International Student Club OU (_isc) z ní dělá na poli studentského dění známou tvář. Teď ji ale chvíli nikdo na Ostravské neuvidí. Hance se podařilo získat stáž v Číně, kde stráví 10 následujících měsíců. Při této příležitosti se vybavila blogem na OU@live, kde můžete její cestovatelské i pracovní zážitky sledovat. A my jsme se rozhodli ji také těsně před odjezdem zpovídat.
Kdy jsi naposledy cestovala?
Včera. Od babičky domů (následuje hlasitý smích).
Teď ale vážně. Před týdnem jsem se vrátila z Rumunska, konkrétně z oblasti rumunského Banátu, kde jsem byla pomáhat už loni. V rumunských horách existuje oblast, kde žijí Češi, kteří odešli ještě za Rakouska-Uherska za lepší prací. Mladá generace z této oblasti odchází do Česka za příjemnější budoucností a ta stará, která zůstává v domovině, ocení pomocníky v době sezónních prací. Banát je pro mě víceméně už srdeční záležitost, a protože mě nadchnul tamní život, příroda a lidé, rozhodla jsem se, že se tam vrátím i letos a strávím v této oblasti alespoň týden. Přijela jsem zrovna do období sběru slív na domácí pálenku, takže jsme mohli pomoci.
Byla jsi na dlouhodobější studentské stáži?
Ano, v rámci studijního programu Erasmus+ v Lublani, kde jsem si pobyt prodloužila hned na dva semestry.
Kromě Erasmu, byla jsi někde i v rámci Erasmus Student Network, studentské organizace, která na Ostravské univerzitě působí jako International Student Club OU?
Každý rok je organizováno roční setkání Annual General Meeting, volí se mezinárodní board, což je vedení celého networku, do něhož spadá i naše _isc. Letos to bylo ve Varšavě, kam jsem vyjela za naši sekci. Mimo Polsko jsem byla ještě na programu Eduk8 v Szegedu, což je mezinárodní tréninkový projekt pro mládež.
Na jaký ze svých dosavadních cestovatelských zážitků nejraději vzpomínáš?
Cestování je jeden velký zážitek, vzpomínám si hned na několik silných momentů a okamžiků, kdy jsem si říkala, že nemůže být nic lepšího než s batohem na cestě, ale když opomenu zapadající slunce u oceánu, výhled do skalistých hor a neskutečné množství skvělých lidí, které jsem mohla potkat, vytáhnu jeden kanadský ze šuplíku. V Montrealu jsem přes noc vyfasovala asi 100 kousanců od štěnic, se kterými se moje tělo odmítalo smířit. Po následném užití tišící masti, která mi byla doporučena v lékárně, jsem dostala nějakou alergickou reakci, takže jsem vypadala, že mám místo rukou malé jelita, vypadala jsem směšně, co dodat.
Doufám, že v Číně se k tobě štěnice nedostanou. Kdy přesně odjíždíš a na jak dlouho?
Poslední týden v srpnu, zatím to vypadá, že na 10 měsíců.
Kde přesně bude stáž probíhat a co bude tvým úkolem?
350 km od Pekingu, ve městě Shijiazhuang. Město má skoro 10 milionů obyvatel, což je téměř taková čínská vesnička. Budu učit češtinu na tamní univerzitě.
Jaká jsou tvá očekávání?
Hlavní cíl je ve zdraví doletět, protože let z Berlína do Pekingu trvá asi 10 hodin. Kromě toho chci získat báječné životní zkušenosti a skvělé zážitky. Doufám, že mi stáž následně ukáže další cestu.
Na co se nejvíce těšíš?
Těším se na výuku, jsem ráda, že jsem dostala tuto příležitost. Určitě chci také cestovat a poznat z této země co nejvíce. Ráda bych se naučila základy čínštiny, a pokud mi vyjde čas a finance, tak bych chtěla navštívit kamarády v okolních zemích.
Navštívila jsi někdy předtím Čínu?
Ne, ale byla jsem v čínské restauraci. (smích)
Proč sis vybrala zrovna tuto destinaci?
Ona si vybrala mě.
Budeš svou stáž dokumentovat?
Ano, budu psát blog o mých strastech, zážitcích a poznatcích o Číně.