Michal Břežný bude na Antarktidě zkoumat sesuvy a odtávání ledovců

Autor: Stanislav Janalík , 21. 12. 2018

Doktorand katedry Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Michal Břežný se stane součástí týmu, který bude provádět výzkum na Antarktidě. Katedra fyzické geografie a geoekologie tak bude mít svého zástupce v unikátní expedici.


Jak se zrodila Vaše cesta na Antarktidu?
Můj školitel profesor Tomáš Pánek dostal nabídku od docenta Daniela Nývlta z Masarykovy univerzity, jestli by nechtěl on nebo někdo z kolegů jet na Antarktidu, a rozjet tam výzkum sesuvů. A protože tu má Tomáš dost povinností, tak doporučil mě a já na to kývnul. Takže v podstatě stačil jeden telefonát koncem září a bylo jasné, že pojedu. Upřímně, věřil jsem, že se tam jednou podívám, ale vůbec jsem nečekal, že tak brzo.

Můžete projekt nějak představit?
Je to vše v kompetencích brněnské Masarykovy univerzity, která se dlouhodobě zabývá polárním výzkumem a od roku 2006 provozuje polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Český polární výzkum je v současnosti financován hlavně z projektu CzechPolar2 ministerstva školství, který se týká vybudování a udržování patřičné infrastruktury, a právě antarktického ale i arktického výzkumu

Jak velká bude výprava?
Výprava má celkem 10 členů a 3 členky. Budou tam dva technici, jeden lékař a deset vědců a vědkyň. Co se týče skladby vědeckého týmu, budou tam hlavně biologové, přesněji mikrobiologové a botanici, dále pak geomorfologové, paleontolog a klimatolog.

Co všechno bude výprava řešit?
Já tam jedu za sesuvy, ale kromě nich nás budou zajímat ledovce, a to jak odtávají nebo transport sedimentů. Dále bude probíhat výzkum u nižších rostlin tedy mechů a lišejníků. Botanici tam mají v terénu malé skleníky, kde zkoumají vliv změn klimatických podmínek na rostliny. Mikrobiologové pak budou zkoumat nějaké ty jejich breberky.

O jak výjimečný výzkum jde?
Jelikož publikace z Antarktidy ohledně sesuvů v podstatě nejsou, tak to má potenciál být hodně zajímavé a myslím, že i výjimečné. Jde jenom o to celou problematiku dobře uchopit.

Jaký bude konkrétně Váš úkol?
Primárním cílem bude zmapovat oblasti, kde se sesuvy nacházejí a podrobně sesuvy popsat. V jedné části ostrova Jamese Rosse, jsou ledovce v sesuvných terénech, takže nás bude zajímat tato interakce. Také budeme řešit stáří těch sesuvů. Zvažujeme, že by to mohlo být tak do 10 tisíc let, ale klidně se může ukázat, že půjde o starší jevy. Zajímavé to bude hlavně z hlediska vývoje oblasti a vzájemné interakce ledovců a sesuvů. Samozřejmě ale nepůjde jen o výzkum v mém rajonu, budu pomáhat i dalším kolegům z týmu, a také s celkovým chodem stanice.

Jaká je to pro Vás výzva?
Určitě velká, protože můžu dělat něco úplně nového na pro mě zatím neznámém místě. Zároveň je to ale velká zodpovědnost, protože taková šance v dalších letech přijít nemusí. I proto chci přinést co možná nejlepší data, abychom z toho mohli vyvodit zajímavé a doufám že i správné vědecké závěry. Věřím, že se to podaří.

Máte za sebou nějakou podobnou expedici?
Byl jsem dva týdny na Špicberkách, takže zkušenost s polárním prostředím mám. Velkou výhodou Antarktidy oproti Arktidě je, že tam nežijí lední medvědi, a tak s sebou nemusíte nosit pušku. O to bude náš náklad v terénu lehčí. (smích)

Jak velkým problémem jsou v Antarktidě právě sesuvy?
Samozřejmě je to jiné než v hustě obydlené oblasti. Z hlediska lidské společnosti ty sesuvy nic neohrožují. Předně jde o výzkum vývoje specifické krajiny, což nám může přinést zajímavé informace ohledně vývoje svahů, které budou použitelné i v dalších oblastech. V návaznosti na oteplování klimatu a ústup ledovců tak poznatky můžeme využít například v Alpách. Obecně je vývoj reliéfu během ústupu ledovců i po něm hojně zkoumaným tématem.

Zjišťoval jste si něco o místě, kde budete provádět výzkum?
Samozřejmě, nedílnou součástí výzkumu je samotná přípravná práce – hlavně tedy na počítači. V současnosti máme velmi podrobné digitální modely reliéfu, jak pro samotný ostrov Jamese Rosse, tak i pro celou Antarktidu. Takže prvotní mapování už se uskutečnilo za pomocí digitálního modelu a leteckých snímků. Podle toho teď budeme plánovat další činnost.

Nebude Vám výzkum komplikovat mrazivé počasí?
Jedeme tam v tamním létě, kdy se teploty pohybují většinou od plus pěti stupňů Celsia do mínus pěti. Takže by to neměl být problém a klidně se může stát, že v České republice bude chladněji než na naší stanici na Antarktidě. Ale uvidíme. Můžou přijít i mrazivé bouře, kdy teplota klesne třeba i na mínus dvacet stupňů Celsia. Každopádně doufám, že uvnitř naší stanice bude teplo. (smích)

Jak bude výzkum probíhat v praxi?
Rozhodně nestrávíme celou dobu jen na stanici. Počítáme s terénními kempy, kdy budeme pod stany a podle potřeby budeme vyrážet do terénu. Denně nachodíme i desítky kilometrů. S pomocí GPS, budeme mapovat terén a dělat si obrázek o jednotlivých sesuvech i ledovcích. Budou nás zajímat jejich prostorová rozložení i vazby a dále budeme odebírat vzorky pro datování sesuvů. Pro to využijeme metodu kosmogenních radionuklidů, přesněji chlor-36, který vzniká v horninách po jejich vystavení vlivu kosmického záření. V podstatě čím větší koncentraci chloru-36 ve vzorku zjistíme, tím déle byl vystaven kosmickému záření, a tím je starší.

Na co se nejvíc těšíte?
Bude to pro mě ohromná zkušenost, úžasné prostředí. Už když jsem byl na Špicberkách, tak jsem si polární prostředí hodně zamiloval. Neocenitelný určitě bude klid od internetu, takže doufám, že to bude relax a očista duše. Věřím, že mě to vytrhne z každodenní rutiny a spěchu.

Je naopak něco, čeho se obáváte?
Uvidíme, jaké bude počasí, až poplujeme ledoborcem, protože to bude vícedenní plavba. Pokud by přišla větší bouře, mohl by nastat problém. Zatím nevím, jak jsem na tom s mořskou nemocí. Hlavní určitě bude, vyvarovat se jakýchkoliv zranění v terénu.

Kdy přesně vyrážíte na cestu?
Z Ostravy odjíždím 3. ledna a 4. ledna brzy ráno se připojím ke zbytku výpravy, se kterou budeme vyrážet z Brna do Vídně na letiště. Odtamtud se letecky přesuneme do Madridu a následně do Santiaga de Chile, odkud se dopravíme do Punta Arenas, kde dokoupíme čerstvé zásoby a odkud poplujeme ledoborcem na stanici.

Jak dlouho se už na expedici připravujete?
Psychicky už se chystám od konce září. A jinak? Prakticky od konce listopadu namísto vánočních dárků řeším hlavně nákupy vybavení pro cestu na Antarktidu. (smích)

Jak dlouho se na Antarktidě zdržíte?
Návrat je plánovaný do 10. března, ale samozřejmě ho může ovlivnit počasí. Můžeme dojet o něco dříve nebo později. Na stanici bychom měli být minimálně 5 týdnů.

Co na Vaši cestu říkali doma?
Mamka byla nadšená, ale jinak nic zvláštního, už si na to moje rajzování po světě asi zvykli.  (smích)

Budete s nimi nějak ve spojení?
Je pravda, že i kvůli absenci internetu a telefonního signálu bude spojení složitější. Přes satelitní telefon by ale mělo být možné se s nimi spojit.

Co si berete s sebou?
Kromě teplého oblečení do terénu, samozřejmě fotoaparát, GPS a věci, které potřebuju pro svou práci. Hlavně tedy notebook a hromadu externích disků. Dat bude spousta a záloh není nikdy dost. Prý je také tradice vzít nějakou knížku, kterou pak na stanici necháme. Asi přibalím V Horách šílenství od Howarda Phillipse Lovecrafta, kde se jeden z hororových příběhů odehrává v rámci expedice na Antarktidě.

Kdy se rodina, známí nebo kolegové dočkají nějakých fotek?
Počítám s tím, že až se po konci naší mise dostaneme ze stanice zpět do Chile, pošlu první fotky a delší zprávy. To hlavní ale přijde až po návratu domů, až se aklimatizuju. Každopádně aktuality ohledně expedice ale i další zajímavosti ohledně antarktického výzkumu je možné sledovat na https://cs-cz.facebook.com/polar.sci.muni.cz/

Kdy byste mohl mít nějaké závěry výzkumu na Antarktidě?
Během roku budeme zpracovávat získaná data a měli bychom zaslat vzorky na datování. Jejich zpracování v laboratoři ale může trvat klidně rok i déle, takže ještě uvidíme.