Kramářské písně věnované Panně Marii se vztahují ke klíčovým ženským tématům

Autor: , 12. 5. 2014

O lásce ke starší literatuře, mariánských kramářských písních a obrazu ženy, který podávají.


Ilustrační foto Jakub Ivánek

Bc. Monika Szturcová letos uzavírá studium učitelství pro střední školy s aprobací český jazyk a literaturahistorie. Pochází z Horní Suché, absolvovala Gymnázium s polským jazykem vyučovacím v Českém Těšíně, v současnosti bydlí v Ostravě. Letos v dubnu získala na Studentské literárněvědné konferenci organizované Ústavem pro českou literaturu AV ČR prestižní Cenu Vladimíra Macury. Příspěvek přednesený v Praze nazvaný Variantnost kramářských písní na příkladu mariánských kramářských písní s poutní tematikou ze sbírky Muzea Těšínska byl rovněž východiskem našeho rozhovoru.

Monika Szturcová (na fotografii Vendy Trnkové)

Monika Szturcová (fotografie Vendy Trnkové, archiv Ústavu pro českou literaturu AV ČR)

Čím vás téma kramářských písní zaujalo?

K tématu kramářských písní jsem se dostala díky zájmu o starší literaturu, který ve mně podnítila velmi poutavá výuka starší literatury na katedře české literatury. Na počátku jsem o kramářské tvorbě měla představu jako většina nezasvěcených lidí – pod pojmem kramářská píseň jsem si představila světské písně zpracovávající pestrá témata jako příběhy o lásce, rodinný a manželský život, katastrofy, zločiny a popravy. Nicméně jsem záhy zjistila, že většina kramářských písní má náboženský obsah, objevují se zde i umělecky zdařilé písně a postupně si mě tato tvorba svými četnými specifiky získala. Mám oblíbené písně, které mě dovedou pobavit svou (z dnešního pohledu) kouzelnou naivitou. U jiných zase lze obdivovat autora za propracovanou kompozici, budování dějového napětí a hru se subjekty, které v písni promlouvají. Svou diplomovou práci jsem zaměřila na kramářské písně věnované Panně Marii, které mě oslovily zejména tím, že se vztahují ke klíčovým ženským tématům.

V čem se svět a lidé za tu dobu, která nás od vzniku mariánských kramářských písní dělí, změnil? Čemu bychom bez pomoci vysvětlivek nerozuměli?

Samozřejmě se za tu dobu změnily nároky na literaturu, takže si lze těžko představit rozšířené čtení kramářských písní zapříčiněné jiným než odborným zájmem. Na druhou stranu to pro nás může být zajímavé nahlédnutí do mentality našich předků. Dnešní čtenář bývá zpravidla háklivý na jakékoliv moralizování – to se v kramářských písních uplatňuje v hojné míře. Dále pak svérázné zpracování některých písní a výběr efektních námětů, podaných bombastickou formou, může dnes čtenáři připadat přežité, až směšné. Také nám mohou na první pohled připadat nezvyklé motivy tzv. mystické erotiky – vyjadřování náboženského obsahu pomocí milostných motivů (Panna Marie se např. oslovuje jako Milenka).

V čem zůstávají lidé naopak stejní?

Myslím, že máme stále stejnou zálibu v senzačnosti, naturalismu a v napínavých příbězích. Faktem je, že se v případě kramářských písní vždy jednalo o komerční artikl a od toho se odvíjel i výběr témat a jejich zpracování – nutnost zaujmout potenciální zákazníky hrála stejně důležitou roli jako dnes.

Mohla byste pro čtenáře vybrat několik veršů typických pro poetiku těchto písní? Čeho bychom si měli všimnout?

Jak jsem již naznačila, jedná se o písně se širokým spektrem umělecké kvality. Mezi texty, s nimiž jsem pracovala, považuji za umělecky nejhodnotnější písně s výrazně zastoupenými rozjímavými prvky – to se pojilo s poměrně velkým zastoupením rétorických figur. Jako příklad mohu uvést Písničku pobožnou obsahující v sobě žalost Panny Marie při umučení Syna jejího. Nabádání k rozjímání o duchovním tématu se zde pojí s výrazným emocionálním působením – výpověď Panny Marie je velmi expresivní, např.: Ach, co jsi pak zavinil Jezu překrásný,/ žes provazy k sloupu tuze svázaný,/ nesla bych já také s ním jeho kříž těžký,/ promluv slovo z kříže ke mně,/ pomni, že jsem tě já pracně chovala. Účinek písně dotváří řada naturalistických obrazů, např.: Hleď duše všeliká, vytáhli z rukou kosti. Detailní popisy mučení vyvolávaly jistě silný emocionální prožitek a zvyšovaly působivost textu. Dokonce se v písni projevuje osobní nespokojenost, snad i pochybnosti, Panny Marie jako lidské bytosti, neboť účast na Božím plánu jí přinesla hlubokou osobní tragédii: Ó Gabrieli svatý, kdež jsou ta slova,/ nimiž jsi mne pozdravil,/ buď Panno zdráva,/ mluvil jsi milosti plná,/ já nyní všecka mizerná,/ bolestí ztrápená, hledíc na to tělo svaté,/ jenž pěstuje z kříže onaké,/ tak opuštěná. Zajímavé je, že dále je zobrazena jako obyčejná žena, která musí nést tíhu obrovského utrpení a osamocení: Nemám přátel smutná žena (…). Posléze se však obsah ubírá tradičním směrem a Panna Marie se projevuje jako bytost vyvolená, která dovede odhlédnout od osobních pocitů a vyjadřuje vděčnost Bohu, že se mohla podílet na vykoupení lidstva: Děkujiž Otče, Bože, smutná jediná,/ že jsi mně dal za dar tvého Syna,/ budiž pochválen ze všeho,/ že vykoupení lidského,/ byla jsem Matkou. (…).

Na druhou stranu se setkáme i s písněmi, které mají myšlenkový obsah o poznání méně hluboký. Jako příklad jsem vybrala dvě sloky z šedesáti slokové Nové písně o zkáze města a chrámu Mariazell: A když jest hořet začalo,/ kdo pak předce šťasný byl,/ že v čerstvosti své hovádko/ ven za humna vystrčil. Dobytek se domů hlásí,/ hospodář spíná ruce,/ nemám píce, ani maštal/ ó mé zlaté dobytče.