Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Lektorkou druhého setkání cyklu Moderní škola – dílna lidskosti?, které proběhlo 26. října v ostravském klubu Fiducia za účasti budoucích učitelů, středoškolských praktiků i didaktiků, byla tentokrát Vlasta Vyčichlová, pedagožka, výchovná poradkyně a dlouholetá spolupracovnice projektu Jeden svět na školách, která více jak čtyř desítkám zájemců představila možnosti: 1. jak na školách od základních po vysoké pracovat s dokumentárním filmem (aktuálně jsou k dispozici skripta Dokumentární film ve výuce); 2. jak přiblížit problematiku utečenectví a sžívání vzdálených kultur. Po zhlédnutí britského dokumentárního snímku z roku 2009 Na kole za svobodou předvedla auditoriu metodu, při níž učitel nevnucuje studentům určitý názor, ale vytváří prostor pro názorovou pluralitu, kterou se studenti učí respektovat. Hlavním cílem hodiny by v tomto případě bylo:

  1. Uvědomit si, že chceme-li něco změnit, je dobré začít u sebe.
  2. Ukázat, že změnu mohou přinést malé akce v našem okolí.
  3. Hledat způsoby realizace pomoci, kterou chci poskytnout.
  4. Uvědomit si vlastní postoj k problematice migrace.

Jelikož šlo o modelovou lekci, seznamovala nás Vlasta Vyčichlová se svými zkušenostmi nejen s promítáním tohoto filmu, ale i s efekty, které se se systematickým využíváním „filmové metody“ pojí, k nimž patřila v jejím případě např. spontánní a skutečně realizovaná snaha studentů o aktivní zapojení do řešení společenských problémů, probuzení zájmu rodičů o sdílení filmových prožitků se svými dětmi apod. V diskusi k filmu zazněly ovšem i skeptičtější názory vyjadřující obavu, zda subjektivně režírovaný osobní příběh dvou imigrantů nemůže ve studentech vyvolat nedůvěru a pocit stejné manipulace, s jakou se setkáváme v médiích. Podle Vlasty Vyčichlové ale i tyto postřehy k otevřené diskusi patří, a není proto třeba se jich obávat. Cílem je totiž předcházet krizovým situacím, kdy se ze společenského tlaku rodí různá radikální, zkratová řešení: „Svůj postoj bychom měli budovat ve chvílích klidu, a jsme-li později ve stresu, můžeme se o něj opřít. Strach bývá, jak známo, ten nejhorší rádce.“ Porozumění má Vlasta Vyčichlová i pro studenty citlivě vnímající problémy, na jejichž řešení instituce rezignují, takže mají potřebu se s problémem sami co nejúčinněji a nejrazantněji vypořádat, a snadno se tak stávají kořistí extremistů. Také těmto studentům dává výuková metoda svým nelhostejným, aktivním přístupem naději a příklad.
IMG_0232
Druhou část setkání tvořila diskuse, k níž byli přizváni i odbornice na romskou kulturu Nina Pavelčíková (Katedra historie FF OU) a Libor Magdoň, pedagog místeckého Gymnázia Petra Bezruče. Nina Pavelčíková podpořila význam osobního příběhu, jenž zároveň zprostředkovává osobní setkání s jinou kulturou, etnikem či odlišnou perspektivou, což mj. pomáhá odbourávat strach z neznámého. To je jedním z důvodů, proč respektuje tzv. orální historii jako podstatnou součást historického bádání a moderní výuky. Podle zkušeností Niny Pavelčíkové nemusí předávání osobního příběhu a následná diskuse podléhat subjektivnímu zkreslení. Také ona vyjádřila respekt k názorovému pluralismu, v němž je prostor jak pro pozitivní, tak negativní zkušenosti.
Škola, na níž působí Libor Magdoň, nabízí studentům různé možnosti setkání s jinými kulturami: např. během Dne Tibetu se dozvídali o povaze a kořenech této kultury a o obtížných společenských podmínkách, s nimiž se musí vyrovnávat; jejich skauti pomáhají ve spolupráci s Adrou organizovat přímo na Ukrajině dětské tábory; zahraničním studentům škola umožňuje roční studijní pobyt; v plánu jsou i další Dny mapující život v totalitních a autoritativních režimech. Do diskuse nad zhlédnutým filmem se Magdoň zapojil názorem, že by emocionální stránka věci měla být vyvažována racionálním přístupem k problému, např. bychom měli vědět, jaké podmínky pro interkulturní komunikaci vytváří školský zákon, aby se s ním i dobře míněná aktivita nedostávala do střetu a aby se o něj učitelé mohli naopak plně opírat.
Setkání organizuje Filozofická fakulta OU. Dalšími tématy budou:
9. listopadu – O moderních technologiích ve výuce; 16. listopadu – Škola jako most mezi tradicí a inovací.
Srdečně zveme všechny zájemce!