Výstava obrázků romských dětí z Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež komunitního centra Liščina, reflektuje osudy Romů během druhé světové války. Výstava nese název Opomíjený holokaust.
Vernisáž výstavy Opomíjený holokaust se bude konat 27. 1. od 15 hodin v prostorách pavlače budovy E (Reální 5, Ostrava).
Nápad představit jejich kresby a práci komunitního centra se zrodil v hlavě naší absolventky Magdalény Michlové, která vystudovala katedru sociologie a dnes je koordinátorkou a fundraiserkou obecně prospěšné společnosti Vzájemné soužití.
Autory obrázků jsou romské děti ve věku 8 – 16 let. Většina z nich momentálně řeší spíše školu a každodenní problémy spojené s dospíváním. Minulost, ale i budoucnost je pro ně něco těžko představitelného a vzdáleného. Pracovníci Vzájemného soužití proto pomáhají romským dětem i jejich rodičům nalézt vztah k minulosti, kořenům a tradicím, vyrovnat se s často problematickou přítomností, aby měli čas a sílu myslet také na budoucnost.
Opomíjený holokaust
Název výstavy připomíná události, které byly po mnohá desetiletí opomíjeny. Ze strany státu, médií i veřejnosti často nebyl zájem o otevírání témat etnicity, romský holokaust byl dlouhá léta přehlížen a poznamenám přetrvávajícími předsudky vůči Romům. V připomínání obětí holokaustu máme vůči Romům stále jistý dluh. Zatímco v západní Evropě, Polsku či Maďarsku je vyhlášen 2. srpen jako Mezinárodní den romského holokaustu, u nás k tomuto významnému symbolickému aktu zatím nedošlo.
Historická fakta jsou i nadále často překrucována a romské oběti holokaustu jsou dokonce některými českými politiky záměrně zpochybňovány. Otázka přístupu většinové české společnosti k romskému holocaustu totiž do značné míry zrcadlí náš přístup k Romům jako takovým.
Romský holokaust a jeho místo v české minulosti a přítomnosti
První čistě „cikánské tábory“ v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu vznikly z původních trestních a pracovních táborů začátkem roku 1942, kdy byl přijat výnos o “potírání cikánského zlořádu”. Během následujících dvou let zde bylo internováno přes 2000 „cikánů a cikánských míšenců” z celkového počtu 6500 soupisem podchycených Romů na našem území. V březnu 1943 pak byli vězni obou těchto táborů i většina doposud svobodných Romů odvezena do Osvětimi. Osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau se však žádní romští vězni nedočkali. Posledních 3000 romských mužů, žen a dětí bylo posláno do plynových komor už několik měsíců předtím – na počátku srpna 1944. Šlo o hrůzné vyvrcholení nacistického tzv. konečného řešení cikánské otázky, kterému v Evropě padlo za oběť několik set tisíc Romů. Druhou světovou válku přežilo necelých 600 českých a moravských Romů, což byla přibližně desetina původního počtu.
Zdroj: Holocaust.cz