Geografové Přírodovědecké fakulty si posvítili na rozvoj srdce Ostravy ve stínu Nové Karoliny

Autor: , 26. 7. 2020

Výzkumný tým Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) si posvítil na osmiletý vývoj srdce Ostravy ve stínu známého nákupního centra. Jejich unikátní analýza se dostala do prestižního časopisu Cities.


Centrum města je u velkých metropolí zpravidla jejich tepajícím srdcem. U Ostravy to ale zatím až tak neplatí. Na první pohled se sice ostravské centrum proměňuje a přibývají v něm nové kavárny i bistra. Realita je ale nejen podle geografů PřF OU mnohem složitější. Když před lety někdejší představitelé Ostravy dali zelenou obchodně-zábavnímu centru Forum Nová Karolina, viděli v něm symbol obrody města i impuls k rozvoji jeho centrální části. Na lukrativních pozemcích po někdejší koksovně tak v roce 2008 začal růst obchodně-zábavní kolos soukromého developera.

Místo symbolu obrody Fukušima

Už před slavnostním otevřením v březnu 2012 se ale ukázalo, že nové obchodně-zábavní centrum pro Ostravany nebude tolik očekávaným symbolem a architektonickým skvostem. Forum Nová Karolina si kvůli jisté podobě s nechvalně známou japonskou jadernou elektrárnou velmi záhy vysloužilo přezdívku Fukušima. Jak si všímají vědci z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF OU, obchodně-zábavní kolos předpokládanou hlavní roli v rozvoji centra Ostravy ani po letech neplní. I když Forum Nová Karolina přineslo jisté impulsy, dnes je jednou z příčin strádání centra města.

Právě realita prázdných výloh a proměna centra města v čase vyprovokovala geografy PřF OU k vytvoření unikátní analýzy. „Zmapovali jsme proměnu nabídky služeb a obchodů, které se nacházejí v centru Ostravy. Sbírání dat probíhalo hned v několika vlnách. Mohli jsme se opřít o starší data z let 2006 a 2011 a následně po otevření Fora Nová Karolina o analýzy z let 2016 a 2017,“ říká za výzkumný tým katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF OU Ondřej Slach.

Proměna obchodních ploch v centru Ostravy

Klíčovými ukazateli pro dopadovou studii ostravských geografů byl podíl prázdných ploch v centru města v přepočtu na jeho celkovou plochu, životaschopnost obchodních jednotek a kvalitativní proměna nabídky. „Ten nárůst prázdných ploch po otevření Nové Karoliny v roce 2012 je tam v řádech desítek procent. Ještě v roce 2011 byly prázdné obchody čtyři, o rok později jich bylo už přes čtyřicet. Dynamika, s jakou se následně proměňovala obchodní nabídka v ostravském centru potvrdila pokles životaschopnosti jednotek. Ruku v ruce s tím došlo také ke změně kvality sortimentu, který mohli zákazníci v ostravském centru sehnat. Do Nové Karoliny se odstěhovaly některé známé obchodní značky i služby,“ přibližuje Slach.

I přes to ale podle výzkumníků PřF OU není nic černobílé. Kromě zmíněných negativních dopadů je podle nich třeba vnímat také ty pozitivní. Sousedství Forum Nová Karolina přineslo jisté odlehčení ostravskému centru v podobě uvolněných prostor, snížení nájmů u obchodních ploch a větší prostor pro aktivity, které by se jinak v daném území nerozvíjely. Ostravské širší centrum dnes plní významnou roli z hlediska nabídky pracovních míst, kde je jen v sektoru služeb koncentrováno odhadem zhruba 20 tisíc pozic.

Gastronomizace centra versus doba koronavirová

V návaznosti na tento stav v centru Ostravy došlo k rozvoji gastronomie a jakési „gastronomizaci“ vázané především na pracovní dny. „Na projekt revitalizace celé Nové Karolíny šlo z veřejných peněz víc než 100 milionů euro. Je na zvážení, zda to je pro podobný vývoj a nastalou foodizaci centra adekvátní cena. Nechceme ale řešit, co bylo. Jednou tu Forum Nová Karolina stojí, tak je třeba se s její existencí vyrovnat. Před lety se zkrátka tehdejší představitelé města takto rozhodli a byť s tím třeba nemusíme souhlasit, v danou dobu to bylo relativně pochopitelné. Naší studií chceme jednak připojit své poznatky a zároveň vstoupit i do mezinárodní diskuze o velkých projektech v kontextu smršťujících se měst,“ dodává za výzkumný tým Ondřej Slach.

Téma skomírajícího centra Ostravy je i díky jeho „gastronomizaci“ v poslední době sice na první pohled u veřejnosti i politiků upozaděno, dopady koronavirové pandemie ale můžou situaci podle geografů PřF OU brzy změnit. Právě pro gastronomické provozy nebo služby totiž byla omezení v rámci nouzového stavu hodně tvrdá. I proto se výzkumníci obávají možného návratu v čase a opětovného zhoršení situace.

Nedořešené propojení centra s Novou Karolinou

Nadále je tak podle nich třeba uceleně řešit koexistenci centra Ostravy a Fora Nová Karolina. Ideálně minimalizováním negativních efektů a posílením těch pozitivních. „Dominujícím prvkem pro Forum Nová Karolina je auto – lidé tam přijedou a odjíždějí. I proto došlo k jeho fyzickému vyčlenění Karoliny z centra města. Je nutné vytvořit funkční propojení srdce města s Karolinou a vyřešit pomyslný „špunt“ v podobě náměstí Dr. E. Beneše s Ostravicí. Město musí iniciovat vytvoření takové nabídky v centru, aby bylo pro návštěvníky lákavé k trávení času – a to nejen v pracovní dny. Musí jít o pestrý mix se specifičtější nabídkou nikoliv o konkurenci pro Novou Karolinu. Ruku v ruce s tím, je potřeba zlepšit průchodnost mezi Karolinou a centrem pro pěší i cyklisty,“ vysvětluje za výzkumný tým PřF OU Alexandr Nováček.

Příkladů, kde se podobné propojení velkých nákupních středisek se srdcem města podařilo, najdeme v zahraničí hned několik. „Krásný příklad najdeme například v anglickém Liverpoolu, kde se ta koncepce propojení povedla. Podobně úspěšný projekt pak najdeme ale i v Southamptonu nebo v Mnichově. Ve všech jde o jeden prvek velké mozaiky, a to začlenění se tam i s využitím různých prvků podařilo,“ jmenuje Nováček.

S analýzou může pracovat ostravská radnice

Své závěry nabídne výzkumný tým PřF OU dál. „Představitelům města dáváme k dispozici evidenci i s návrhy jak s daným územím a propojením pracovat dál. Zároveň jim chceme dát také určitý návod, jak v budoucnu postupovat u podobně velkých projektů jako Forum Nová Karolina. To znamená neřešit jen samotnou parcelu, ale zároveň i dopady a funkčnost v rámci města jako celku. V praxi. Developer vždy udělá jen to, co mu dovolí veřejný sektor a snaží se logicky maximalizovat zisk, zatímco veřejný sektor se zaměřuje na maximalizaci užitku. Obojí se vzájemně nevylučuje, ale vždy je potřebné hledat prostřednictvím vyjednávání vzájemný kompromis. I proto by v budoucnu mělo být pro komunální politiky prioritou nastavit mantinely tak, aby město mělo větší vliv na plánování a realizaci velkých projektů. Monofunkční prostory rozhodně nejsou cestou ke smysluplnému rozvoji měst,“ uzavírá za výzkumný tým Ondřej Slach.