OU@live https://alive.osu.cz Živý online magazín Ostravské univerzity Mon, 14 Jan 2019 21:38:05 +0000 cs-CZ hourly 1 Dva týdny pod plachtami https://alive.osu.cz/dva-tydny-pod-plachtami/ https://alive.osu.cz/dva-tydny-pod-plachtami/#respond Mon, 14 Jan 2019 21:38:05 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23494 Od 4. do 18. září 2018 probíhal každoroční kurz SAIL (Sustainability Applied in International Learning) na palubě polské plachetnice Fryderyk Chopin, organizovaný univerzitou Uppsala. Kurz je součástí...

Příspěvek Dva týdny pod plachtami pochází z OU@live

]]>
Od 4. do 18. září 2018 probíhal každoroční kurz SAIL (Sustainability Applied in International Learning) na palubě polské plachetnice Fryderyk Chopin, organizovaný univerzitou Uppsala. Kurz je součástí programu, který spojuje státy s úmořím Baltského moře s cílem spolupracovat na otázkách udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí právě v této oblasti (Baltic University Network). Ostravská univerzita je členem programu od března 2018 a ihned se zapojila do jeho aktivit.

V rámci SAIL 2018 se na palubě sešlo 30 studentů a 8 vyučujících z Běloruska, České republiky, Estonska, Finska, Německa, Litvy, Polska, Ruska, Slovenska, Švédska a Ukrajiny, kteří se v průběhu kurzu plavili ze Štětína (Polsko) do Stavangeru (Norsko) přes Visby (Švédsko). Zde se posádka během dvoudenní zastávky účastnila programu připraveného univerzitou Uppsala – přednášky, tematické aktivity a návštěva ekologické vesničky. Studenti a učitelé se také účastnili akce World Clean Up Day a společně vyčistili pláž ve městě.

Během plavby se účastníci starali o chod lodi, měli navigační hlídky v průběhu celého dne a noci, pomáhali v kuchyni, s úklidem a s pomocí stálé posádky lodi nastavovali plachty a ráhna během manévrů lodi. Kromě nedostatku spánku bojovali s mořskou nemocí a s běžnými denními situacemi, které se kvůli náklonům lodi nečekaně komplikovaly.

V neposlední řadě na palubě probíhal také akademický program. Debatovalo se například o energetických systémech budoucnosti, mikroplastech v oceánu, zvládání stresu či recyklaci odpadu. Hrály se i hry, při nichž se studenti pokusili udržet světovou ekonomiku s ohledem na ekologii nebo například uživit své rybářské společnosti a zároveň nevyhubit populaci ryb. Na závěr každá z šesti pracovních skupin pod vedením jednoho z vyučujících obhájila výsledky svého projektu, na kterém pracovala po dobu kurzu.

I přes to, že plavba byla opravdu náročná, všichni odjeli domů s opravdu nezapomenutelným zážitkem.

V letošním roce se program SAIL for Students uskuteční ve dnech 4. – 16. 8. 2019. Program SAIL for Teachers pak ve dnech 26. 6. – 3. 7. 2019. Více informací o programu a o termínech pro podání přihlášky naleznete zde – https://www.balticuniv.uu.se/education/sail/. 

Příspěvek Dva týdny pod plachtami pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/dva-tydny-pod-plachtami/feed/ 0
Centrum diagnostiky lidského pohybu otevírá brány všem zájemcům https://alive.osu.cz/centrum-studii-lidskeho-pohybu-otevira-brany-vsem-zajemcum/ https://alive.osu.cz/centrum-studii-lidskeho-pohybu-otevira-brany-vsem-zajemcum/#respond Sat, 12 Jan 2019 10:57:47 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23269 Chcete vidět, jak vypadají špičkově vybavené laboratoře? Zajímají vás detaily měření výzkumů na světové úrovni? Víte, z čeho se skládá vaše tělo? Tak neváhejte a přijďte se k nám podívat, změřit se a porozumět vědě z našeho pohledu!

Příspěvek Centrum diagnostiky lidského pohybu otevírá brány všem zájemcům pochází z OU@live

]]>
Centrum diagnostiky lidského pohybu, které je součástí Katedry studií lidského pohybu Ostravské univerzity, vás srdečně zve na vědeckou exkurzi! V Centru se zaměřujeme na rozšiřování vědomostí v oblasti sportu, snažíme se přenášet výsledky výzkumu do praktických aplikací výhodných pro společnost a v neposlední řadě zprostředkovat výhody, které plynou z pohybové aktivity.

Podle moderních výzkumů váš pohyb prozrazuje daleko víc, než jste si doposud mysleli. V rámci exkurze v naších laboratořích si můžete vyzkoušet, jak fungují moderní metody analýzy pohybu ve sportu. Máme připraveny ukázky pro děti i dospělé. V rámci exkurze si můžete nechat udělat kompletní analýzu složení lidského těla zcela zdarma.

Nabídka je určena jak zvídavým jednotlivcům a rodinám s dětmi, tak i základním a středním školám či uchazečům o studium. Exkurzi lze naplánovat na kterýkoli den v týdnu včetně víkendu. Přibližná délka trvání je 45-60 minut, v případě zájmu je možné zprostředkovat i praktický workshop s ukázkami fyziologických zátěžových testů, biomechaniky vybraného sportu apod. Ideální počet účastníků exkurze je 20, avšak lze individuálně domluvit i rozdělení do skupinek.

Exkurze je zdarma a probíhá na ulici Varenská 40a v Ostravě

Pokud byste měli zájem zjistit, jak se dělá věda v oblasti sportu na Ostravské univerzitě, neváhejte nás kontaktovat prostřednictvím emailu adam.motyka@osu.cz či na telefonu 777 799 645.

Budeme se na vás těšit!

 

Příspěvek Centrum diagnostiky lidského pohybu otevírá brány všem zájemcům pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/centrum-studii-lidskeho-pohybu-otevira-brany-vsem-zajemcum/feed/ 0
Eduroam – zůstaňte v obraze i na cestách! https://alive.osu.cz/eduroam-zustante-v-obraze-i-na-cestach/ https://alive.osu.cz/eduroam-zustante-v-obraze-i-na-cestach/#respond Tue, 08 Jan 2019 19:57:33 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23473 Víte, že služba eduroam je k dispozici už i na mnoha českých nádražích? A jejich počet stále roste!

Příspěvek Eduroam – zůstaňte v obraze i na cestách! pochází z OU@live

]]>
Máme pro vás dobrou zprávu! Nyní už i během mnohdy nekonečného čekání na vlak či autobus můžete zůstat ve spojení se světem. Služba eduroam, která poskytuje bezplatné připojení k internetu všem studentům, pedagogům a vědcům, je nově dostupná na celkem dvanácti českých nádražích, a to díky společnému úsilí sdružení CESNET a společnosti ČD – Telematika.

Surfovat na vlnách internetu můžete na obou ostravských nádražích, ale také třeba v Praze, Brně, Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Ústí nad Labem a v neposlední řadě i ve Zlíně. Pokud ještě nepatříte mezi uživatele služby eduroam, neváhejte ani chvilku a nastavte si připojení do sítě prostřednictvím Portálu OU. Rozhodně nebudete litovat!

Síť eduroam (education roaming) je zabezpečená WiFi infrastruktura, kterou provozuje a dále vyvíjí mezinárodní výzkumná a vzdělávací komunita. V České republice se v současnosti můžete do sítě eduroam připojit na 850 místech, a v zahraničí pak v dalších 25 000 lokalitách rozmístěných celkem ve 101 zemích.

Více na: www.eduroam.cz

Sdružení CESNET bylo založeno v roce 1996 vysokými školami a Akademií věd ČR. Buduje a rozvíjí národní e-infrastrukturu CESNET určenou pro vědu, výzkum a vzdělávání, která zahrnuje počítačovou síť, výpočetní gridy, datová úložiště i prostředí pro spolupráci a nabízí širokou škálu služeb univerzitám, vědecko výzkumným pracovištím i dalším institucím. Sdružení se zabývá také vlastním výzkumem a vývojem informačních a komunikačních technologií a reprezentuje Českou republiku v důležitých mezinárodních projektech, zejména v budování panevropské sítě GÉANT. Sdružení CESNET klade velký důraz na problematiku bezpečnosti provozu sítí, služeb a ochrany uživatelů. Více na: www.cesnet.cz

Příspěvek Eduroam – zůstaňte v obraze i na cestách! pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/eduroam-zustante-v-obraze-i-na-cestach/feed/ 0
Předvánoční Erasmus+ https://alive.osu.cz/predvanocni-erasmus-2/ https://alive.osu.cz/predvanocni-erasmus-2/#respond Tue, 08 Jan 2019 10:05:06 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23440 Setkání studentů Erasmus+ na PdF v předvánočním čase

Příspěvek Předvánoční Erasmus+ pochází z OU@live

]]>
11. prosince 2018 se v prostorách PdF OU uskutečnilo  předvánoční setkání se zahraničními studenty. Studenti hovořili o vánočních zvycích, hosté měli možnost ochutnat tradiční španělskou tortillu, studenti zazpívali kolegy. V doprovodu Jana Spisara předvedli, jaké písně se naučili zpívat v rámci předmětu KHV/E-MAS a pod vedením Anety Suchomelové i zatančili. Na závěr setkání si studenti převzali dárky. Děkujeme všem, kteří pomohli tuto akci připravit.

Příspěvek Předvánoční Erasmus+ pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/predvanocni-erasmus-2/feed/ 0
Reprezentační ples Ostravské univerzity 2019 https://alive.osu.cz/reprezentacni-ples-ostravske-univerzity-2019/ https://alive.osu.cz/reprezentacni-ples-ostravske-univerzity-2019/#respond Mon, 07 Jan 2019 12:52:24 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23426 Hlava v hlavní roli! To je originální téma letošního ročníku Reprezentačního plesu Ostravské univerzity. Přijďte na honosný, přesto přátelský ples plný kvalitní hudby a vynikající zábavy!

Příspěvek Reprezentační ples Ostravské univerzity 2019 pochází z OU@live

]]>
Už počtvrté roztančí Ostravské univerzita všechny tři sály Starých koupelen Dolu Hlubina. 15. února 2019 se zde koná další ročník Reprezentačního plesu Ostravské univerzity, který v posledních letech provází vždy originální téma. Letošním je Hlava v hlavní roli – tedy klobouky, výrazné a extravagantní účesy nebo třeba jen drobné vlasové doplňky. Cokoliv je vítáno, nebojte se experimentovat!

Kromě vznešeného dress codu budou kralovat i hudební zážitky: v hlavním sále Starých koupelen ve druhém patře odstartuje ve 20:00 zábavu Sunday Swing, který od 22:00 vystřídá Big Band!!! Ostrava, složený z členů muzikálového orchestru Národního divadla Moravskoslezského. Hlasově ho povede zpěvák Tomáš Savka, držitel ceny Thálie za muzikál Evita a finalista první řady soutěže Superstar. S Bandem se protančíte až do naší Velké půlnoční losovačky, ve které vás už tradičně čekají velkorysé ceny partnerů plesu.

>>>KOUPIT VSTUPENKY<<<

V dolním sále se pak těšte na kapelu Kobra Party Band Universal, která to rozjede od 20:00 do samotné půlnoci. Závěrečná párty v dolním sále pak bude patřit originální dvojici Dr. Zeppelin & Matúš Tomala, která kombinuje skvělou taneční muziku například s živými saxofonovými sóly. A ty zvednou z židle každého z vás.

Vstupenky na Reprezentační ples Ostravské univerzity 2019 pořídíte na portálu Tickito.cz. Pokud si pořídíte vstupenku na sezení, tedy se svým místem v jednom ze tří sálů, v její ceně je i stokorunový poukaz na jídlo dle vašeho výběru. Cena vstupenky na sezení v Hlavním sálu je 500 korun, sezení u stolu v Dolním sálu vyjde na 450 korun a v Big Baru pořídíte za 400 korun. Tento sál je jako obvykle bez živé hudby pro milovníky klidného prostředí, kteří Reprezentační ples vnímají více jako příležitost k setkání, než k tanci. Vstupenky na stojáka stojí pouhých 250 korun, jejich součástí není stokorunový poukaz na teplé jídlo a jsou zde pro všechny vytrvalce, kteří zkrátka hodlají trávit většinu času na parketu nebo na baru. Všechny vstupenky vás samozřejmě opravňují k pohybu ve všech sálech a nejste nijak omezeni.

Na našich barech jako vždy najdete lahodná vína moravského vinařství Mikrosvín, které je stálým partnerem Reprezentačního plesu Ostravské univerzity, pivo z místního Pivovarského domu Ostrava, který speciálně pro Ostravskou univerzitu vaří studentské pivo IQač nabité ginkgo bilobou i povedené míchané drinky pro gurmány, kteří se zkrátka nesmíří s „obyčejným panákem“.

Srdečně vás na Reprezentační ples Ostravské univerzity zveme a věříme, že právě s letošním dress codem, který každému dává prostor být „ve své kůži“, se nám opět podaří vytvořit vznešenou a přesto přátelskou atmosféru celého plesu.

 

 

Příspěvek Reprezentační ples Ostravské univerzity 2019 pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/reprezentacni-ples-ostravske-univerzity-2019/feed/ 0
Naši studenti se v Horním Rakousku seznámili s proměnou průmyslového regionu https://alive.osu.cz/nasi-studenti-se-v-hornim-rakousku-seznamili-s-urbanni-promenou-prumysloveho-regionu/ https://alive.osu.cz/nasi-studenti-se-v-hornim-rakousku-seznamili-s-urbanni-promenou-prumysloveho-regionu/#respond Fri, 04 Jan 2019 12:48:39 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23374 Studenti Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zaměřili na urbanní proměnu regionu Horního Rakouska, který měl původně silně průmyslový ráz. Hledali možné paralely mezi tamními městy a městy v Moravskoslezském kraji.

Příspěvek Naši studenti se v Horním Rakousku seznámili s proměnou průmyslového regionu pochází z OU@live

]]>
Studenti Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zkraje listopadu zúčastnili čtyřdenní exkurze Horního Rakouska, kde zkoumali proměnu tohoto původně průmyslového regionu. 

Díky podpoře Moravskoslezského kraje  se v rámci projektu Podpora zvýšení připravenosti studentů Ostravské univerzity na výkon profese a zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce seznámili s danou lokalitou a zkoušeli porozumět proměně urbánních struktur tohoto regionu, který podobně jako Moravskoslezský kraj vyrostl díky těžkému průmyslu.

Míra transformace je ale obou regionů na jiné úrovni. Moravskoslezský kraj a jeho města procházejí procesem hluboké restrukturalizace, která se vyznačuje například relativně slabší ekonomickou výkoností, negativní image či odlivem obyvatel, od počátku 90. let. Horní Rakousko pak čelí podobným problémům přibližně o dvě dekády déle a se změnami se celý region úspěšně vyrovnává. Za vhodný příklad může posloužit vývoj samotného hlavního města tohoto regionu – Lince.

Vznik toho sídla se sice váže k rozvoji textilního a oděvního průmyslu, ale opravdu klíčovým impulzem formujícím průmyslový charakter tohoto města bylo založení ocelárny Reichswerke Hermann Göring (dnes Voest) v jižní části města, která byla doplněna o rozsáhlý chemický průmyslový komplex (dnes např. firmy Borealis). Dynamický rozvoj průmyslu vedl k rychlému nárůstu počtu obyvatel, přičemž město dosáhlo svého populačního (204 000 obyvatel) a ekonomického vrcholu na počátku 70. let minulého století. Ropný šok a následná hospodářská krize v roce 1973 však znamenala konec období růstu a Linec začal čelit sociálnímu a ekonomickému poklesu, který byl akcelerován nízkou kvalitou života a špatnou image města („In Linz stinkt´s“ – V Linci to smrdí). To názorně dokumentuje pokles počtu obyvatel (183 600 obyvatel v roce 2001), kterým Linec splňoval klasifikaci tzv. “smršťujícího se města”, což je jedno z témat, kterému se katedra sociální geografie a regionálního rozvoje dlouhodobě věnuje.

Linec na úpadek reagoval třemi vzájemně propojenými strategiemi. První strategií byla podpora rozvoje vzdělávání ztělesněná založením univerzity Johanes Keplera (1966), druhou rozvoj nových průmyslových (technologicky) příbuzných odvětví a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Třetí, a zřejmě nejvíce inspirativní strategií byla podpora kulturních aktivit, které měly přispět ke změně negativní image města.

Za posledních 30 let investovalo město do kulturní infrastruktury více než 250 miliónů euro. Mezi nejvýraznější projekty patří například Ars Electronica Center, kulturní klastr OÖ Kulturquartier, muzeum moderního umění Lentos Kunstmuseum či regenerace bývalé továrny na zpracování tabáku Tabakfabrik Linz. Rozvoj kulturní infrastruktury a kulturních aktivit se promítl nejen do zlepšení image města, ale dal také významný impulz pro rozvoj kreativních odvětví, jejichž koncentrace patří k nejvyšším v celém Rakousku. O tom, že tyto tři strategie byly zvoleny a implementovány vhodně svědčí skutečnost, že město se znovu vrátilo na růstovou trajektorii, což názorně dokumentuje aktuální nárůst počtu obyvatel města na 206 000 tj. přírůstek 12,2 % v průběhu pouhých 15 let. Důležité však je, že i přes rozvoj nových odvětví, město stále disponuje základnou tradičních odvětví (ocel a chemie). Také proto lze nalézt řadu paralel například s Ostravou, což z Lince dělá cenný zdroj inspirace (nikoliv imitace) pro rozvoj měst Moravskoslezského kraje.

Druhým městem, které studenti v rámci exkurze navštívili, byl Wels s přibližně 60 000 obyvateli. Toto středně velké město, které zaznamenává dlouhodobý populační růst se řadí k hlavním veletržním centrům v Rakousku, důvod návštěvy byl nicméně jiný.

Město Wels totiž jako první město v Rakousku implementovalo model takzvaného city managementu. Reagovalo tak na výstavbu velkých obchodních center na okraji města, což vedlo k úpadku maloobchodu a služeb v městském centru. Studenti se prostřednictvím terénního šetření přesvědčili, že realizovaná opatření se pozitivně promítla do kvality a atraktivity sortimentního mixu. Nástroje a opatření realizovaná ve Welsu mohou být zdrojem inspirace například pro města jako Opava či Frýdek-Místek, kde se městská centra potýkají s analogickými problémy, avšak prozatím bez adekvátní institucionální reakce.

                                                                             

Příspěvek Naši studenti se v Horním Rakousku seznámili s proměnou průmyslového regionu pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/nasi-studenti-se-v-hornim-rakousku-seznamili-s-urbanni-promenou-prumysloveho-regionu/feed/ 0
Letem světem s Ostravskou: Jižní Korea očima Martina Válka https://alive.osu.cz/letem-svetem-s-ostravskou-jizni-korea-ocima-martina-valka/ https://alive.osu.cz/letem-svetem-s-ostravskou-jizni-korea-ocima-martina-valka/#respond Fri, 04 Jan 2019 12:37:36 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23341 Už jste slyšeli o mobilitním programu VIA, se kterým můžete navštívit rozličné kouty naší planety podle svého gusta? Neváhejte, podejte si přihlášku a vyražte třeba do Jižní Koreje jako náš student Martin!

Příspěvek Letem světem s Ostravskou: Jižní Korea očima Martina Válka pochází z OU@live

]]>
Pozor, všichni cestovatelé, dobrodruzi i milovníci nových chutí s puncem exotiky zbystřete! S mobilitním programem VIA se všem studentům Ostravské univerzity naskýtá jedinečná příležitost vycestovat do jakékoli země dle vlastního výběru. Už nemusíte trávit večery pročítáním cestovatelských blogů a prohlížením fotografií dech beroucích památek a přírodních úkazů na sociálních sítích, teď můžete atmosféru vzdálených kultur pocítit na vlastní kůži!

Martin Válek, student anglického jazyka pro překladatelskou praxi, strávil celý semestr na INHA UNIVERSITY ve třetím největším jihokorejském městě Inčchon. Čtěte dál a zjistěte, jak vypadá běžný život a studium v Jižní Koreji!

Jak ses dozvěděl o mobilitním programu VIA?  

O možnosti vycestovat i do zemí mimo program Erasmus+ jsem se dozvěděl od své vedoucí práce, paní doktorky Tomáškové. Kultura asijských zemí mě vždycky lákala, už dva roky se učím japonštinu a poslední rok také korejštinu, takže jsem této nabídky velmi rád využil. Součástí výběrového řízení bylo vedle přihlášky i sepsání průvodního dopisu a osobní pohovor, na jehož základě jsem byl nakonec vybrán.

Jak probíhaly přípravy na cestu? Mám na mysli zejména komunikaci s univerzitou v Inčchonu a také zařizování bydlení. Objevily se nějaké komplikace?

Tak komunikace s univerzitou probíhala v angličtině. Původně jsem měl z toho docela strach, ale k žádnému zádrhelu nakonec nedošlo. Vždycky mi odpověděli, i když třeba až po několika dnech, protože měli na starosti zhruba 160 dalších zahraničních studentů. Co se týče ubytování, mohl jsem si vybrat buďto univerzitní koleje, univerzitní byt, nebo vlastní ubytování. Já si zvolil třetí možnost a zajistil jsem si bydlení prostřednictvím Airbnb.

Jaké byly tvé úplně první dojmy po přistání na jihokorejském letišti? 

To co mě hned na začátku zarazilo, byl rozhodně jazyk. Když člověk cestuje po Evropě, tak si ještě pořád může spoustu věcí odvodit třeba z cedulí a nápisů, i když daný jazyk úplně neovládá, protože se všude používá latinka. To ale v Jižní Koreji neplatí, takže jsem měl před sebou spoustu písmen, ale skoro ničemu jsem nerozuměl. Úplné základy korejštiny jsem sice ovládal, ale bylo to i tak dost obtížné. Ze začátku jsem si musel dávat pozor, abych nepletl češtinu a korejštinu, protože třeba české „ne“ znamená v korejštině pravý opak, tedy souhlas – díky tomu jsem se taky dostal do několika komických situací (smích).

Získala si tě korejská kuchyně?

Na jídlo jsem se strašně moc těšil, protože jsem velký fanoušek asijské kuchyně. Zpočátku to bylo docela vtipně, jelikož jsem vůbec nevěděl, co bych si měl pod některými jídly představit – takže to bylo spíš na bázi pokusu a omylu. Korejská kuchyně je hodně ostrá, do naprosté většiny pokrmů se totiž přidává pasta z chilli papriček, na to si člověk musí prostě zvyknout. Mnohokrát se mi stalo, že jsem si něco koupil a musel jsem to vyhodit, protože to bylo tak ostré, že se to nedalo jíst. Ale teď po návratu do Česka mám pocit, že jsem si na tu pálivou chuť natolik přivykl, že mi bude ještě dlouho trvat, než si zase odvyknu (smích).

Čím dalším se ještě korejská kuchyně vyznačuje?

Docela mě překvapilo, kolik druhů pečiva se v Koreji prodává. Byla tam spousta pekáren ve francouzském stylu a všechno, co nabízeli, bylo vesměs dobré, akorát snad příliš sladké. Je to tak, že korejské pokrmy jsou buď extrémně ostré, nebo extrémně sladké, popřípadě sladké i ostré zároveň. Já si většinou kupoval kimbab, v podstatě je to trojúhelníček z rýže zabalený v mořské řase s nejrůznějšími náplněmi.

Jak jsou na tom Korejci s vařením? Preferují domácí stravu, nebo spíše holdují rychlému občerstvení a donášce? 

Momentálně se mladí Korejci dost oddávají donášce, a musím říct, že se to podepisuje úplně všude. Jednak na tom, co konzumují, a jednak i na situaci na silnicích. Ještě dlouho budu vzpomínat na rozvážeče donášek na motorkách, kteří jezdí neuvěřitelně rychle, bláznivě křižují silnice, přechody i chodníky, jen aby se co nejdříve dostali k zákazníkovi. Vaření doma se v Koreji docela prodraží, protože třeba čerstvé ovoce i zelenina vyjde, oproti jiným zemím, dost draho. Když už si Korejci sami vaří, tak ve velkém pro celou rodinu. Roli hraje i to, že se vlivem konfuciánství ženám stále ještě připisuje tradiční úloha v domácnosti, ale odvíjí se to i od dlouhé pracovní doby a nedostatku času.

Když už jsi zmínil pracovní dobu a nedostatek času, jak v Koreji vypadá typický všední den?

Tak třeba středoškoláci to mají asi nejtěžší. V průměru tráví ve škole 12 až 14 hodin denně. Takže jdou zhruba v sedm hodin ráno do školy, odkud odchází okolo deváté večer, no, a pak se ještě někteří věnují dalším mimoškolním zájmovým aktivitám, například hře na piáno.

Je tomu tak i na vysoké škole?

Tm už je to pak mnohem uvolněnější, takže studenti mají čas i na svoje vlastní koníčky. S tím volným časem v Koreji je to taky docela zajímavé. Slyšel jsem třeba historku, kdy jeden student na otázku, co dělá ve volném čase, odpověděl, že když už teda má volnou chvilku, tak prostě kouří cigarety, protože na nic jiného nemá čas (smích).

A víš, jak potom vypadá i běžný život pracujícího člověka?

Když jsem vyrazil na třídenní výlet do Japonska, spřátelil jsem se na letišti s jedním Korejcem, který má už rodinu i stálou práci. Říkal mi, že prý každý pracovní den vstává ve čtyři hodiny ráno, aby byl už v sedm hodin v práci, a pak je tam často až do půlnoci. Povídal, že v pondělí to ještě jde, to když je člověk odpočatý po víkendu, ale potom už je to jen horší a horší.

Jaký se liší vzdělávací systém na vysoké škole?   

Korejské vzdělávání je rozhodně mnohem intenzivnější. Například předměty, které jsem si zapsal, byly většinou dvakrát týdně. Dokonce i způsob vzdělávání je ovlivněný zakořeněným konfuciánstvím – učitel má v tomto případě se svými znalostmi a vědomostmi svrchovanou roli a student má akorát nárok otevřít mysl a všechno to moudro přijmout. Není typické, aby se studenti na něco vyptávali, nebo dokonce učitele zpochybňovali. Pak to ale na těch hodinách vypadá tak, že učitel mluví a studenti jen tiše sedí a dělají si poznámky. Interakce mezi studentem a učitelem je téměř nulová. Já studuji anglický jazyk, a i v Koreji jsem se na tento obor zaměřil – zajímavé je, že na všechny předměty, jež se týkaly angličtiny, jsem měl rodilé mluvčí přímo z USA. I ti měli zpočátku problém s vedením hodiny a snažili se korejské studenty aktivně zapojit a komunikovat s nimi, ale žáci byli akorát zmatení a nevěděli si rady, protože na podobný přístup nejsou vůbec zvyklí. Já se snažil s učiteli v hodinách diskutovat, takže jsem byl mezi studenty nejspíš za podivína, ale učitelé byli potěšení (smích).

A je to tak pouze na univerzitách, nebo se to týká i středních škol?

No, dostal jsem příležitost si na vlastní kůži vyzkoušet povolání učitele, a to právě na střední škole, kde jsem v angličtině prezentoval o České republice. Jakmile jsem se postavil za katedru, hned jsem vnímal ostych ze strany žáků, protože mě považovali za autoritu. Musím říct, že moc příjemné to nebylo, připadal jsem si hodně pod tlakem. Nakonec to ale dopadlo dobře, všechny jsem se snažil zapojit, rozdával jsem i odměny, nejrůznější upomínkové předměty z Česka – a třeba zrovna české hašlerky, tak ty jim neskutečně chutnaly.

Takže tě čeká hvězdná kariéra učitele angličtiny v Koreji? 

No, to nevím (smích). Každopádně je zajímavé, že když už v Koreji potkáte cizince, a věřte mi, že toho na ulici rozhodně nepřehlédnete, můžete vsadit boty, že je to učitel angličtiny.

Mají Korejci povědomí o České republice? 

Popravdě, Korejci mají Česko moc rádi. Praha je mnohdy jejich vysněná destinace už jen kvůli tomu, že děj spousty korejských seriálů se odehrává právě tam. České pivo, hlavně Plzeň a tmavý Kozel, je k dostání téměř všude. Také jsem narazil na několik českých hospod a restaurací, ale jídlo je poněkud „pokorejštěné“ (smích). Objednal jsem si tam pečené koleno a k tomu jsem dostal spoustu mističek s nejrůznějšími přílohami, jak to už v Koreji bývá. Znají i spoustu významných Čechů – Václava Havla, Milana Kunderu i Franze Kafku.

Jak se Korejci baví ve volném čase?

No rozhodně v Koreji mají spoustu věcí, které nejsou v Česku zrovna typické, a jsem přesvědčený, že mi tady jednou budou chybět. Když se jdete bavit s přáteli, můžete třeba zajít do některého karaoke podniku, kde jsou zvukově izolované místnosti se sedačkami, obrazovkou a mikrofony, to je velmi oblíbená forma zábavy. Nebo se můžete usadit v počítačové herně – ty jsou většinou perfektně vybavené, je možné strávit tam celý den a není problém objednat si občerstvení. Při návštěvě Koreji nesmíte vynechat ani prohlídku památek – do spousty muzeí se dostanete úplně zadarmo, jinak běžné vstupné není vůbec drahé.

Co tě nejvíce ohromilo?

Určitě to bylo více věcí, ale když jsem navštívil některá velkoměsta a jejich moderní čtvrtě, poprvé jsem si uvědomil, jak jsou mrakodrapy obrovské. Vyrostl jsem na vesnici a mrakodrap jsem nikdy na vlastní oči neviděl, takže mi to docela vyrazilo dech. Mým velkým koníčkem jsou také hry, a ještě před svým odjezdem jsem se náhodou dozvěděl, že v Koreji bude světový šampionát League of Legends, a to dokonce přímo v Inčchonu. Takže jsem si splnil další sen – ta atmosféra na stadionu byla opravdu nepopsatelná.

Během svého pobytu v Koreji sis na pár dnů odskočil do Japonska, že?

To je pravda. Do Japonska se z Koreji dostanete letadlem za necelou hodinu. Záměrně jsem se vyhýbal větším městům, které mnohdy přejímají západní trendy, abych poznal kousek opravdového Japonska – musím přiznat, že to byl pro mě naprosto nezapomenutelný zážitek.

Co bys vzkázal těm, kteří nad výjezdem do zahraničí stále ještě váhají?

Nebojte se toho! Já osobně jsem do toho skočil doslova po hlavě. Nikdy předtím jsem tak daleko necestoval, hlavně ne letadlem – nejdál jsem byl možná tak v Krakově. Vím, že kdyby nebylo programu VIA, tak by se mi asi nikdy nepodařilo vycestovat až do Koreje a jsem za tuto možnost neskutečně vděčný.

 

Do programu VIA se můžete přihlásit až do 15. února 2019!

Příspěvek Letem světem s Ostravskou: Jižní Korea očima Martina Válka pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/letem-svetem-s-ostravskou-jizni-korea-ocima-martina-valka/feed/ 0
Speciální kouzlo Vánoc 2018 https://alive.osu.cz/specialni-kouzlo-vanoc-2018/ https://alive.osu.cz/specialni-kouzlo-vanoc-2018/#respond Fri, 04 Jan 2019 11:40:35 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23376 Ohlédnutí za benefičním koncertem

Příspěvek Speciální kouzlo Vánoc 2018 pochází z OU@live

]]>
V podvečer 12. prosince 2018 se v sále Střední školy prof. Zdeňka Matějčka v Ostravě-Porubě uskutečnila akce s názvem Speciální kouzlo Vánoc 2018. Jedná se o benefiční koncert, jehož pořádání se již pro Katedru speciální pedagogiky Pedagogické fakulty OU stalo tradicí, loňský ročník byl již pátým v pořadí.

Úvodní slovo patřilo panu děkanovi doc. Mgr. Tomáši Jarmarovi, Ph.D., pod jehož záštitou se koncert konal, promluvila také doc. Mgr. Eva Zezulková, Ph.D., dlouhodobá patronka této akce. Pak jsme se již mohli těšit z jednotlivých vystoupení. Program otevřeli studenti Katedry hudební výchovy pod vedením svého učitele MgA. Martina Kajzara, Ph.D., štafetu převzal taneční soubor Hazard – Country Dance Club Ostrava. První část večera uzavřela hudební skupina Mentallica, jejíž členové svými písničkami naplnili každý kousek sálu. Druhou polovinu večera otevřelo vystoupení hudebního tělesa TRIGON Band svými autorskými písněmi. Poté jsme zažili nekonečný příval energie a dobré nálady v rytmu hip hopu
a elektro-boogie při vystoupení chlapců Taneční skupiny A.D.S. Company Ostrava.

V průběhu celé akce jsme si mohli zakoupit sladké i slané dobroty, upomínkové předměty rukodělného charakteru a mohli jsme se také zúčastnit soutěže o hodnotné ceny, které nám poskytli sponzoři akce, kterých bylo nakonec 109.

Výtěžek letošního ročníku koncertu činil nádherných 73 042 Kč a byl věnován neziskové organizaci Centrum pro rodinu a péči, z. s., konkrétně organizaci Integrační klub BRÁNA, která pomáhá lidem se zdravotním postižením. Za 5 let, kdy jsou tyto benefiční koncerty pořádány, se podařilo na dobrou věc získat celkem 195 501 Kč!

V závěru večera jsme si mohli společně zazpívat známé koledy a všichni jsme cítili neuchopitelný pocit soudržnosti a sdílení krásného.

Celá akce do puntíku splnila očekávané, koncert měl kouzelnou vánoční atmosféru, pobavili jsme se a mohli jsme přispět na dobrou věc.

Děkujeme všem za účast a zveme vás na další ročník!

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

SKV 2018

Příspěvek Speciální kouzlo Vánoc 2018 pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/specialni-kouzlo-vanoc-2018/feed/ 0
Dny otevřených dveří Ostravské univerzity 2019 https://alive.osu.cz/dny-otevrenych-dveri-ostravske-univerzity-2019/ https://alive.osu.cz/dny-otevrenych-dveri-ostravske-univerzity-2019/#respond Thu, 03 Jan 2019 18:50:05 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23325 Kam na vysokou? Přijď si v tom udělat jasno! Dny otevřených dveří Ostravské univerzity v lednu a únoru nabízejí i služby Poradenského centra.

Příspěvek Dny otevřených dveří Ostravské univerzity 2019 pochází z OU@live

]]>

Sledujte DOD OU na Facebooku

 

 

Světový rekordman, kterého nebaví sport. Proslulý lékař, co nesnáší krev. Slavný zpěvák, kterého nebere hudba. Něco tady nehraje? Správně. Špičkou se můžeš stát, jen pokud budeš dělat, co tě doopravdy baví. Tak opusť představy rodičů, babiček i učitelů a rozjeď vlastní fantazii! Možná ti pomohou Dny otevřených dveří Ostravské univerzity (DOD OU) v lednu a únoru – konkrétní termíny na jednotlivých fakultách najdeš na webu Ostravské univerzity, ve facebookové události nebo níže v tomto článku. Všechny informace pro uchazeče pak najdeš přehledně na jednom místě: www.studujostravskou.cz

Svět nepotřebuje jen geniální právníky a úspěšné manažery. Jdi za tím, co tě doopravdy baví, a budeš jedničkou v jakémkoli oboru! Základ je správně si vybrat – nejen obor, ale také školu.

Pro Ostravskou univerzitu je student osobnost, nikoli číslo v databázi. Jeho vize a sny jsou pro nás potenciální projekty, nikoli vzdušné zámky. Jeho úspěchy jsou pro nás chloubou a jeho pády podnětem ke zlepšení.

Nabízíme motivující prostředí plné příležitostí a výuku v podání špičkových vědců, kteří jsou zároveň inspirativními osobnostmi. A pokud plánuješ vycestovat do zahraničí, máme pro tebe vynikající zprávu: podpoříme tě, jak jen to půjde!

Titul? A dál?

Ostravská univerzita jako jedna z prvních v republice získala institucionální akreditaci a pravidelně potvrzuje svou kvalitu ve světových i českých žebříčcích. Kvalitní vzdělání je základ, avšak titul už dnes zdaleka nestačí. Proto pro naše studenty vyhledáváme a vytváříme příležitosti, díky kterým získají zkušenosti z praxe nejen ve svém oboru, ale také v dalších oblastech, které jsou nezbytné k uplatnění na trhu práce. Ostravskou univerzitu opouštějí kompetentní odborníci, kteří vstupují na trh práce s konkurenční výhodou v podobě praktických zkušeností a měkkých dovedností.

Pokud tedy máš sny a vize a očekáváš od života více, než „přežít pracovní dobu“ a „plácnout se u telky“, na Ostravské univerzitě máš dveře otevřené. Stačí jen správně vybrat obor …

Dny otevřených dveří na fakultách OU

Přírodovědecká fakulta: 8. a 9. února 2019

Lákají tě přírodní vědy? Podívej se na biologii a ekologii, softwarové systémy, biofyziku, chemii nebo třeba politickou a kulturní geografii na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity (PřF).

Lékařská fakulta: 8. a 9. února 2019

Zajímáš se o zdraví nebo chceš zachraňovat lidské životy? Pak je tvou volbou Lékařská fakulta Ostravské univerzity (LF), kromě všeobecného lékařství nabízí také například nutriční terapii, ergoterapii a fyzioterapii, obor zdravotnický záchranář nebo porodní asistentka.

Filozofická fakulta: 8. a 9. února 2019

Jsi spíše humanitní typ? Co třeba historické vědy, sociologie, psychologie nebo jazyky – třeba i aplikované pro sféru podnikání? Humanitní a společenské vědy hledej na Filozofické fakultě Ostravské univerzity (FF).

Fakulta umění: 23. ledna (hudební obory), 28. ledna – 1. února (výtvarné obory)

Je tvým snem dělat umění? Vyber si z nabídky hudebních i výtvarných uměleckých směrů a studuj třeba zpěv, obalový a knižní design, sochařství, strunné či dechové nástroje nebo tvůrčí fotografii na Fakultě umění Ostravské univerzity (FU).

Pedagogická fakulta: 8. – 9. února 2019

Baví tě práce s dětmi a lidmi? Zvaž Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity (PdF), můžeš studovat učitelství pro MŠ, ZŠ i SŠ, speciální i sociální pedagogiku nebo třeba andragogiku. Sportovci pak dostanou prostor na Katedře studií lidského pohybu.

Fakulta sociálních studií: 8. února 2019

Vidíš smysl života v pomáhání ostatním? Chceš měnit společnost k lepšímu a přispívat k porozumění? Nevzdávej se svých snů a studuj sociální práci nebo zdravotně-sociální péči na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity (FSS) – tedy na Fakultě se smyslem.

Zatím v tom nemáš jasno? Přijď se zdarma poradit!

Ještě si nejsi jist, kterým směrem se vydat? Přijď si nechat poradit od profesionálů z oblasti psychologie, kteří ti pomohou vybrat ten správný směr podle tvých silných stránek a předpokladů. 11. a 12. února 2019 proběhnou Dny otevřených dveří v Welcome centru (ul. Mlýnská 5, Ostrava), jehož součástí je také Poradenské centrum – právě zde můžeš v krátké interaktivní hře lépe poznat své předpoklady a získat cenné (jinde draze placené!) informace o sobě samém, ale také o všech možnostech studia na Ostravské univerzitě.

Budeme se těšit na každého studenta!

 

Kontakty a odkazy

Oficiální web Ostravské univerzity
Rozcestník pro uchazeče (Studujostravskou.cz)
Online magazín Ostravské univerzity OU@live
E-přihláška
Kontakty pro uchazeče

 

 

Příspěvek Dny otevřených dveří Ostravské univerzity 2019 pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/dny-otevrenych-dveri-ostravske-univerzity-2019/feed/ 0
Americký profesor obdržel čestný doktorát Ostravské univerzity https://alive.osu.cz/americky-profesor-obdrzel-cestny-doktorat-ostravske-univerzity/ https://alive.osu.cz/americky-profesor-obdrzel-cestny-doktorat-ostravske-univerzity/#respond Thu, 03 Jan 2019 13:19:01 +0000 https://alive.osu.cz/?p=22656 Na slavnostním zasedání vědecké rady v sálu Divadla Antonína Dvořáka byl 8. října 2018 udělen titul čestný doktor profesoru Vladiku Kreinovichovi.

Příspěvek Americký profesor obdržel čestný doktorát Ostravské univerzity pochází z OU@live

]]>
Prof. Vladik Kreinovich, Ph.D. je celosvětově uznávaným americkým profesorem a odborníkem v oblasti fuzzy matematiky. Dlouhodobě spolupracuje s Ústavem pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (ÚVAFM), prestižním vědeckým pracovištěm, které je součástí Ostravské univerzity. Ve spolupráci se zaměstnanci tohoto institutu se zasloužil o hodnotné vědecké výsledky.

Čestná vědecká hodnost doctor honoris causa (zkratka dr. h. c.) je čestný akademický titul, který uděluje nejčastěji akademická instituce osobnosti za významné zásluhy v určitém oboru vědy. Titul je tedy udělován bez studia a skládání zkoušek. Udělení titulu bývá nejčastěji provedeno slavnostním obřadem – promocí.

Vladik Kreinovich je excelentním vědcem, což dokazuje jeho impozantní publikační činnost. Je autorem více než 1400 vědeckých publikací v knihách, vědeckých časopisech a ve sbornících z konferencí, z nichž více než 500 napsal společně se studenty. O uznání vědeckou komunitou svědčí také patnáct plenárních přednášek. Za zmínku také stojí to, že hostoval na 16 univerzitách a výzkumných ústavech po celém světě. Zaměřuje se zejména na oblast intervalového počítání, rozhodování zatížené nejistotou a inteligentního řízení zahrnující fuzzy a neuronové přístupy. Je viceprezidentem mezinárodní neziskové organizace EUSFLAT (European Society for Fuzzy Logic and Technology) podporující vědeckou komunikaci a spolupráci mezi jejími členy v oblasti fuzzy logiky a je také viceprezidentem světové organizace IFSA (International Fuzzy Systems Association), která se věnuje podpoře, rozvoji a propagaci základních otázek fuzzy teorie a jejich aplikací.

Vladik Kreinovich významně přispěl k renomé Ostravské univerzity, pro kterou získal několik grantů na podporu spolupráce s USA. Během jeho stáží na OU vzniklo 12 vědeckých publikací obsahujících významné výsledky v oblasti zpracování signálu. Návrh na udělení této vědecké hodnosti byl předložen Vědeckou radou ÚVAFM za celoživotní práci mimořádně výrazné osobnosti světové vědy, významnému odborníku na matematické modelování nejistoty a intervalového počítání.

Vladik Kreinovich si pro ocenění přijel ze Spojených států amerických, kde působí na Texaské univerzitě ve městě El Paso. Rozhodně to nebyla jeho první návštěva České republiky. V roce 2009 Vladik Kreinovich navštívil ÚVAFM, kde přednesl odbornou přednášku týkající se nejistoty ve výpočetní technice, tedy téma, které je zajímavé pro vědce z  ÚVAFM. Také v srpnu roku 2016 přijal pozvání od ÚVAFM přednést vědeckou přednášku pro studenty, kteří se zúčastnili prestižní letní školy v Beskydech. O této události jsme informovali v tomto příspěvku.

Ocenění si Vladik Kreinovich převzal na slavnostním zasedání Vědecké rady Ostravské univerzity v pěkné atmosféře Divadla Antonína Dvořáka na Smetanově náměstí v Ostravě. Součástí tohoto zasedání byla zejména promoce absolventů doktorského studia všech fakult a také promoce i představení nových docentů Ostravské univerzity s předáním jmenovacích dekretů. Slavnostní program také zahrnoval přednášku Kreinoviche o symetrii, na které předvedl své úžasné didaktické schopnosti.

Poznamenejme, že od Ostravské univerzity získali v minulosti čestné doktoráty z oblasti fuzzy matematiky v roce 1998 také zakladatel teorie fuzzy množin profesor Lofti A. Zadeh a v roce 2003 profesor George J. Klir.

Příspěvek Americký profesor obdržel čestný doktorát Ostravské univerzity pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/americky-profesor-obdrzel-cestny-doktorat-ostravske-univerzity/feed/ 0
Občanská neposlušnost, právo na odpor a demokratický právní řád / 10. ledna 18.00 v Centru PANT https://alive.osu.cz/obcanska-neposlusnost-pravo-na-odpor-a-demokraticky-pravni-rad-10-ledna-18-00-v-centru-pant/ https://alive.osu.cz/obcanska-neposlusnost-pravo-na-odpor-a-demokraticky-pravni-rad-10-ledna-18-00-v-centru-pant/#respond Wed, 02 Jan 2019 22:06:03 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23320 Zveme vás na debatu právníků a politologů Pavla Uhla (advokát), Karla Šimky (soudce Nejvyššího správního soudu) a Jana Laty (státní zástupce).

Příspěvek Občanská neposlušnost, právo na odpor a demokratický právní řád / 10. ledna 18.00 v Centru PANT pochází z OU@live

]]>
Právo na odpor nebo občanská neposlušnost jsou nástroje v dobách nesvobody a útlaku považované za zcela legitimní. Mají ale své místo i v demokratické společnosti? Lze demokracii vystavit kritické diskusi o ní samé, nebo je nutné věřit pravidlům, na kterých stojí, abychom ji nenarušili?

Srdečně Vás zveme!

Příspěvek Občanská neposlušnost, právo na odpor a demokratický právní řád / 10. ledna 18.00 v Centru PANT pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/obcanska-neposlusnost-pravo-na-odpor-a-demokraticky-pravni-rad-10-ledna-18-00-v-centru-pant/feed/ 0
Didaktické intervence: série 5, epizoda 7 (= 1938) a 8 (= 1989) https://alive.osu.cz/didakticke-intervence-serie-5-epizoda-7-1938-a-8-1989/ https://alive.osu.cz/didakticke-intervence-serie-5-epizoda-7-1938-a-8-1989/#respond Fri, 21 Dec 2018 14:49:06 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23296 Přes 50 studentů, 16 pedagogů ze SŠ a ZŠ a 9 z UNI, to je bilance pátých didaktických intervencí, které se realizovaly opět v Centru PANT. Představené a následně diskutované modelové hodiny se tentokrát týkaly osmičkových výročí.

Příspěvek Didaktické intervence: série 5, epizoda 7 (= 1938) a 8 (= 1989) pochází z OU@live

]]>
Co je cílem DI?

Umožnit budoucím učitelům spolupracovat na dílčích projektech (s tu větší, tu menší asistencí didaktiků FF), zbavit je ostychu z veřejného vystupování, konfrontovat ideální představy se zkušenostmi praktiků, učit je kriticky nahlížet i obhajovat svou práci.

Daří se to naplňovat?

Myslím, že ano. Původně měly intervence podobu odborných přednášek a diskusí k nim. Ne vždy si ale studenti dokázali představit jejich praktické uplatnění, a ani pozvaní hosté nebyli někdy s to naplnit očekávání začínajících učitelů.

Jaké je současné zaměření DI?

Lze je vyjádřit slovy “studenti učí studenty inovativně učit”. Jejich vlastní aktivita navíc vede k zájmu o aktivity druhých, vystupující tvoří s diváky jeden celek.

Jaká je role praktiků?

Jde o zkušené učitele, nejčastěji ty, k nimž chodíme na praxi. Umějí své připomínky formulovat věcně a laskavě, podporujícím způsobem. Zároveň oceňují možnost být součástí naší otevřené a kritické komunity; setkání je inspirují neotřelými tématy, metodami i technickými možnostmi.

Mají DI význam i pro didaktiky?

Samozřejmě. Naše spolupráce přerůstá do dalších aktivit, učíme se jeden od druhého. Tím, že řadu dvouoborových studentů sdílíme, navíc vznikají přirozené mezioborové vztahy, studenti nás mohou srovnávat a hledat vlastní cesty…

Je něco, co se nedaří?

Některé studenty je těžké vtáhnout do hry, byť si často právě oni nejvíce stěžují na nedostatek praxe. Jakkoliv je počet účastníků na první pohled uspokojivý, dvě pětiny studentů se zúčastnily pouze jednou, zato ale stejný počet všech čtyř setkání. Těžké to mají obory s nízkým počtem studentů, kvůli tomu nakonec aktivně vystupovali jen budoucí češtináři (třikrát), dějepisáři (třikrát), občankáři (jednou) a angličtináři (jednou). Potěšil nás zájem studentů přírodovědecké fakulty, kteří by s těmi humanitními chtěli příští rok hledat společnou řeč. 🙂

Ptal se i odpovídal Martin Tomášek.


Čtvero ročních období / Tereza Bůžková – Radek Huška – Zuzana Kaňáková – Aneta Plačková

Stáhnout (PDF, 1.75MB)

17. listopad 1989 / Tomáš Florián – Tomáš Hurný – Eliška Beránková

Stáhnout (PPTX, 4.9MB)

Příspěvek Didaktické intervence: série 5, epizoda 7 (= 1938) a 8 (= 1989) pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/didakticke-intervence-serie-5-epizoda-7-1938-a-8-1989/feed/ 0
Michal Břežný bude na Antarktidě zkoumat sesuvy a odtávání ledovců https://alive.osu.cz/michal-brezny-bude-na-antarktide-zkoumat-sesuvy-a-odtavani-ledovcu/ https://alive.osu.cz/michal-brezny-bude-na-antarktide-zkoumat-sesuvy-a-odtavani-ledovcu/#respond Fri, 21 Dec 2018 09:50:25 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23287 Doktorand katedry Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Michal Břežný se stane součástí týmu, který bude provádět výzkum na Antarktidě. Katedra fyzické geografie a geoekologie tak bude mít svého zástupce v unikátní expedici.

Příspěvek Michal Břežný bude na Antarktidě zkoumat sesuvy a odtávání ledovců pochází z OU@live

]]>
Jak se zrodila Vaše cesta na Antarktidu?
Můj školitel profesor Tomáš Pánek dostal nabídku od docenta Daniela Nývlta z Masarykovy univerzity, jestli by nechtěl on nebo někdo z kolegů jet na Antarktidu, a rozjet tam výzkum sesuvů. A protože tu má Tomáš dost povinností, tak doporučil mě a já na to kývnul. Takže v podstatě stačil jeden telefonát koncem září a bylo jasné, že pojedu. Upřímně, věřil jsem, že se tam jednou podívám, ale vůbec jsem nečekal, že tak brzo.

Můžete projekt nějak představit?
Je to vše v kompetencích brněnské Masarykovy univerzity, která se dlouhodobě zabývá polárním výzkumem a od roku 2006 provozuje polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Český polární výzkum je v současnosti financován hlavně z projektu CzechPolar2 ministerstva školství, který se týká vybudování a udržování patřičné infrastruktury, a právě antarktického ale i arktického výzkumu

Jak velká bude výprava?
Výprava má celkem 10 členů a 3 členky. Budou tam dva technici, jeden lékař a deset vědců a vědkyň. Co se týče skladby vědeckého týmu, budou tam hlavně biologové, přesněji mikrobiologové a botanici, dále pak geomorfologové, paleontolog a klimatolog.

Co všechno bude výprava řešit?
Já tam jedu za sesuvy, ale kromě nich nás budou zajímat ledovce, a to jak odtávají nebo transport sedimentů. Dále bude probíhat výzkum u nižších rostlin tedy mechů a lišejníků. Botanici tam mají v terénu malé skleníky, kde zkoumají vliv změn klimatických podmínek na rostliny. Mikrobiologové pak budou zkoumat nějaké ty jejich breberky.

O jak výjimečný výzkum jde?
Jelikož publikace z Antarktidy ohledně sesuvů v podstatě nejsou, tak to má potenciál být hodně zajímavé a myslím, že i výjimečné. Jde jenom o to celou problematiku dobře uchopit.

Jaký bude konkrétně Váš úkol?
Primárním cílem bude zmapovat oblasti, kde se sesuvy nacházejí a podrobně sesuvy popsat. V jedné části ostrova Jamese Rosse, jsou ledovce v sesuvných terénech, takže nás bude zajímat tato interakce. Také budeme řešit stáří těch sesuvů. Zvažujeme, že by to mohlo být tak do 10 tisíc let, ale klidně se může ukázat, že půjde o starší jevy. Zajímavé to bude hlavně z hlediska vývoje oblasti a vzájemné interakce ledovců a sesuvů. Samozřejmě ale nepůjde jen o výzkum v mém rajonu, budu pomáhat i dalším kolegům z týmu, a také s celkovým chodem stanice.

Jaká je to pro Vás výzva?
Určitě velká, protože můžu dělat něco úplně nového na pro mě zatím neznámém místě. Zároveň je to ale velká zodpovědnost, protože taková šance v dalších letech přijít nemusí. I proto chci přinést co možná nejlepší data, abychom z toho mohli vyvodit zajímavé a doufám že i správné vědecké závěry. Věřím, že se to podaří.

Máte za sebou nějakou podobnou expedici?
Byl jsem dva týdny na Špicberkách, takže zkušenost s polárním prostředím mám. Velkou výhodou Antarktidy oproti Arktidě je, že tam nežijí lední medvědi, a tak s sebou nemusíte nosit pušku. O to bude náš náklad v terénu lehčí. (smích)

Jak velkým problémem jsou v Antarktidě právě sesuvy?
Samozřejmě je to jiné než v hustě obydlené oblasti. Z hlediska lidské společnosti ty sesuvy nic neohrožují. Předně jde o výzkum vývoje specifické krajiny, což nám může přinést zajímavé informace ohledně vývoje svahů, které budou použitelné i v dalších oblastech. V návaznosti na oteplování klimatu a ústup ledovců tak poznatky můžeme využít například v Alpách. Obecně je vývoj reliéfu během ústupu ledovců i po něm hojně zkoumaným tématem.

Zjišťoval jste si něco o místě, kde budete provádět výzkum?
Samozřejmě, nedílnou součástí výzkumu je samotná přípravná práce – hlavně tedy na počítači. V současnosti máme velmi podrobné digitální modely reliéfu, jak pro samotný ostrov Jamese Rosse, tak i pro celou Antarktidu. Takže prvotní mapování už se uskutečnilo za pomocí digitálního modelu a leteckých snímků. Podle toho teď budeme plánovat další činnost.

Nebude Vám výzkum komplikovat mrazivé počasí?
Jedeme tam v tamním létě, kdy se teploty pohybují většinou od plus pěti stupňů Celsia do mínus pěti. Takže by to neměl být problém a klidně se může stát, že v České republice bude chladněji než na naší stanici na Antarktidě. Ale uvidíme. Můžou přijít i mrazivé bouře, kdy teplota klesne třeba i na mínus dvacet stupňů Celsia. Každopádně doufám, že uvnitř naší stanice bude teplo. (smích)

Jak bude výzkum probíhat v praxi?
Rozhodně nestrávíme celou dobu jen na stanici. Počítáme s terénními kempy, kdy budeme pod stany a podle potřeby budeme vyrážet do terénu. Denně nachodíme i desítky kilometrů. S pomocí GPS, budeme mapovat terén a dělat si obrázek o jednotlivých sesuvech i ledovcích. Budou nás zajímat jejich prostorová rozložení i vazby a dále budeme odebírat vzorky pro datování sesuvů. Pro to využijeme metodu kosmogenních radionuklidů, přesněji chlor-36, který vzniká v horninách po jejich vystavení vlivu kosmického záření. V podstatě čím větší koncentraci chloru-36 ve vzorku zjistíme, tím déle byl vystaven kosmickému záření, a tím je starší.

Na co se nejvíc těšíte?
Bude to pro mě ohromná zkušenost, úžasné prostředí. Už když jsem byl na Špicberkách, tak jsem si polární prostředí hodně zamiloval. Neocenitelný určitě bude klid od internetu, takže doufám, že to bude relax a očista duše. Věřím, že mě to vytrhne z každodenní rutiny a spěchu.

Je naopak něco, čeho se obáváte?
Uvidíme, jaké bude počasí, až poplujeme ledoborcem, protože to bude vícedenní plavba. Pokud by přišla větší bouře, mohl by nastat problém. Zatím nevím, jak jsem na tom s mořskou nemocí. Hlavní určitě bude, vyvarovat se jakýchkoliv zranění v terénu.

Kdy přesně vyrážíte na cestu?
Z Ostravy odjíždím 3. ledna a 4. ledna brzy ráno se připojím ke zbytku výpravy, se kterou budeme vyrážet z Brna do Vídně na letiště. Odtamtud se letecky přesuneme do Madridu a následně do Santiaga de Chile, odkud se dopravíme do Punta Arenas, kde dokoupíme čerstvé zásoby a odkud poplujeme ledoborcem na stanici.

Jak dlouho se už na expedici připravujete?
Psychicky už se chystám od konce září. A jinak? Prakticky od konce listopadu namísto vánočních dárků řeším hlavně nákupy vybavení pro cestu na Antarktidu. (smích)

Jak dlouho se na Antarktidě zdržíte?
Návrat je plánovaný do 10. března, ale samozřejmě ho může ovlivnit počasí. Můžeme dojet o něco dříve nebo později. Na stanici bychom měli být minimálně 5 týdnů.

Co na Vaši cestu říkali doma?
Mamka byla nadšená, ale jinak nic zvláštního, už si na to moje rajzování po světě asi zvykli.  (smích)

Budete s nimi nějak ve spojení?
Je pravda, že i kvůli absenci internetu a telefonního signálu bude spojení složitější. Přes satelitní telefon by ale mělo být možné se s nimi spojit.

Co si berete s sebou?
Kromě teplého oblečení do terénu, samozřejmě fotoaparát, GPS a věci, které potřebuju pro svou práci. Hlavně tedy notebook a hromadu externích disků. Dat bude spousta a záloh není nikdy dost. Prý je také tradice vzít nějakou knížku, kterou pak na stanici necháme. Asi přibalím V Horách šílenství od Howarda Phillipse Lovecrafta, kde se jeden z hororových příběhů odehrává v rámci expedice na Antarktidě.

Kdy se rodina, známí nebo kolegové dočkají nějakých fotek?
Počítám s tím, že až se po konci naší mise dostaneme ze stanice zpět do Chile, pošlu první fotky a delší zprávy. To hlavní ale přijde až po návratu domů, až se aklimatizuju. Každopádně aktuality ohledně expedice ale i další zajímavosti ohledně antarktického výzkumu je možné sledovat na https://cs-cz.facebook.com/polar.sci.muni.cz/

Kdy byste mohl mít nějaké závěry výzkumu na Antarktidě?
Během roku budeme zpracovávat získaná data a měli bychom zaslat vzorky na datování. Jejich zpracování v laboratoři ale může trvat klidně rok i déle, takže ještě uvidíme.

Příspěvek Michal Břežný bude na Antarktidě zkoumat sesuvy a odtávání ledovců pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/michal-brezny-bude-na-antarktide-zkoumat-sesuvy-a-odtavani-ledovcu/feed/ 0
Revitalizací řek se v Rakousku nebojí a naši studenti se o tom mohli přesvědčit https://alive.osu.cz/revitalizaci-rek-se-v-rakousku-neboji-a-nasi-studenti-se-o-tom-mohli-presvedcit/ https://alive.osu.cz/revitalizaci-rek-se-v-rakousku-neboji-a-nasi-studenti-se-o-tom-mohli-presvedcit/#respond Tue, 18 Dec 2018 10:18:59 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23231 Studenti se začátkem listopadu pod vedením doc. Jana Hradeckého a dr. Václava Škarpicha zúčastnili exkurze v Horním a Dolním Rakusku. Na výpravě se seznámili s postupy správy vodních toků a hlavně s jejich revitalizacemi.

Příspěvek Revitalizací řek se v Rakousku nebojí a naši studenti se o tom mohli přesvědčit pochází z OU@live

]]>
Díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje (název projektu: Podpora zvýšení připravenosti studentů OU na výkon profese a zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce) byla na počátku listopadu 2018 uskutečněna několikadenní exkurze studentů oboru ochrana a tvorba krajiny, fyzické geografie a geoekologie a environmentální geografie do Horního a Dolního Rakouska. Studenti se seznámili pod vedením doc. Jana Hradeckého a dr. Václava Škarpicha s postupy správy vodních toků a hlavně s jejich revitalizacemi. Organizátorům i účastníkům exkurze počasí přálo a tak všechny body náročného programu byly naplněny.

Česká republika patří k zemím Evropy, kde byly vodní toky silně využívány a během posledního století došlo k jejich vodohospodářským úpravám do takové míry, že se začaly projevovat negativní efekty. Podobnou historií si prošlo i Rakousko. Není se čemu divit, společná minulost je patrná i v oblasti vodohospodářských úprav. Jinak je tomu ovšem v poslední dekádě, kdy rakouský přístup k vodním tokům doznal značných změn a vodní tok již není vnímán pouze jako zdroj, ale jako součást krajinného systému, o který je nutné pečovat tak, aby si zachoval základní funkcionality a nebyl pouze „kanálem“, který odvádí splaškové vody, plaví se po něm lodě, je zdrojem vody, poskytuje potenciál výroby elektřiny a díky masivnímu zkapacitnění koryta rychle odvádí vodu z vysychající krajiny. Jelikož se snažíme kvalitně připravovat studenty našich studijních programů, musíme je konfrontovat s dobrou praxí doma a především v zahraničí, aby se jednou i oni pokusili zavádět inovativní přístupy do široké agendy vodního hospodářství České republiky.

Projekt umožnil představit projekty v povodí Dunaje, a to jak v Horním tak i Dolním Rakousku. Samostatná část exkurze byla věnována revitalizacím v rámci urbánního prostoru města Lince. Velké revitalizační projekty proběhly v minulých letech na řece Ybbs. Toto povodí bylo postiženo nejen špatnou kvalitou vody v důsledku existence papírenských podniků, ale došlo k zásadnímu poškození říčního kontinua. Velké investice byly zaměřené na obnovení migrační prostupnosti, omezení vlivu řady velkých hydroelektráren a na obnovu pobřežní a nivní konektivity. Prezentované rybí přechody a obnova migrační prostupnosti je předpokladem pro trvalou udržitelnost rybích populací. Obnovení boční konektivity vede k zadržení vody v krajině, zvyšuje potenciál pro existenci mokřadních ekosystémů a zároveň eliminuje dopady povodní v krajině.

 

Příspěvek Revitalizací řek se v Rakousku nebojí a naši studenti se o tom mohli přesvědčit pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/revitalizaci-rek-se-v-rakousku-neboji-a-nasi-studenti-se-o-tom-mohli-presvedcit/feed/ 0
20 let budovy Univerzitní knihovny https://alive.osu.cz/20-let-budovy-univerzitni-knihovny/ https://alive.osu.cz/20-let-budovy-univerzitni-knihovny/#respond Mon, 17 Dec 2018 09:47:47 +0000 https://alive.osu.cz/?p=23183 Univerzitní knihovna slaví 20 let! 22. ledna 1999 byla slavnostně zahájena činnost knihovny v nových krásných prostorách na ulici Bráfova v centru Ostravy.

Příspěvek 20 let budovy Univerzitní knihovny pochází z OU@live

]]>
Tohoto zahájení se zúčastnili akademičtí pracovníci, studenti i široká veřejnost za přítomnosti tehdejšího ministra školství pana Eduarda Zemana.

Projekt výstavby vypracoval TECHNOPROJEKT, a. s. a samotnou stavbu zhotovila firma UNIPS Ostrava, a. s.  Budova byla oceněna jako druhá nejlepší stavba roku  1998 v našem kraji. Originální plány interiéru z roku výstavby jsou pro vás volně k nahlédnutí v půjčovně.

Za dobu své existence se budova knihovny proměňovala. Pozměnily se zejména její prostory – tak, aby splňovaly nároky našich uživatelů na příjemné a funkční prostředí ke studiu i relaxaci.  Výraznou proměnou v posledních letech prošlo zejména přízemní podlaží, ve kterém se nachází půjčovna. Od léta letošního roku jsme pro vás chystali velké změny druhého patra, bývalé mediotéky, které nyní míří do finále.

V úterý 22. ledna 2019 vás zveme na prohlídku celé budovy Univerzitní knihovny.  Přijďte se podívat, jaká je Univerzitní knihovna dnes, jak se nám povedla modernizace prostor ve 2. patře budovy, nově pojmenována „S-zóna“.  Naším cílem bylo vytvořit prostor pro SETKÁVÁNÍ. Tento nový multifukční prostor vybavený variabilním nábytkem a moderní audiovizuální technikou bude prostorem pro vás, studenty, pedagogy i veřejnost. Těšíme se, že bude využíván nejen pro akce knihovny, ale všemi subjekty univerzity.

Těšíme se na vaši návštěvu.

Vaše knihovna

 

Příspěvek 20 let budovy Univerzitní knihovny pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/20-let-budovy-univerzitni-knihovny/feed/ 0