OU@live https://alive.osu.cz Živý online magazín Ostravské univerzity Thu, 29 Oct 2020 09:09:27 +0000 cs-CZ hourly 1 Humanitky.cz odkrývají svou tvář https://alive.osu.cz/humanitky-cz-odkryvaji-svou-tvar/ https://alive.osu.cz/humanitky-cz-odkryvaji-svou-tvar/#respond Thu, 29 Oct 2020 09:06:07 +0000 https://alive.osu.cz/?p=31035 „Zbytečné společenské pavědy, stejně všichni skončí v mekáči, tyhle obory vystuduje kdejaký hňup,“ a další hejty šířící se virtuálním prostorem má nabourat nová kampaň s názvem humanitky.cz.

Příspěvek Humanitky.cz odkrývají svou tvář pochází z OU@live

]]>
Filozofické fakulty se pustily do boje proti nepravdivým mýtům a hejtům. Je čas ukázat, že absolventi humanitních a společenských věd jsou na trhu práce nejen úspěšní a žádaní, ale také že humanitní a společenské vědy mají v moderní společnosti své pevné a mnohdy nezastupitelné místo. Humanitky.cz je společný projekt tří filozofických fakult – Univerzity Hradec Králové, Ostravské Univerzity a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

„Není pravda, že absolventi humanitních a společenských věd jsou společensky nepotřební a neuplatitelní na pracovním trhu. Naše tvrzení máme podložená daty. Stejně tak výroky některých politiků o tom, že absolventy humanitních oborů ekonomika nepotřebuje a končí na úřadech práce, či vykonávají méně kvalifikovanou práci, jsou zcela mimo realitu.“ uvádí Daniela Rywiková, proděkanka pro zahraniční a vnější vztahy Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Nová propagační videa a webové stránky humanitky.cz představují desítky příběhů absolventů filozofických fakult, kteří našli uplatnění v mnoha různých oborech, například jako středoškolští učitelé, novináři, redaktoři, analytici, vysocí státní úředníci, překladatelé, tlumočníci, uplatňují se v neziskovém sektoru, v diplomatických službách, v kultuře, ale i v soukromých firmách ve středním a vyšším managementu a v dalších profesích, jež vyžadují specifické vzdělání. „Chceme humanitní a společenskovědní obory posunout do širšího povědomí, abychom na příkladech našich absolventů ukázali, kde všude se uplatňují a že se nezřídka jedná o profese, jejichž společenská potřeba je neoddiskutovatelná a nepostradatelná,“ dodává dr. Rywiková.

Nová propagační videa, která lze v nejbližších dnech shlédnout na sociálních sítích i stránkách humanitky.cz staví na vtipu, nadsázce a malinko i provokaci.

Data společnosti STEM/MARK hovoří jasně

V rámci tohoto projektu proběhlo v loňském roce společností STEM/MARK rozsáhlé šetření mezi zaměstnavateli v několika vybraných krajích napříč Českou republikou. Z průzkumu ve více než tisícovce malých, středních i velkých firem vyplynulo, že ze strany zaměstnavatelů je o tyto absolventy nejen zájem, ale že například v oblasti školství nebo některých služeb je zaměstnavatelé vnímají jako nenahraditelné. Průzkum mimo jiné také ukázal, že absolventy humanitních a společenskovědních oborů přijímají spíše velké firmy působící zejména v oboru školství a státní správy a dále ve finančních a odborných službách nebo společnosti se zahraniční působností. Kde všude ale nacházejí tito absolventi uplatnění ukazují právě humanitky.cz.

Projekt je financován z Centralizovaného rozvojového programu MŠMT ČR „Společný postup filozofických fakult v oblasti zvyšování kvality a prestiže humanitních a společenských věd. (C25)“

Příspěvek Humanitky.cz odkrývají svou tvář pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/humanitky-cz-odkryvaji-svou-tvar/feed/ 0
Cesta knihy knihovnou aneb jak kniha doputuje až k vám https://alive.osu.cz/cesta-knihy-knihovnou-aneb-jak-kniha-doputuje-az-k-vam/ https://alive.osu.cz/cesta-knihy-knihovnou-aneb-jak-kniha-doputuje-az-k-vam/#respond Tue, 27 Oct 2020 11:33:11 +0000 https://alive.osu.cz/?p=31024 Univerzitní knihovna zajišťuje získávání, zpracování a půjčování dokumentů svým uživatelům. Než se kniha dostane z objednávkového systému na výpůjční pult, musí projít několika na sebe navazujícími procesy v rámci knihovny.

Příspěvek Cesta knihy knihovnou aneb jak kniha doputuje až k vám pochází z OU@live

]]>
Vše začíná v  akvizici získáváním nových dokumentů. Děje se tak nákupem, který realizuje knihovna buď na základě vlastního výběru dokumentů, nebo prostřednictvím objednávek v systému KNOS ze strany zaměstnanců OU, dále výměnou se spolupracujícími institucemi či darem a v neposlední řadě také povinným výtiskem. Jakmile jsou objednané dokumenty doručeny do knihovny, jsou zaevidovány: každému je přidělen čárový kód s přírůstkovým číslem a je zvoleno umístění (lokace) knihy v knihovně.

Publikace následně putují do katalogizace, která zajišťuje jejich popis. Smyslem katalogizace je vytvořit bibliografický záznam dokumentu, který je užitečný nejen pro vnitřní potřeby knihovny, ale slouží i dalším knihovnám a hlavně našim uživatelům. Práce probíhá v informačním systému ALEPH, jehož výstupem je online knihovní katalog OPAC, kde jsou katalogizační záznamy dostupné v uživatelsky přístupné formě a je možné je vyhledávat z různých hledisek. Existuje-li dostupná online verze daného dokumentu, je katalogizační záznam doplněn o odkaz.

Katalogizace je časově nejnáročnější fází zpracování, protože každá kniha musí být popsána z hlediska formálního i obsahového. Mezi formální (jmenné) náležitosti řadíme údaje typu: autor, název, datum a místo vydání, nakladatel, edice, rozměry, počet stran atd. V rámci obsahového (věcného) popisu je pak podstatné vystihnout tematiku daného dokumentu pomocí věcných výrazů (laicky klíčových slov), znaků Mezinárodního desetinného třídění (MDT). Od října 2020 nově také Konspektu, který zařazuje každý dokument do jedné z 26 kategorií, resp. 500 podkategorií, a je tak jakýmsi zastřešujícím tematickým údajem. Katalogizační záznam nadto obsahuje množství mezinárodně srozumitelných kódů, které usnadňují sdílení katalogizace všude po světě; a bývá obohacen o anotace a obsahy či obálku.

Na konci katalogizačního procesu je dokumentu přidělena signatura (na základě formátu a druhu dokumentu) a ten je pak odeslán dále k označení štítkem, obalení a zařazení na regál či rovnou k připravení do půjčovny, pokud se jedná o výpůjčku na jméno a dlouhodobou výpůjčku, která je k dispozici akademickým pracovníkům OU. Uživatelé si poté standardně objednávají knihy k absenčnímu vypůjčení či je prezenčně studují ve studovnách.

Dokumenty se takto stávají součástí knihovního fondu, jejich umístění v rámci knihovny se může v průběhu let měnit v návaznosti na aktuálnost fondu. To už je ale zase jiný příběh.

 

 

Příspěvek Cesta knihy knihovnou aneb jak kniha doputuje až k vám pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/cesta-knihy-knihovnou-aneb-jak-kniha-doputuje-az-k-vam/feed/ 0
Studenti Pedagogické fakulty pomáhají zaměstnancům OU s péčí o děti https://alive.osu.cz/studenti-pedagogicke-fakulty-pomahaji-zamestnancum-ou-s-peci-o-deti/ https://alive.osu.cz/studenti-pedagogicke-fakulty-pomahaji-zamestnancum-ou-s-peci-o-deti/#respond Tue, 27 Oct 2020 09:03:19 +0000 https://alive.osu.cz/?p=31017 S vyhlášením nouzového stavu a s uzavřením základních škol řeší nejeden rodič otázku, jak skloubit práci s péčí o děti, doplněnou o domácí výuku. Ostravská univerzita nabídla svým zaměstnancům okamžité řešení a opět spustila službu hlídání dětí.

Příspěvek Studenti Pedagogické fakulty pomáhají zaměstnancům OU s péčí o děti pochází z OU@live

]]>
Ostravská univerzita opět spustila službu hlídání dětí svých zaměstnanců, která se osvědčila už při jarním nouzovém stavu.

Za zvýšených hygienických a bezpečnostních opatření se o děti starají studenti Pedagogické fakulty OU, kteří jim zajišťují výuku zadaného učiva a připravují pro ně také kreativní a zábavné činnosti. Protože se jedná o studenty rekreologie a tělesné výchovy, nechybí ani spousta pohybových aktivit.

O zpestření programu dětské skupiny se postarala také katedra informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty, která pro děti připravila edukačně-popularizační akce s robotickými hračkami. Zážitkovým způsobem se tak děti učí základy programování a robotiky. „Snažíme se dětem nabídnout účelně strávený čas na univerzitní půdě. Děti se těší, co nového ve skupině zažijí a samy si vymýšlejí další aktivity“, říká vedoucí Poradenského centra. Právě Poradenské centrum OU si zřízení a koordinaci dětské skupiny vzalo pod svá křídla.

Skupina je přístupná dětem ve věku 6 – 14 let, a to všech zaměstnanců Ostravské univerzity. Hlídání funguje v pracovní dny od 8. do 15. hodiny a stále je k dispozici dalším zájemcům. Pomohlo by hlídání i vám? Bližší informace najdete po přihlášení zde.

Příspěvek Studenti Pedagogické fakulty pomáhají zaměstnancům OU s péčí o děti pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/studenti-pedagogicke-fakulty-pomahaji-zamestnancum-ou-s-peci-o-deti/feed/ 0
Tato nešťastná situace je pro nás z oboru zároveň i příležitostí, říká studentka zapojená do koronavirové pomoci https://alive.osu.cz/tato-nestastna-situace-je-pro-nas-z-oboru-zaroven-i-prilezitosti-rika-studentka-zapojena-do-koronavirove-pomoci/ https://alive.osu.cz/tato-nestastna-situace-je-pro-nas-z-oboru-zaroven-i-prilezitosti-rika-studentka-zapojena-do-koronavirove-pomoci/#respond Tue, 27 Oct 2020 08:39:35 +0000 https://alive.osu.cz/?p=31006 Usměvavá studentka pátého ročníku ochrany veřejného zdraví Natálie Kocurová vypomáhá ve vytíženém zdravotnictví od začátku pandemie. Vystřídala už řadu pracovišť. Pracovní povinnost se jí sice jako studentky zdravotnického oboru taky týká, přihlásila se však dobrovolně. „Vzhledem k mému oboru je pro mě taková práce ideální, vyzkoušela jsem si náplň své budoucí profese,“ hodnotí své zapojení do pomoci studentka Ostravské univerzity.

Příspěvek Tato nešťastná situace je pro nás z oboru zároveň i příležitostí, říká studentka zapojená do koronavirové pomoci pochází z OU@live

]]>
Hned po březnovém uzavření škol ji kontaktovala její vyučující, která je i  ředitelkou Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. Natálie začala se čtrnáctidenní pomocí na lince 112. Později na lékařské fakultě vznikla iniciativa studentského výboru. Studenti vytvořili skupinu dobrovolníků, která podle požadavků zařízení přiřazovala studenty tam, kde byli zrovna potřeba. Čtyřiadvacetiletá studentka tak vystřídala čtyři různá pracoviště s odlišnou náplní práce, za což je vděčná.

Jednou z oblastí v nichž pomáhala byly nemocnice a polikliniky, kde u vstupu denně od půl sedmé ráno prováděla tzv. triáže. Měřila příchozím teplotu a rozdávala jim dotazníky s prohlášením, že jsou bezpříznakoví a nepřišli do kontaktu s nakaženým člověkem. Osm hodin je v ochranném obleku rozřazovala tak, aby se nakažení nesetkali se zdravými a naopak. „V nemocnici se jelo v kuse, dělali jsme dvanáctky i noční,“ popisuje s tím, že práce pro ni byla fyzicky dost náročná.

Zdroj: www.munimedia.cz

Předmětem jejího studia jsou obory zaměřené na hygienu, epidemiologii nebo výživu, proto si za své další působiště vybrala tmavovlasá studentka krajskou hygienickou stanici, kde pomáhala celé léto. „Byla to pro mě moc dobrá příležitost. Byli jsme hygieničkám při ruce, aby se ony mohly věnovat covidovým pacientům,“ popisuje Natálie svou náplň práce. Pomáhala hlavně s depistáží, tedy v podstatě s trasováním pacientů nakažených jinými nemocemi, nebo zadávala pozitivní pacienty do Informačního systému infekční nemoci. Na místě nebyl prostor pro zdlouhavé vysvětlování, proto byla vděčná za znalosti ze své studijní praxe. „Všichni byli moc milí a vstřícní. Pomáhali nám, mohli jsme si na všechno sáhnout a vyzkoušet si to,“ doceňuje.

Problém kolapsu hygienických stanic byl podle Natálie v malé personální kapacitě, která na jejich běžný provoz asi stačila, ale na zvládnutí pandemie určitě ne. Doufá, že do budoucna bude o obor větší zájem, a tak budou hygieny na podobné situace připraveny. „Je to nešťastná situace, samozřejmě nechci, aby se opakovala, ale je to pro nás z oboru zároveň i velká příležitost,“ dodává s nadsázkou.

„Na jaře ještě nikdo nevěděl, co se děje a jak dlouho ještě situace potrvá. Online výuku jsme ze začátku neměli, studijní materiály jsme měli přístupné kdykoliv,“ odpovídá s úsměvem pod rouškou studentka na otázku, jak dokázala na jaře skloubit školu s dobrovolnictvím. Tento semestr je ale podle ní náročnější v tom, že předměty se už vyučují online a na přednášky musí „chodit” podle rozvrhu.

„Mám štěstí, že od září pracuji na lince 1221, protože to dělám z domu,“ uznává. Může tak pohodlně přecházet od školních povinností k těm pracovním. Na koronavirovou infolinku Ministerstva zdravotnictví podle jejích zkušeností volají lidé s různými otázkami, nejvíce odpovídá na dotazy ohledně nových opatření nebo karantény. Přes speciální software v notebooku přijímá ve čtyřhodinových směnách příchozí hovory. Nejčastěji právě v době přijímání nových opatření, to přichází i stovka hovorů najednou.

Dále se lidé ptají, jak se mají chovat po kontaktu s nakaženým, nebo ohledně testování. Průměrně pak za směnu odbaví okolo 60 hovorů. Často volají živnostníci, potom starší lidé, kteří si chtějí třeba jen popovídat. „Na vytíženou hygienu by se teď nedovolali, alespoň se mají kam obrátit,” dovysvětluje Natálie a přiznává, že si často informace sama raději rovnou ověřuje, aby jim správně odpověděla.

Za psychicky nejnáročnější práci zpětně považuje hnědooká slečna vůbec tu první, tedy na lince 112. „Všichni byli ze začátku vystrašení, lidé volali spíš kvůli psychické podpoře, bylo to hodně stresující, “ říká s tím, že sama nevěděla, co bude a jak jim pomoci.

Ptám se Natálie v koženkové vínové bundě na to, jestli se ve svém okolí setkává s lidmi zlehčujícími koronavirus. Odpovídá, že ano a že jim i do jisté míry rozumí. „Někteří kolem sebe mají bublinu, kolem nich se nikdo nenakazil a oni třeba přišli o práci,” vciťuje se.  Narozdíl od nich se ona s nakaženými nebo jejich pozůstalými setkává dennodenně. Na jistotě lidem podle ní nepřidávají ani chaoticky vydávaná vládní opatření, ve kterých se někdy ztrácela i ona sama, a to s jejich pochopením radí na koronavirové lince. „Hodně lidí nemá čas je každý den sledovat, v médiích si přečtou jen to, co chtějí,” vysvětluje, proč se přístupu některých lidí nediví.

Příspěvek Tato nešťastná situace je pro nás z oboru zároveň i příležitostí, říká studentka zapojená do koronavirové pomoci pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/tato-nestastna-situace-je-pro-nas-z-oboru-zaroven-i-prilezitosti-rika-studentka-zapojena-do-koronavirove-pomoci/feed/ 0
Právě vyšlo CD: Eduard Dřízga – The complete piano work https://alive.osu.cz/prave-vyslo-cd-eduard-drizga-the-complete-piano-work/ https://alive.osu.cz/prave-vyslo-cd-eduard-drizga-the-complete-piano-work/#respond Mon, 26 Oct 2020 11:51:41 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30994 Hudební odkaz skladatele, který se narodil v Bartovicích u Ostravy, nahrála klavíristka Eliška Novotná ve spolupráci s klavíristou Lukášem Michelem.

Příspěvek Právě vyšlo CD: Eduard Dřízga – The complete piano work pochází z OU@live

]]>
“Máloco charakterizuje Eduarda Dřízgu (1944–2017) výstižněji než jeho vlastní výrok „Zvednu letadlo i s litrem benzínu“.”  začíná text bookletu CD, jehož autorem je Milan Bátor.

Dále v textu uvádí: “Ačkoli sám nestačil dokončit mnohé z toho, co si předsevzal (protože se častokrát nechával pohltit turbulencemi uměleckého života), zanechal po sobě Eduard Dřízga kompoziční odkaz vzácně konzistentní a hudebně nesmírně zajímavý. Projevil se v něm jako stylový chameleon a hudební polyglot par excellence. Tvořil lehce v barokních formách, stejně tak samozřejmě ovládal techniky nové hudby. Jeho největší předností však zůstaly křišťálově průzračné melodie, jejichž půvab je nadčasový.”

Komplet Dřízgova klavírního díla vydaného na CD a čítající 8 skladeb je unikátním projektem. Obsahuje také skladby, které byly nahrány vůbec poprvé jako např. „Tři kontrapunkty pro dva klavíry“. Vzhledem k tomu, že až na jednu skladbu nevyšlo klavírní dílo Dřízgovo tiskem, jedná se svým způsobem o vzkříšení jeho klavírního odkazu.

Realizaci CD podpořila Ostravská univerzita prostřednictvím interní soutěže Fakulty umění. Vydala firma Radioservis: https://www.radioteka.cz/detail/crohudba-615423-eduard-drizga-the-complete-piano-work

Jaká cesta vedla Elišku Novotnou k nahrání tohoto CD?

Před lety, během mých studií na ostravské konzervatoři, kde mě svým nadšením a láskou ke klavíru získávala pro hudební svět Marta Toaderová, jsem poprvé slyšela něco o skladateli Eduardu Dřízgovi. Zcela adresně mi jeho klavírní tvorbu doporučoval náš profesor dějin hudby Miloš Navrátil. Později, během mého působení na Ostravské univerzitě, mě konkrétně na Tři česká ronda upozornil spoluzakladatel vysokého hudebního školství v Ostravě Rudolf Bernatík. Bylo to krátce po mém absolutoriu Akademie múzických umění v Praze, kde jsem pracovala pod vedením Ivana Klánského. Během celého mého studia jsem měla velké štěstí na bohatou spolupráci s Českým rozhlasem v Ostravě.

Měla jsem zde možnost nahrávat své soutěžní snímky – ať už jako součást přihlášek do mezinárodních klavírních klání, nebo jako milou odměnu za úspěchy v nich. Před mikrofony jsem se zde potkávala s mnohými kolegy zpěváky nebo instrumentalisty, vznikaly zde také některé z mých nahrávek na CD.

Nijak jsem to neplánovala, ale časem vyplulo na povrch mé intenzivnější angažmá v české hudbě 20. století. Spolu s Jiřím Hanouskem jsme objevovali skladby z archivu Františka Smetany (mimo jiné i Suitu pro violoncello a klavír Dřízgova učitele kompozice Václava Dobiáše) – CD Ztracené komorní dílo z archivu Františka Smetany vydal Radioservis roku 2017; natočila jsem s ostravskými hudebníky komorní skladby Jaromíra Podešvy (Pro Records 2010); podstatnou část mého sólového alba Z mého domova tvoří také čeští skladatelé minulého století (Pro Records 2014).

Do tohoto prostoru přišla někdy v roce 2017 nabídka hudební dramaturgyně Ostravského rozhlasu Renáty Spisarové na nové natáčení. Jistě mi tehdy ještě v hlavě rezonovala zpráva o úmrtí skladatele Eduarda Dřízgy, která se propojila se všemi těmi střípky z minulosti. Navíc jsem díky kolegyni z Fakulty umění, sopranistce Evě Dřízgové (bývalé manželce E. Dřízgy), měla možnost nahlédnout do archivu zesnulého skladatele. Nabídla jsem tedy rozhlasu nahrávku kompletního klavírního díla Eduarda Dřízgy. A tady se začalo krásné dobrodružství, jehož výsledek držíte v rukou. Nebylo to pro mě jen nastudování nových skladeb. Vzhledem k tomu, že kromě Sonáty zůstalo Dřízgovo klavírní dílo pouze v rukopisech, byl to i vzácný moment pročítání a odhalování hudebních sdělení přímých i skrytých mezi řádky ve znásobené míře. V tomto momentě mi velice pomohl i autor textu v bookletu CD Milan Bátor. Díky své disertaci, která byla věnována právě Eduardu Dřízgovi, mě zásobil potřebnými informacemi a dochovanými nahrávkami, v některých případech dokonce samotného autora.

A v neposlední řadě zde chci vzpomenout na mého milého kolegu Lukáše Michela, který je mi na tomto CD komorním partnerem. Jeho entuziasmus a nezkrotný optimismus prosvětloval a věřím, že i v naší „čtyřruční budoucnosti“ prosvětlovat bude každou chvíli společného muzicírování.

Doufám, že hudba, kterou uslyšíte, vás potěší, bude vás inspirovat a přivede vás do zatím nepoznané hudební komnaty. Pro ty z nás, kteří Eduarda Dřízgu osobně nepoznali, může být jeho odkaz klíčem k jeho myšlenkám a pocitům. Pro ty, kteří byli součástí jeho života, snad CD přispěje novým dílkem v obraze, který si s sebou o něm nosí. Proto bych tuto nahrávku ráda věnovala jeho dětem Davidovi, Eduardovi, Janě a Kláře.

uvedla Eliška Novotná

 

 

 

Příspěvek Právě vyšlo CD: Eduard Dřízga – The complete piano work pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/prave-vyslo-cd-eduard-drizga-the-complete-piano-work/feed/ 0
Novým děkanem Lékařské fakulty se stal Rastislav Maďar https://alive.osu.cz/novym-dekanem-lekarske-fakulty-se-stal-rastislav-madar/ https://alive.osu.cz/novym-dekanem-lekarske-fakulty-se-stal-rastislav-madar/#respond Tue, 13 Oct 2020 11:35:11 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30945 Epidemiolog Rastislav Maďar se stal po včerejší volbě Akademického senátu novým děkanem Lékařské fakulty. Pro fakultu si přeje pozitivní a konstruktivní atmosféru, díky které bude možné řešit problémy spojené se ztrátou akreditace.

Příspěvek Novým děkanem Lékařské fakulty se stal Rastislav Maďar pochází z OU@live

]]>
Dnes ráno podepsal rektor Jan Lata jmenovací dekret nového děkana Lékařské fakulty, kterým se po včerejší volbě Akademického senátu stal pro nadcházející čtyřleté období docent Rastislav Maďar. Zvítězil již v 1. kole volby, ve kterém získal 10 z celkových 18 hlasů. Ihned po volbě vyjádřil rektor radost z výsledku a věří, že bude Rastislav Maďar skvělým děkanem:

“Jsem velmi rád, že byl zvolen děkan, který není spojen s problémy LF v minulosti. Doc. Maďar je zkušeným manažerem, což v minulosti opakovaně prokázal na nejrůznějších úrovních a bude jistě dobrým děkanem. Má před sebou nelehký úkol, a to překlenout náročné období lékařské fakulty, pro kterou nyní bude zásadní jednota. A tu lze, ať už uvnitř fakulty nebo mezi fakultou a univerzitou, podle mého, díky osobě doc. Maďara garantovat.”

Oficiální předání funkce proběhne na nejbližším kolegiu rektora, momentem podpisu je však uvedení do funkce platné a od dnešního dne dává novému děkanovi mandát pracovat z titulu této pozice. První kroky docenta Maďara povedou za ředitelem fakultní nemocnice MUDr. Jiřím Havrlantem, aby s ním projednal budoucí spolupráci. Zároveň chce v současné době oslovit kandidáty na proděkana a řešit personální i ekonomické záležitosti související s Lékařskou fakultou.

Podle nového děkana je důležité dívat se na to, co můžeme změnit a zlepšit, a ne na problémy, kterým fakulta čelila v minulosti:

“Atmosféra na fakultě je plná očekávání. Přál bych si vytvořit pozitivní konstruktivní atmosféru, která bude základem pro spolupráci na udržení naší fakulty a vytvoření dalších oporných pilířů, na kterých bude možné stavět do budoucna. Kdy jindy než teď, v tomto velmi důležitém období fakulty, by mělo jít vše negativní stranou. Musíme nechat minulost minulostí a společně se soustředit na naše společné klíčové cíle.”

 

Na podrobný rozhovor s novým děkanem se můžete těšit již brzy.

 

 

Příspěvek Novým děkanem Lékařské fakulty se stal Rastislav Maďar pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/novym-dekanem-lekarske-fakulty-se-stal-rastislav-madar/feed/ 0
Odborníci napříč republikou se postavili proti kanálu Dunaj-Odra-Labe https://alive.osu.cz/odbornici-napric-republikou-se-postavili-proti-kanalu-dunaj-odra-labe/ https://alive.osu.cz/odbornici-napric-republikou-se-postavili-proti-kanalu-dunaj-odra-labe/#respond Tue, 13 Oct 2020 08:19:10 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30932 Odborníci z celé republiky se ve svém prohlášení postavili proti pondělnímu usnesení vlády ohledně kanálu Dunaj-Odra-Labe. „Je to rozhazování peněz a hazard s krajinou,“ říkají.

Příspěvek Odborníci napříč republikou se postavili proti kanálu Dunaj-Odra-Labe pochází z OU@live

]]>
Vláda v pondělí schválila přípravu první fáze výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe (dále jen DOL), která by měla stát přibližně 15 miliard korun. Ostravská univerzita hned druhý den zareagovala tím, že vyzvala Vládu ČR, aby znovu zvážila své rozhodnutí a vedení Moravskoslezského kraje, aby se zasadilo o zrušení tohoto usnesení (text celé výzvy najdete zde).

Nyní se k vedení Ostravské univerzity přidávají odborníci napříč Českou republikou, kteří vydali Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). V tiskové zprávě, která je součástí tohoto prohlášení, tento projekt označují za „rozhazování peněz“ a „hazard s krajinou“. V posledních dnech kauze věnovala pozornost celá řada médií, mezi nimi například Česká televize.

Mezi signatáři jsou 2 rektoři, 12 děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), 9 ředitelů ústavů Akademie věd a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi.

Zastánci, jmenovitě například šéf Ředitelství vodních cest České republiky Lubomír Fojtů, se odkazují na nízkonákladovou lodní přepravu zboží, kterou výstavba kanálu umožní. Kromě těžkého nákladu by podle nich bylo možné přepravovat i zkapalněný zemní plyn. Nejen levný transport, ale i lákadlo pro turisty a pozitivní vliv na zdejší prostředí – to jsou nejčastější argumenty obhajující stavbu.

To však část odborné veřejnosti odmítá již ve svém prohlášení z roku 2014:

„Domníváme se, že neustále opakované argumenty o nízkých nákladech a pro přírodu příznivém charakteru lodní dopravy jsou nepodložené. Eventuální ekonomickou výhodnost projektu je rovněž třeba posuzovat v celospolečenském kontextu a nikoli v kontextu zájmových skupin. Kdo bude vlastnit dílo, kdo ho bude provozovat, kdo ponese náklady a kdo ponese jeho případné ztráty? Kdo ponese negativní důsledky? Řádné a objektivní posouzení projektu musí zahrnovat nejen jeho varianty ale i variantu nulovou, případně variantu udržitelného rozvoje říční krajiny bez výstavby kanálu v duchu evropských směrnic.“

Ostravská univerzita ve své výzvě upozorňuje také na problém „o nás, bez nás“ – vláda přijala usnesení bez jakékoli diskuze v regionu, kterého se tento zásah týká. „Ostravsko bylo už v minulých letech výrazně ekologicky poškozeno ve prospěch tuzemské ekonomiky. A posledních třicet let se snaží napáchané ekologické škody zahladit,” dodává k situaci rektor OU Jan Lata.

Martin Rulík z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ve společné tiskové zprávě České společnosti pro ekologii a České limnologické společnosti dále namítá:

“Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území nenávratně zničil. Navíc nejde jen o krátký úsek na severní Moravě. Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají. V řece Moravě v posledních letech nebývá dost vody ani pro vodáky.”

Příspěvek Odborníci napříč republikou se postavili proti kanálu Dunaj-Odra-Labe pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/odbornici-napric-republikou-se-postavili-proti-kanalu-dunaj-odra-labe/feed/ 0
Duševní zdraví v časech globální pandemie https://alive.osu.cz/dusevni-zdravi-v-casech-globalni-pandemie/ https://alive.osu.cz/dusevni-zdravi-v-casech-globalni-pandemie/#respond Sat, 10 Oct 2020 15:31:25 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30940 Na 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Karanténa a sociální izolace jsou v době globální pandemie klíčové k ochraně našeho fyzického zdraví. Jak nás ale izolace, samota a strach ovlivňuje po psychické stránce?  

Příspěvek Duševní zdraví v časech globální pandemie pochází z OU@live

]]>
Čím si můžeme udržet psychickou pohodu a jak se zachovat, necítíme-li se dobře? PhDr. Sylvie Navarová, ostravská psychoterapeutka, psycholožka, koučka a supervizorka, nás seznámila s projekty #delamcomuzu a Anténa, v nichž se od prvního vyhlášení nouzového stavu angažuje a pomáhá tam, kde je to potřeba.

Mohla byste na úvod čtenářům přiblížit iniciativy #delamcomuzu a Anténa? Co je jejich účelem?

V rámci iniciativy #delamcomuzu nabízí psychologové své služby lidem, kteří potřebují pomoci v aktuální akutní situaci. Souběžně Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) zřídila linku psychoterapeutické podpory Anténa, jež fungovala po dobu vyhlášení nouzového stavu. Ve spolupráci s iDNES.cz provozujeme i online poradnu, kde se na nás mohou lidé obracet s písemnými dotazy. Hlavním účelem je zdarma nabídnout psychologickou a psychoterapeutickou péči klientům, kteří potřebují pomoci v této nelehké době a u nichž se objevily psychické potíže spojené s pandemií koronaviru či karanténou.

Kterým cílovým skupinám jsou určeny služby obou iniciativ?

O pomoc mohou požádat všichni bez rozdílu, tedy široká veřejnost i pracovníci z první linie. Iniciativa #delamcomuzu má své webové stránky, kde jsou uvedeny všechny potřebné kontakty. Nutno podotknout, že cílem projektů #delamcomuzu a Anténa nebylo nahradit krizové linky, nýbrž zajistit profesionální psychologické a psychoterapeutické provázení klientů.

Jak lidé zvládají tuto nelehkou a těžce uchopitelnou situaci? S jakými problémy se na vás nejčastěji obracejí?

Jednak se na nás obrací klienti, kteří se již před vypuknutím koronavirové pandemie potýkali s některým psychickým onemocněním. Vlivem přijatých opatření došlo v jejich životě k menší či větší změně, například zůstali doma nebo omezili sociální kontakty, což u nich znovu probudilo či zvýraznilo příznaky jejich onemocnění.

Dále se ozývají lidé, kteří ve svém životě nebyli pravděpodobně spokojeni již delší dobu a nijak to neřešili. Avšak během karantény se jejich problém dostal do popředí natolik, že jej nebylo možné nadále přehlížet. V neposlední řadě nám volají a píší lidé, kteří se poprvé dostali do situace, kdy se opravdu báli nejen o své zdraví, ale i o zdraví svých blízkých, a zažili si tak strach a nejistotu, s níž si nedokázali sami poradit.

Ve spojitosti se současnou pandemií se mluví zejména o problémech spojených se strachem a úzkostí, obrátili se na nás ale i lidé, kteří se stydí za to, že se i v koronavirové době mají dobře. To znamená, že je trápí výčitky, protože jsou v bezpečí rodinného kruhu, pracují na dálku a mají větší příjem peněz. Je důležité zdůraznit, že není třeba trápit se jakýmikoli výčitkami. Vhodným řešením je pokusit se využít své stabilní situace ve prospěch těch, kteří se příliš dobře nemají. Nabízí se například dobrovolnictví či finanční podpora dobrovolnických aktivit.

Poslední studie a průzkumy uvádí, že jedním z pravděpodobných důsledků současné situace je mimo jiné i nárůst počtu lidí, u nichž se projevují záchvaty panické úzkosti. Jaké jsou příznaky a jak bychom se v takových případech měli zachovat?

V takové situaci se člověk například nemůže nadechnout, rozbuší se mu srdce, mezi příznaky patří i vnitřní a tělesný třes, nechutenství či nespavost. Jedná se tedy o řadu fyziologických symptomů a v každém případě je vhodné situaci nepodcenit a vyhledat lékařskou pomoc. Pokud pak lékaři shledají pacienta po somatické stránce zdravým, měl by vyhledat potřebnou psychologickou či psychoterapeutickou pomoc.

Může špatné psychické zdraví negativně ovlivnit zdraví fyzické?  

Psychické a fyzické zdraví je velmi úzce propojeno. Existují studie, které srovnávají proces uzdravování u jedinců po operaci. Ti, kteří pooperační období tráví ve společnosti rodiny a přátel a sledují pozitivně laděné pořady, se zotavují rychleji a lépe než ti, kteří jsou sami a dívají se třeba na smutné nebo hororové filmy. Pokud se tedy člověk vystavuje negativním zprávám a takto zbytečně se stresuje, může se to odrazit na jeho fyzickém zdraví v podobě tetanie, žaludečních vředů, migrén apod.

Na které skupiny má samota a sociální izolace největší dopad?

Izolace negativně ovlivňuje zejména seniory. Jak již bylo řečeno, psychické a fyzické zdraví spolu úzce souvisí, a pokud jim je odepřen sociální kontakt s rodinou či přáteli, mohou se u nich objevit různá psychosomatická onemocnění. Další skupinou jsou mladí lidé, kteří si prochází pubertou a mají potřebu se socializovat a navazovat kontakty. I pro ně může být zvládání této situace mnohem náročnější. Závažným problémem je i značný nárůst domácího násilí, který také souvisí se zvládáním karantény.

V uplynulých týdnech se nejen v médiích začalo hovořit o fenoménu „živých snů“, které se staly předmětem nově vznikajících odborných studií. Souvisí to se současnou situací?

První zprávy o nezvyklých snech se objevily krátce po vyhlášení nouzového stavu, kdy se mimo jiné omezil i pracovní život. Velké množství lidí se nechalo slyšet, že jejich sny jsou mnohem barevnější a živější a více zapamatovatelné. Je to spojeno s tím, že jsme přešli na nový režim, kdy se nebudíme na budík a nemusíme vstávat v určitý čas do práce, takže naše tělo může přirozeně dospat. Sny jsou obecně produktem našeho podvědomí, které pracuje i ve spánku. To je pak možné dále rozvést s kvalifikovaným psychoterapeutem.

Obrací se na vás s žádostí o pomoc i pracovníci z první linie? Jak se liší jejich vnímání celé situace?

Lidé, kteří jsou aktivní v první linii, často řeší pracovní přetížení a především obavy nejen o své zdraví, ale i o zdraví svého okolí. Obávají se toho, že by mohli ohrozit nákazou své blízké, proto někteří z nich ani netráví čas doma a přespávají třeba právě v místě pracoviště.

Jak to naopak zvládají psychoterapeutové? Jsou vystaveni většímu tlaku?

Psychoterapeutové se za každých okolností musí povinně účastnit supervizí a současná situace samozřejmě není žádnou výjimkou. Po dobu nouzového stavu nabízela supervize již zmíněná linka Anténa, která pro pečující psychoterapeuty taktéž zajistila možnost obratem kontaktovat supervizora v případě, že se po některé z konzultací s klientem necítili dobře.

Jak si můžeme zachovat psychickou pohodu sociální izolaci navzdory?

Nejdůležitější je zachovat si určitý režim. To znamená vstávat a chodit spát v pravidelnou hodinu, dodržovat zdravé stravovací návyky, je dobré věnovat se činnostem, pomocí kterých trénujeme celkově mozek, produktivitu i paměť. Neměli bychom zapomínat ani na rozvíjení kreativity a relaxaci.

Ocitli jste se v situaci, kdy si potřebujete s někým promluvit a poradit se? Kontakty na pomáhající profesionály naleznete na stránkách projektu #delamcomuzu www.delamcomuzu.cz a na certifikované terapeuty www.psychoterapie.cz.

Původní rozhovor vyšel v červnu 2020 v magazínu Filozofické fakulty OFFline.

Příspěvek Duševní zdraví v časech globální pandemie pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/dusevni-zdravi-v-casech-globalni-pandemie/feed/ 0
Jak jsme sázeli OU les na Javorovém vrchu https://alive.osu.cz/jak-jsme-sazeli-ou-les-na-javorovem-vrchu/ https://alive.osu.cz/jak-jsme-sazeli-ou-les-na-javorovem-vrchu/#respond Tue, 06 Oct 2020 09:31:04 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30814 Sázím na OU! Tak zní motto této mise zvěčněné na rukavicích. Co jsme dělali na Javorovém a proč se brzy dozvíte, zatím si prohlédněte fotky a nasajte atmosféru.

Příspěvek Jak jsme sázeli OU les na Javorovém vrchu pochází z OU@live

]]>
V pátek 2.10. a v sobotu 3.10 jsme společně s dobrovolníky z řad studentů a zaměstnanců univerzity vysadili 5 500 stromů za podané přihlášky. Připravujeme velký článek, ve kterém vám podrobně vysvětlíme smysl akce i její průběh, prozatím se můžete podívat alespoň na fotogalerii, která vydá za 1000 slov.

Za fotky děkujeme fotografům Tereze Šišmišové a Lexovi Hotovému.

Příspěvek Jak jsme sázeli OU les na Javorovém vrchu pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/jak-jsme-sazeli-ou-les-na-javorovem-vrchu/feed/ 0
Poradenské centrum OU spouští kariérní platformu Job Teaser. Už 10. října! https://alive.osu.cz/ou-spusti-unikatni-portal-job-teaser/ https://alive.osu.cz/ou-spusti-unikatni-portal-job-teaser/#respond Mon, 05 Oct 2020 20:16:16 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30811 Job Teaser je pomocník, který nastartuje kariéru studentů a absolventů OU a propojí je se zaměstnavateli, nejen z našeho regionu, ale i ze zahraničí. Stačí si pouze založit profil.

Příspěvek Poradenské centrum OU spouští kariérní platformu Job Teaser. Už 10. října! pochází z OU@live

]]>
Mohlo by se zdát, že další web s nabídkami práce je zbytečný, máme jich přece několik. Job Teaser je ovšem více než jen pracovní portál. „Kariérní portál mi byl představen kolegy z polské univerzity Politechnika Warszawska. Jeho přístupnost a variabilita mne zaujala, a proto jsem zjišťovala možnosti využití pro studenty Ostravské univerzity. Nabídky práce, stáží, workshopů a eventů, poradenství – vše na jednom místě,“ říká Kamila Hýbnerová, vedoucí Poradenského centra OU.

OU je první veřejná univerzita v ČR, která platformu spustí na své webové stránce. Doposud je využíván pouze zahraničními univerzitami, pro OU byl exkluzivně přeložen do češtiny.

Job Teaser je živá platforma průběžně plněná informacemi, pracovními nabídkami či eventy. Profily zde zveřejňují nejen firmy, ale také neziskové organizace, školy, divadla i organizace veřejné správy. Na své si zde přijde student či absolvent jakékoliv fakulty OU.

Uživatelé Job Teaseru si mohou zvolit, zda a jaké nabídky chtějí dostávat. Díky tomu se vždy včas dozví o čerstvých pracovních nabídkách a akcích nejen Poradenského centra.

Registrace bude brzy přístupná na hlavní webové stránce OU a na stránkách Poradenského centra. Nejsnadnější pak je stáhnout si aplikaci přímo do mobilního telefonu.

A abyste si udělali ještě podrobnější představu o tom, jak Job Teaser funguje, koukněte na toto všeříkající video:

 

Příspěvek Poradenské centrum OU spouští kariérní platformu Job Teaser. Už 10. října! pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/ou-spusti-unikatni-portal-job-teaser/feed/ 0
Mezinárodní pedagogická konference se zaměřila na rozmanitost podpory učení https://alive.osu.cz/mezinarodni-pedagogicka-konference-se-zamerila-na-rozmanitost-podpory-uceni/ https://alive.osu.cz/mezinarodni-pedagogicka-konference-se-zamerila-na-rozmanitost-podpory-uceni/#respond Mon, 05 Oct 2020 12:21:48 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30761 S jakými novinkami přichází český pedagogický výzkum? Nejen na tuto otázku hledala odpověď XXVIII. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu která proběhla 14.-16.9. na půdě Pedagogické fakulty.

Příspěvek Mezinárodní pedagogická konference se zaměřila na rozmanitost podpory učení pochází z OU@live

]]>
S jakými novinkami přichází český pedagogický výzkum? Nejen na tuto otázku hledala odpověď XXVIII. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, kterou pořádalo Centrum pedagogického výzkumu a Katedra pedagogiky a andragogiky Pedagogické fakulty ve dnech 14.-16. září 2020. Ačkoli vývoj situace okolo šíření viru SARS-CoV2 směřoval spíše k virtuální formě konání, sjelo se na půdu Pedagogické fakulty 139 registrovaných účastníků. Bylo tak respektováno přání členské základny České asociace pedagogického výzkumu (ČAPV), která vyjádřila podporu prezenčnímu setkání. To je členy vnímáno jako příležitost pro aktivní sdílení zkušeností a plánů do budoucna a pro vzájemné učení se od sebe navzájem – příležitosti pro vše jmenované nabídla letošní konference vrchovatou měrou.

 

Organizátoři připravili velmi pestrý program, jehož vybrané části byly přihlášeným účastníkům, kteří se nemohli dostavit osobně, zprostředkovány v on-line podobě. Před pondělním zahájením samotné konference se 14 účastníků zúčastnilo metodologického workshopu, jenž vedla docentka Steriani Elavsky z Ostravské univerzity, seznámilo s kvantitativní a kvalitativní analýzou dotazníků prostřednictvím softwaru Qualtrics. Hlavní část konference s tématem „Rozmanitost podpory učení v teorii a výzkumu“ byla poté zahájena za účasti rektora OU profesora Jana Laty, proděkanky PdF OU pro vnější vztahy a internacionalizaci docentky Diany Svobodové, vedoucí Centra pedagogického výzkumu docentky Zuzany Sikorové a vedoucího pořádající Katedry pedagogiky a andragogiky PdF OU docenta Josefa Malacha. První konferenční den pokračoval plenárním referátem profesora Petera Bagoly-Simó z Humboldt-Universität zu Berlin, který byl přenášen virtuálně. Následně se účastníci konference mohli společně s občerstvením odebrat do posterové sekce čítající 17 příspěvků, z nichž 16 se zúčastnilo soutěže o nejlepší výzkumný projekt. Podvečerní slunce a vůně espressa pak účastníky vylákaly do atria Pedagogické fakulty, kde se premiérově konala akce s názvem „Káva s…“. Při neformálním posezení se členy vedení ČAPV se diskutovalo o dalších vizích asociace, o potřebách členské základny i potencionálních členů nebo o možnosti zkvalitnění vzdělávacího procesu prostřednictvím pedagogického výzkumu.

Následující konferenční den začal plenární přednáškou profesora Bruce A. Knighta z Central Queensland University (Austrálie). Také tato přednáška proběhla virtuálně v hlavní konferenční místnosti. Účastníci mohli řečníkovi klást otázky on-line, anebo využít chat.  Poté byl celý den věnován jednáním v sekcích. V podvečer se konala plenární schůze ČAPV a druhý den byl zakončen společenským programem, kde byla mimo jiné vyhlášena soutěž posterových příspěvků. Ve středu ráno proběhla poslední z plenárních přednášek vedená docentkou Zuzanou Sikorovou, vedoucí Centra pedagogického výzkumu PdF OU. Po přednášce opět následovala jednání v sekcích. Těch bylo v průběhu konference organizováno celkem sedm – jejich program průběžně nabízel témata odrážející edukační realitu v celé její šíři a obsah jednotlivých příspěvků inspiroval i mimo konání sekcí účastníky konference k živým diskusím.

Letošní výroční konference ČAPV ukázala, že pedagogický výzkum nahlížející prostřednictvím rozličných metodologických postupů na edukaci v celém jejím komplexu je stále živý, aktivní, realizovaný zapálenými badateli, kteří se rádi o výsledky svých šetření dělí s ostatními a pracují na zkvalitnění výzkumu jako nedílné součásti pedagogické vědy. Organizátoři konference tímto děkují všem, kdo svou prezenční účastí podpořili původní záměr členské základny ČAPV. Vznikla neopakovatelná atmosféra sdílení, kterou nenarušily ani roušky na obličejích účastníků. Za konferencí se tedy nezbývá ohlédnout jinak než s přáním pevného zdraví a neutuchající energie do dalšího bádání.

 

 

Příspěvek Mezinárodní pedagogická konference se zaměřila na rozmanitost podpory učení pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/mezinarodni-pedagogicka-konference-se-zamerila-na-rozmanitost-podpory-uceni/feed/ 0
Fotogalerie: Nová komorní řada koncertů s názvem „30 LET SPOLU“ byla zahájena. https://alive.osu.cz/fotogalerie-nova-komorni-rada-koncertu-s-nazvem-30-let-spolu-byla-zahajena/ https://alive.osu.cz/fotogalerie-nova-komorni-rada-koncertu-s-nazvem-30-let-spolu-byla-zahajena/#respond Thu, 01 Oct 2020 14:16:25 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30737 Atmosféra Klavírního koncertu k poctě Rudolfa Bernatíka ve fotogalerii i krátkém videu.

Příspěvek Fotogalerie: Nová komorní řada koncertů s názvem „30 LET SPOLU“ byla zahájena. pochází z OU@live

]]>
První ze série koncertů nové komorní řady Fakulty umění s názvem 30 LET SPOLU, která je věnovaná zakladatelům vysokého hudebního školství v Ostravě,  se uskutečnil v úterý 22. září 2020 v komorním sále Fakulty umění Ostravské univerzity. Za přítomnosti rektora Ostravské univerzity prof. Jana Laty i děkana Fakulty umění OU doc. Františka Kowolowského proběhla výjimečná akce věnovaná zakladateli hudební části fakulty a dlouholetému děkanovi Pedagogické fakulty OU prof. Rudolfu Bernatíkovi. Ten na úvod večera vystoupil s krátkým proslovem, ve kterém stručně, přehledně a vtipně shrnul celé třicetileté období od vzniku umělecko-pedagogické katedry. Prof. Rudolf Bernatík byl dojat uspořádáním i průběhem koncertu, na kterém vystoupili současní pedagogové Katedry klávesových nástrojů doc. Eliška Novotná, doc. Martin Kasík a dr. Lukáš Michel. Přestože byl koncert pořádán ve specifické době mnoha koronavirových opatření, nesl nádech lidské soudržnosti, úcty a respektu, a zároveň krásného a oduševnělého vztahu ke klavírnímu umění.

Výjimečná komorní řada, jejímž strůjcem je proděkan pro umění a vnější vztahy Mgr. Petr Maceček, Ph.D., bude pokračovat 18. listopadu tentokráte houslovým koncertem, který fakulta věnuje profesoru Zdeňku Golovi.

V krátkém videu a fotografiích si můžete připomenout atmosféru večera

Video z Klavírního koncertu k poctě Rudolfu Bernatíkovi

Foto: Martin Kopáček

Příspěvek Fotogalerie: Nová komorní řada koncertů s názvem „30 LET SPOLU“ byla zahájena. pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/fotogalerie-nova-komorni-rada-koncertu-s-nazvem-30-let-spolu-byla-zahajena/feed/ 0
Poznejte kandidáty na děkana Lékařské fakulty https://alive.osu.cz/poznejte-kandidaty-na-dekana-lekarske-fakulty/ https://alive.osu.cz/poznejte-kandidaty-na-dekana-lekarske-fakulty/#respond Thu, 01 Oct 2020 06:32:02 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30710 Lékařskou fakultu Ostravské univerzity čeká volba nového děkana. Seznamte se s jednotlivými kandidáty, kterým jsme zde na OU@live dali prostor k prezentaci jejich vizí.

Příspěvek Poznejte kandidáty na děkana Lékařské fakulty pochází z OU@live

]]>
Už 5. října se bude konat setkání akademické obce Lékařské fakulty Ostravské univerzity, na kterém se představí kandidáti na děkana fakulty. Navrženi byli celkem tři kandidáti, v abecedním pořadí jsou to PhDr. Mgr. Karel Drgáč, Ph.D., doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS a doc. MUDr. Václav Procházka, Ph.D., MSc., MBA. Jejich životopisy a volební programy najdete v této aktualitě na webu Lékařské fakulty.

Kandidáty jsme oslovili a dali jim prostor pro prezentaci na OU@live libovolnou formou. Všichni tři této příležitosti využili, s jejich vizemi se tedy můžete podrobně seznámit v těchto samostatných příspěvcích:

Shromáždění proběhne kvůli epidemiologickým opatřením pouze za přítomnosti Akademického senátu LF OU, kandidátů, vedení Lékařské fakulty, vedení Ostravské univerzity a vedení Fakultní nemocnice Ostrava. Ostatním členům akademické obce Lékařské fakulty, tedy studentům a akademikům, bude jednání zpřístupněno online prostřednictvím MS Teams. Podrobnější informace jsou zveřejněny v Portálu OU.

Příspěvek Poznejte kandidáty na děkana Lékařské fakulty pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/poznejte-kandidaty-na-dekana-lekarske-fakulty/feed/ 0
Doc. MUDr. Václav Procházka Ph.D. – úspěšný věděc a kandidát na děkana Lékařské fakulty OU https://alive.osu.cz/doc-mudr-vaclav-prochazka-ph-d-uspesny-vedec-a-kandidat-na-dekana-lekarske-fakulty-ou/ https://alive.osu.cz/doc-mudr-vaclav-prochazka-ph-d-uspesny-vedec-a-kandidat-na-dekana-lekarske-fakulty-ou/#respond Thu, 01 Oct 2020 06:30:40 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30716 5. října čeká Lékařskou fakultu Ostravské univerzity volba nového děkana. Všichni tři kandidáti dostali prostor pro prezentaci na OU@live libovolnou formou i obsahem. V tomto příspěvku se můžete seznámit s docentem Václavem Procházkou.

Příspěvek Doc. MUDr. Václav Procházka Ph.D. – úspěšný věděc a kandidát na děkana Lékařské fakulty OU pochází z OU@live

]]>
Docent Václav Procházka je nominován na pozici děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Docent Václav Procházka je nominován na pozici děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Před nedávnem Vám přijala redakce prestižního časopisu STROKE rukopis k publikaci. Je to jistě velký úspěch. Můžete nám k tomu něco říct? 

Naše práce vychází z dlouholetých zkušeností s diagnostikou a neurointervenční léčbou akutních ischemických cévních mozkových příhod. Doposud jsme provedli mechanickou trombektomii, tj. zprůchodnění uzávěru mozkové tepny vytažením trombu u více než 1 tisíce pacientů.

Můžete nám stručně vysvětlit, jaké nové poznatky práce přináší?

Práce přináší nová srovnávací data, která sledujeme v našem datovém skladu u všech pacientů. Od každého pacienta sledujeme cca 40 parametrů, včetně histopatologické analýzy extrahovaných trombů. Zajímají nás rovněž laboratorní ukazatele srážecích parametrů, zánětlivá odpověď organismu u pacientů s mozkovou ischemií, všechny časové parametry spojené s příjezdem pacienta do nemocnice, délkou vlastního výkonu a samozřejmě srovnání různých terapeutických postupů. To, co práce zjistila nově, je složení trombů extrahovaných z mozkových cév, které obsahují jednak neutrofilní elementy, ale i zvýšený výskyt von Willebrandtova faktoru na povrchu trombů. Zjistili jsme, že je aktivována tzv. „Netóza“ akcelerující prokoagulační stav. Rovněž při elektronově mikroskopickém vyšetření byly popsány morfologické změny erytrocytů, které jsou kontrahovány, stlačeny do kubických tvarů.

Řekněte nám, jak může tak pracovně vytížený člověk jako jste Vy najít ještě čas na vědu a psaní odborných článků?

Na to je velmi těžká odpověď, to musí mít člověk v sobě, jakousi touhu popsat a předat to, co při výzkumu objevil a podělit se o tom s kolegy v publikovaném článku. Musí si sednout večer k počítači a v klidu psát.

Domníváte se, že i čelný akademický funkcionář by měl publikovat v odborných časopisech nebo by se měl zcela věnovat organizaci a rozvoji fakulty?

Měl by umět motivovat kolegy k psaní vědeckých článků, zajistit jim potřebné zázemí pro překlady, editaci a zajistit finanční prostředky za platbu publikačních poplatků. My jsme na LF nyní zahájili činnost publikačního centra, které má takový servis poskytovat.

Ve FN působíte na angiolince, kde diagnostikujete a léčíte pacienty s mozkovou mrtvicí a máte mnoholeté zkušenosti. Naplňuje Vás tato práce?

Je to velmi smysluplná práce, která mě i po 25 letech stále baví. Díky této léčbě se podařilo snížit mortalitu pacientů na cévní mozkové příhody z 50 % na 20 %. Takovouto efektivní léčbu v žádném jiném oboru nenajdete. Navíc se mnohdy stane, že ochrnutý pacient se zlepší již na katetrizačním stole po vlastním intervenčním výkonu. Toto mně velmi naplňuje a jsem rád, že jsem byl u zrodu této léčby v Moravskoslezském kraji.

Vzhledem k tomu, že celá naše populace stárne, počet pacientů s mozkovou mrtvicí stoupá. Jak vypadá statistika případů podle věku?

Průměrný věk je 69 let u žen a 65 roků u mužů, avšak velmi často vídáme mrtvice i u mladších pacientů. Většinou jsou to však pacienti vyšších věkových kategorií, kteří k nám přijíždějí v rámci programu iktových center MSK.

Jsou nějaké náznaky, že na zvýšený počet pacientů s mozkovou mrtvicí má vliv i koronavirová pandemie?

Ano, zřetelně jsme viděli nárůst počtu pacientů s výskytem CMP v Covidovém období, obdobně jako i jiná centra ve světě. Nárůst je způsoben postižením cévní výstelky endotelu aktivací pro-trombotických dějů, zejména zmiňované „Netózy“ se zvýšení vonWillebrandtova faktoru, aktivací komplementu a neutrofilních elementů. Dle našeho výzkumu zde hraje roli enzym ADAMTS-13 proteáza, která ovlivňuje hladinu vW faktoru. Trombotické komplikace lze u pacientů vidět i v jiných lokalizacích, například v plících, srdci, v cévách zažívacího traktu a podobně.

Blíží se termín volby děkana LF. Jako dlouholetý akademický funkcionář LF máte jistě mnoho zkušeností a velkou šanci na zvolení. Zúčastníte se volby děkana?

Pozice děkana LF v následujícím období bude jistě velmi obtížná. Děkan bude muset úspěšně provést fakultu procesem akreditace magisterského studijního programu Všeobecné lékařství, což je nyní nadlidský úkol. Zároveň stabilizovat fakultu ekonomicky, rozvinout vědecko-výzkumnou činnost, a hlavně posílit personální obsazení tak, jak to vyžaduje Národní akreditační úřad. Účast ve volbách zvažuji, nominační archy jsem již poslal a stále o této volbě přemýšlím.

Kdybyste byl do funkce děkana zvolený, jaké byste si dal priority?

Pro mě je zásadní zisk akreditace pro naše studenty, daleko více než pozice děkana, protože si uvědomuji tu velkou zodpovědnost, jaký význam LF pro náš region znamená. Velmi důležitý bude rozvoj vědecko-výzkumné oblasti, vytvořením výzkumných start-up programů s nastartováním výzkumu na LF OU. Fakulta se musí stát standardní lékařskou fakultou, která bude respektována Asociací děkanů a ostatními univerzitami.

Bude to jistě vyžadovat spoustu času a sil. Cítíte se na to? Budete mít dost sil?

Procesu akreditace jsem již věnoval veškerý svůj volný čas za poslední 2 roky, stejně jako vybudování projektového oddělení a stabilizaci publikační činnosti LF OU. Snažím se relaxovat, cvičit a pracovat na zahradě, která mi dodává energii.

Zbývá Vám ještě nějaký čas na rodinu a koníčky?

To určitě ano, máme rozvětvenou rodinu, 5 dětí a 9 vnoučat, a to je můj poklad. Často se scházíme, a to jsou radostné chvíle pro všechny. Mým koníčkem je studium židovských kořenů křesťanství a mám touhu ještě dálkově studovat na CMF UPOL, která nyní otevírá on-line akreditovaný studijní obor. Je to můj sen a snad se mi někdy splní.

prochazka-program

Doc. MUDr. Václav Procházka, Ph.D., MSc., MBA

Životopisy a volební program všech tří kandidátů najdete na webu Lékařské fakulty OU.

Podívejte se na prezentaci dalších dvou kandidátů zde na OU@live:
PhDr. Mgr. Karel Drgáč, Ph.D.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS

Příspěvek Doc. MUDr. Václav Procházka Ph.D. – úspěšný věděc a kandidát na děkana Lékařské fakulty OU pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/doc-mudr-vaclav-prochazka-ph-d-uspesny-vedec-a-kandidat-na-dekana-lekarske-fakulty-ou/feed/ 0
Rastislav Maďar: Lékařská fakulta musí zůstat součástí Ostravské univerzity https://alive.osu.cz/rastislav-madar-lekarska-fakulta-musi-zustat-soucasti-ostravske-univerzity/ https://alive.osu.cz/rastislav-madar-lekarska-fakulta-musi-zustat-soucasti-ostravske-univerzity/#respond Thu, 01 Oct 2020 06:30:31 +0000 https://alive.osu.cz/?p=30704 5. října čeká Lékařskou fakultu Ostravské univerzity volba nového děkana. Všichni tři kandidáti dostali prostor pro prezentaci na OU@live libovolnou formou i obsahem. V tomto příspěvku se můžete seznámit s docentem Rastislavem Maďarem.

Příspěvek Rastislav Maďar: Lékařská fakulta musí zůstat součástí Ostravské univerzity pochází z OU@live

]]>
Proč jste se rozhodl kandidovat na děkana Lékařské fakulty?

Po problémech, do kterých se dostala naše fakulta s akreditací stěžejního studijního programu Všeobecné lékařství, jsem společně s dalšími kolegy dospěl k názoru, že nový děkan by měl být člověkem, který není vnímán jako součást potíží, jimiž naše fakulta procházela v minulých letech. Měl by být symbolem, ale hlavně nositelem pozitivní změny, která by měla být nástavbou na dosud vybudovaných stabilních pilířích fakulty. Měl by reprezentovat jasný předěl mezi ne vždy pozitivní minulostí, a budoucností, kterou si všichni přejeme. Měl by být kvalitním manažerem s nadhledem a vizí, schopný lidi vést, spojovat a motivovat. Měl by být schopen navázat na vše pozitivní, co bylo a stále je spojováno s naší fakultou a současně přinést nový styl i novou energii, a to samozřejmě nejen vlastní osobou, ale i harmonicky fungujícím a výkonným exekutivním týmem, který si do vedení fakulty vybere. Takto je aktuální situace vnímána nejen ze strany velké části našich akademiků a studentů, ale i z venku. A je pro mě ctí, že mnoho kolegů vidí v mé osobě kandidáta, který uvedené splňuje.

Proč k problémům s udělením akreditace vůbec došlo?

Už delší dobu měl být na fakultě nastavený systém personální politiky, který by ty zásadní problémy nedopustil. Bohužel se ale z různých důvodů zaspala doba a teď se to řeší, jak se říká, s křížkem po funusu. Oslabilo to naši pozici, a to nejen v akademickém světě, ohrozilo existenci fakulty jako lékařské a poškodilo její dobré jméno. Příčin bylo několik, hlavní je teď vyvodit z toho poučení, udělat tlustou čáru a směřovat společně dál v pozitivním nastavení bez opakování stejných chyb. Mezi prvními kroky by měl právě proto nový děkan napravit to, co je naší fakultě aktuálně nejvíc vytýkáno Národním akreditačním úřadem, a to nejen akutním „lepením děr“, ale systémově. Navíc by ze strany nového děkana mělo být jasně deklarováno, že si neumí představit existenci ostravské lékařské fakulty pod hlavičkou jiné než Ostravské univerzity.

Jak dlouho na fakultě působíte?

Naši lékařskou fakultu jsem zažil jako zaměstnanec ještě v dobách, kdy nesla jméno Zdravotně-sociální fakulta, a i později přejmenovanou na Fakultu zdravotnických studií. Na plný úvazek jsem na ni nastoupil 1. února 2005 a bez pár měsíců na ní pracoval na plný pracovní úvazek 5 let. Následně jsem se věnoval hlavně praktické medicíně na dvou ostravských poliklinikách, ale s kolegy z fakulty jsem stále udržoval kontakt. A před třemi lety jsem se na ni vrátil na pozici vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví. S odstupem 15 let od doby, kdy jsem v ní začal pracovat poprvé, vůbec nepochybuji o tom, že naše fakulta, čímž myslím vždy integrálně i fakultní nemocnici, disponuje potenciálem na to, aby mohla kontinuálně růst, připravovat do praxe kvalitní absolventy a přinášet hodnotné vědecké výstupy.

Jak tedy vidíte tu pozitivní budoucnost lékařské fakulty?

To by bylo na velmi rozsáhlou odpověď. Pokud to zestručním na několik příkladů, naše fakulta by měla být v budoucnu pro zájemce o studium medicíny, ale i dalších zdravotnických programů, tou preferovanou, a ne tou, která jim zbyla, pokud to nevyšlo jinde. Mladým kolegům, ale samozřejmě nejen jim, by měla poskytnout možnost získávat zkušenosti v zahraničí, ale i od špičkových zahraničních kapacit pozvaných přednášet na naši akademickou půdu. Fakulta by měla směřovat k tomu, aby byla v budoucnu schopná v co největším počtu programů produkovat nejen doktorandy, ale i vlastní docenty a profesory. V rámci praktické výuky si hodně slibujeme od dokončení projektu Cvičné nemocnice. Osobně bych významně podporoval vědu a výzkum, i z hlediska finanční motivace, snažil se propojovat týmy různých fakultních pracovišť, převážně teoretické obory navázat na klinické. Budou potřebné grantové dotace schopné přitáhnout další vědecké týmy, pracoval bych i na vztahu k vědě už u pregraduálních studentů. A jako dlouholetý humanitární lékař bych rád vytvořil jednu-dvě zdravotnicko-vzdělávací a vědecko-výzkumné základny v rozvojových zemích – i jako jedinečný zdroj vědeckých dat. To přinese zejména studentům a mladým kolegům neocenitelné zkušenosti po odborné i lidské stránce.

Jaká je Vaše osobní motivace ucházet se o pozici děkana?

Hlavní motivací nového děkana do této volby by za stávající situace rozhodně neměla být tužba stát se děkanem, ale ochota fakultě obětovat to nejlepší ze sebe, využít své znalosti, zkušenosti a dovednosti ve prospěch jejího rozvoje. Tak to alespoň vidím já. Pokud se vše povede, budou se ke své fakultě nadále hrdě hlásit další generace našich absolventů a já budu mít dobrý pocit, že jsem svým dílem přispěl k její stabilizaci a dalšímu zdravému rozvoji.

Deset klíčových bodů Volebního programu

  1. Znovuzískání akreditace pro program Všeobecné lékařství – ve spolupráci s vedením FN Ostrava obsadit v co nejkratším období další klíčové pozice odborníky s vědecko-akademickým titulem docent/profesor v nedůchodovém věku.
  2. Nastavit s vedoucími pracovišť motivační systém personálního zajištění a růstu pracovníků do budoucna.
  3. Uklidnit vnitřní situaci, zlepšit komunikaci směrem dovnitř i navenek, vytvořit pozitivnější mediální obraz fakulty, podrobněji informovat o svých aktivitách (elektronický fakultní Newsletter), těsněji propojit public relations LF OU s FN Ostrava.
  4. Udělat maximum pro úspěšné dořešení projektu „Cvičná nemocnice“ vedoucí ke zlepšení praktické výuky a k lepší přípravě absolventů na vstup do praxe, posílit vybavení pro moderní praktickou výuku i u dalších studijních programů.
  5. Podporovat vědu a výzkum, z hlediska finanční motivace, propojovat týmy různých fakultních pracovišť (převážně teoretické obory navázat na klinické obory), vytvářet grantové dotace schopné přitáhnout další vědecké týmy, pracovat na vztahu k vědě už u pregraduálních studentů.
  6. Podporovat zahraniční spolupráci – vytvářet společné mezinárodní vědecké týmy, být atraktivní pro zahraniční experty a zvýšit mobility akademických pracovníků i studentů do zahraničí.
  7. Najít další zdroje financování pro LF OU, jak rozvojem těch stávajících, tak podporou nových možností.
  8. Zvýšit zájem o studium na naší LF ze strany uchazečů z ČR, ale i v zahraničí ze strany platících studentů, rozvoj zahraniční spolupráce s partnery ve Švýcarsku, Itálii. Podpora aktivit organizovaných studenty.
  9. Dořešení infrastruktury LF OU v areálu Zábřeh – modernizace současných budov LF OU, vytvořit prostor pro další rozšíření prostorových kapacit.
  10. Vytvořit zdravotnicko-vzdělávací a vědecko-výzkumnou základnu v rozvojových zemích – i jako jedinečný zdroj vědeckých dat, a to nejen v oblasti infekčních nemocí.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS. Docent Rastislav Maďar na jedné ze svých misí.

Životopisy a volební program všech tří kandidátů najdete na webu Lékařské fakulty OU.

Podívejte se na prezentaci dalších dvou kandidátů zde na OU@live:
PhDr. Mgr. Karel Drgáč, Ph.D.

Doc. MUDr. Václav Procházka, Ph.D., MSc., MBA

Příspěvek Rastislav Maďar: Lékařská fakulta musí zůstat součástí Ostravské univerzity pochází z OU@live

]]>
https://alive.osu.cz/rastislav-madar-lekarska-fakulta-musi-zustat-soucasti-ostravske-univerzity/feed/ 0