Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

– První otázka se přímo nabízí. Co můžeme očekávat od děkana FF OU v nadcházejícím období?
Jsem přesvědčený, že aby kdokoli naplnil všechny své předvolební sliby a očekávání, jedno období prostě nestačí. Před svým prvním zvolením, jsem se ve vedení fakulty pohyboval šest let a fakultu jsem velmi dobře znal, přesto jsem nemohl k řadě změn přistoupit okamžitě, ale musel jsem se s novou funkcí nejdříve dokonale seznámit. Čtyři roky uběhly a já jsem věděl, že chci pokračovat dál. Fakulta se dynamicky vyvíjela od svého vzniku v roce 1991, a ani v posledních čtyřech letech rozhodně nestagnovala, přesto je nezbytné dokončit řadu projektů a reagovat na nové výzvy. V prvé řadě musí staronové vedení podporovat práci výzkumných center a vědeckých buněk na katedrách a bez ohledu na vnější i vnitřní tlaky zvyšovat vědeckou aktivitu fakulty. Jako první jsme v rámci univerzity přesáhli „magickou“ hranici 10 000 publikačních RIV bodů a v tomto trendu musíme pokračovat.
Pak je zde činnost pedagogická. Mění se vysoké školství, a hlavně se mění studenti, a na to je zapotřebí také reagovat. Obecně ale lze říct, že zájem o tradiční humanitní obory stále trvá. I přesto je nezbytné zatraktivňovat portfolium nabízených oborů s ohledem na měnící se mentalitu studentů. A v neposlední řadě je nezbytné stále zkvalitňovat formu i obsah mezinárodních kontaktů. V tomto ohledu udělala fakulta asi největší krok kupředu. Dokladem toho je i rychle se rozvíjející Euroasijské akademické fórum, které koordinuje činnost našich východních partnerů mimo EU.
– V čem se podle vás mění mentalita studentů a jak na to reagujete?
Mentalita studentů se mění s ohledem na změnu myšlení celé společnosti. V roce 1989 panovala napříč společností i věkovými strukturami obrovská tužba studovat právě humanitní a společenské vědy, jako je historie, sociologie, ekonomie či právo. Později nastal boom cizích jazyků. Dominující postavení si získala angličtina, u dalších jazyků se pak preference studentů v průběhu let nejednou měnily. Příkladem může být ruština, která zažívá v posledních letech značnou revitalizaci. Mění se i studenti, kteří se stále častěji ptají na otázku svého uplatnění. Moji generaci ještě tato záležitost zajímala jen okrajově, chtěli jsme studovat to, k čemu jsme zájmově inklinovali. Dnešní student se ptá, co budu po ukončení studia dělat. Po absolutoriu pak, zda má smysl pokračovat na doktorském studiu. Je jasné, že v době, kdy vysokoškolské vzdělání získává stále více obyvatel našeho státu, potažmo EU, mohou na univerzitách či výzkumných ústavech uplatnit jen ti nejlepší.  Ti ostatní musí být připraveni pro praxi, o což se také naše fakulta, např. jako pionýr ve výuce „komerčních“ jazyků, již dlouhá léta snaží. Současně je také nezpochybnitelné, že v rodící se postindustriální společnosti mají absolventi humanitních oborů jednoznačně nejširší možnost uplatnění a karierního růstu.
– Nemyslíte si, že uchazeči vyhledávají raději „tradiční“ vysoké školy, které jsou z jejich pohledu prestižnější?
To je spíše otázka na rektora. Filozofická fakulta si rozhodně na nezájem ze strany studentů stěžovat nemůže. Naopak se domnívám, že i v současné době poptávka převyšuje naše možnosti a v podstatě vždy jsme si mohli studenty vybírat. A poklesu zájmu se rozhodně neobáváme. Ostravská aglomerace, resp. Moravskoslezský kraj, je společně s Prahou nejlidnatějším regionem našeho státu a stává se tradicí, že místní studenti volí stále více Ostravu. Navíc je zde značný přeshraniční přesah, tradiční napojení na regiony jako Slovácko, Valašsko, Jesenicko, Šumpersko, východní Čechy, ale máme samozřejmě i studenty z Brna, Prahy ad.
– Vnímáte jako problém tlak ze strany EU, aby se zvyšoval počet absolventů Vysokých škol? Tomuto požadavku se přizpůsobil i trh práce, který na dříve středoškolská místa už vyžaduje minimálně bakalářský stupeň vzdělání. Netrpí tím úroveň vysokého školství?
Bakalářská forma studia, resp. tzv. boloňský systém, byl velmi silným a v řadě případu i nepotřebným zásahem do fungování českého vysokého školství. Na celou záležitost je ovšem nutno nahlížet komplexněji. Ano, byl zde ještě donedávna tlak na to, aby vysoké školy systematicky navyšovaly počty studentů. Ale jak jsem již řekl, i na filozofických fakultách máme obory, které jsou orientovány prakticky, a obory, které jsou orientovány vědecky. Pokud se zaměříme na obory vědecké – historie, jazykověda, literární věda, filozofie ad., tam úroveň neklesá a klesat nesmí, pouze se mění například jazykové kompetence studentů, preferované oblasti zájmu. U oborů praktických, což jsou především jazyky pro komerční sféru, neziskový sektor a podobně, kde je důraz kladen na praktickou část, mohou pedagogové snižovat nároky na teorii, to ale považuji za logické.
– Jaká je podle vás pozice ostravské Filozofické fakulty, jak si stojí v porovnání s ostatními univerzitami?
Jsem hospodářský historik, proto se domnívám, že nejlépe na tuto otázku odpoví čísla. V současné době jsme čtvrtou největší filozofickou fakultou v ČR, čtvrtou nejstarší, ale především jsme třetí ve vědeckém výkonu na pracovníka. Před námi jsou již jen Filozofické fakulty Karlovy a Masarykovy univerzity. Ale jak si nechal vepsat do svého erbovního motta významný průmyslník David von Gutmann „Alles zur Zeit“, tedy „Všeho do času“. Ale vážně, spíše než ve vědě samotné spatřuji nedostatky v její propagaci. Což jak věřím, se brzy změní!
– Před námi jsou volby nového rektora, co od něj očekáváte? Co by mělo být podle vás jeho hlavním úkolem?
Především bych chtěl říct, že s profesorem Jiřím Močkořem jsem spolupracoval řadu let a že jeho práce i jeho osoby si velice vážím. Měl koncepci, která bezpochyby univerzitu rozvíjela. Nelze nezmínit vybudování nové univerzitní knihovny, založení Lékařské fakulty a celou řadu dalších aktivit. Každý člověk, tedy i rektor, má však své priority. Domnívám se, že nový rektor by měl navázat na práci předchozího vedení, současně by ale měl svou pozornost zaměřit na prezentaci univerzity směrem k veřejnosti. Příkladem nám mohou být i tzv. „klasické“ univerzity, které se v mediálním prostředí orientují lépe, a to zejména v oblasti popularizace vědy. Další záležitostí, která by měla být pro nového rektora prioritou, je podpora participace univerzity, respektive jejích součástí na evropských projektech, které jsou orientovány především na vědu. Což deklaruji i s vědomím toho, že podpora humanitních oborů není v rámci evropských struktur primární.
– Na závěr, co byste vzkázal uchazečům o vysokoškolské studium?
Ať nehledí na stáří, velikost ani skutečnou či domnělou tradici univerzity. Ať pečlivě vybírají, shánějí informace, sledují webové stránky či sociální sítě. A tímto se dostávám ke dni Otevřených dveří, který připadá na 10. leden příštího roku a na který všechny zájemce o studium srdečně zvu. Budou mít možnost setkat se nejen svými budoucími pedagogy, ale také pohovořit se studenty, kteří jim jistě nic ze zákulisí naší fakulty tajit nebudou.